29 NSCR 106/2018 – Nejvyšší soud

KSOL 10 INS XY 29 NSČR 106/2018-B-36 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice Z. J., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS XY, o schválení oddlužení, o dovolání věřitele Audentes s. r. o., se sídlem v Praze 6, Podbabská 865/14, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 05484669, zastoupeného Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem, se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2018, č. j. KSOL 10 INS XY, 3 VSOL XY, takto: I. Dovolání proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. února 2018, č. j. KSOL 10 INS XY, 3 VSOL XY, se odmítá v rozsahu, v němž odvolací soud tímto výrokem potvrdil usnesení soudu prvního stupně v bodech III. a IV. a VI. až IX. výroku. II. V rozsahu, v němž odvolací soud druhým výrokem svého usnesení potvrdil usnesení soudu prvního stupně v bodu II. výroku o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, se toto usnesení zrušuje a věc se potud vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Usnesením ze dne 24. listopadu 2017, č. j. KSOL 10 INS XY, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“): 1/ Schválil zprávu insolvenční správkyně JUDr. Dagmar Kolákové (dále jen „D. K.“) o přezkumu (bod I. výroku). 2/ Schválil oddlužení dlužnice (Z. J.) plněním splátkového kalendáře (bod II. výroku). 3/ Uložil povinnosti plátci mzdy dlužnice (bod III. výroku). 4/ Uložil dlužnici, aby počínaje prosincem 2017 příjmy podléhající oddlužení v rozsahu, v němž je plátce jejího příjmu nevyplatil přímo insolvenčnímu správci, vyplácela insolvenčnímu správci (bod IV. výroku). 5/ Povolil insolvenčnímu správci čerpat stanovenou zálohu na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek (bod V. výroku). 6/ Uložil povinnosti insolvenčnímu správci (body VI., VIII. a IX. výroku). 7/ Vyzval věřitele, aby v určené lhůtě sdělili insolvenčnímu správci, jak jim má příslušnou částku vyplácet (bod VII. výroku). 8/ Jmenoval věřitele Audentes s. r. o. (dále též jen „věřitel A“) prozatímním zástupcem věřitelů (bod X. výroku). [2] Výrok o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odůvodnil insolvenční soud tím, že tento způsob je pro věřitele výhodnější než oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice, přičemž v řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení. K hlasovacímu lístku, který mu dne 27. září 2017, zaslal věřitel A, insolvenční soud nepřihlížel podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), pro absenci úředně ověřeného podpisu. [3] K odvolání věřitele A (jež směřovalo proti bodům II. až IX. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. února 2018, č. j. KSOL 10 INS XY, 3 VSOL XY: 1/ Odmítl odvolání (jako objektivně nepřípustné) v rozsahu, v němž směřovalo proti bodu V. výroku usnesení insolvenčního soudu (první výrok). 2/Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodech II. až IV. a VI. až IX. výroku (druhý výrok). [4] V rozsahu, v němž o odvolání rozhodl druhým výrokem, se odvolací soud nejprve zabýval (ve smyslu § 406 odst. 4 insolvenčního zákona) legitimací věřitele A k podání odvolání. Z toho, že insolvenční správce (případně insolvenční soud) nevyrozuměl věřitele A včas o tom, že k jeho hlasování mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout (dozvěděl se to až z napadeného usnesení), pak dovodil, že odvolateli nelze upřít „subjektivní právo k podání odvolání“ v předmětné věci (srov. odstavec 12. odůvodnění usnesení odvolacího soudu). [5] Následně odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 80a insolvenčního zákona, z ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, z ustanovení § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“), z ustanovení § 10 odst. 1 a § 18 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákona o ověřování), a z ustanovení § 74 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu) – dospěl po přezkoumání dotčených výroků usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům: [6] Hlasovací lístek ze dne 26. září 2017 (dále též jen „hlasovací lístek“), kterým odvolatel hlasoval po zahájení insolvenčního řízení mimo schůzi věřitelů o přijetí způsobu oddlužení dlužnice zpeněžením majetkové podstaty, je podán na příslušném formuláři, a splňuje náležitosti dle ustanovení § 3 písm. a/ až j/ vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Za odvolatele podepsal hlasovací lístek uznávaným elektronickým podpisem J. N. (dále jen „J. N.“), jehož pověření k jednání je opatřeno uznávaným elektronickým podpisem odvolatelova jednatele. Hlasovací lístek byl odeslán z datové schránky odvolatele. [7] Z uvedeného vyplývá, že hlasovací lístek je podáním, které se považuje za podepsané podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. a současně je ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 297/2016 Sb. podepsán uznávaným elektronickým podpisem osoby oprávněné jednat za odvolatele. To však neznamená, že pravost podpisu na hlasovacím lístku je úředně ověřena (ustanovení § 401 odst. 1 insolvenčního zákona), respektive že hlasovací lístek obsahuje úředně ověřený podpis (ustanovení § 3 písm. k/ vyhlášky). [8] Podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, ani podání odeslané z datové schránky osoby, která je vůči soudu činí, nesplňuje požadavky kladené na podání, které dle zákona musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem. Je tomu tak proto, že při podání učiněném z datové schránky příslušné osoby a při podání učiněném v elektronické podobě podepsaném uznávaným elektronickým podpisem není zákonem předvídaným postupem ověřována totožnost osoby, která takové podání činí nebo je podepisuje. Ačkoli podání učiněné z datové schránky nebo podepsané uznávaným elektronickým podpisem umožňuje identifikaci osoby, která podání činí (podepisuje) [srov. ustanovení § 14 zákona č. 300/2008 Sb. a článek 26 písm. a/ a b/ nařízení], na rozdíl od případu, kdy podání je opatřeno legalizovaným podpisem, nelze s pravděpodobností hraničící s jistotou uzavřít, že takové podání skutečně učinila osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena, nebo uznávaným elektronickým podpisem opatřila osoba, pro kterou byla data elektronického podpisu vytvořena (srov. článek 26 písm. c/ nařízení). Autenticita podání z datové schránky a podání opatřeného uznávaným elektronickým podpisem, přestože má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu (srov. článek 25 body 1. a 2. nařízení), nedosahuje míry autenticity podání opatřeného úředně ověřeným podpisem osoby, která je činí. [9] Požadavek úředně ověřeného podpisu na hlasovacím lístku věřitele splňuje pouze legalizovaný podpis podle ustanovení § 18 zákona o ověřování nebo podle ustanovení § 74 notářského řádu. Takovým podpisem odvolatel své hlasovací lístky neopatřil; k hlasování odvolatele o volbě zástupce věřitelů a o způsobu oddlužení dlužnice proto nelze přihlížet (ustanovení § 50 odst. 2, § 401 odst. 1 insolvenčního zákona). [10] Závěry formulované v odvolatelem odkazovaném usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. června 2016, č. j. KSBR 32 INS XY, 1 VSOL XY, se týkaly zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákona o elektronickém podpisu), zrušeného s účinností od 19. září 2016 zákonem č. 297/2016 Sb.; proto je nelze použít. [11] Odvolací soud souhlasí s odvolatelem v tom, že vzhledem k ustanovení § 80a insolvenčního zákona mají elektronická podání v insolvenčním řízení prioritu, úprava obsažená v tomto ustanovení však není v rozporu s požadavkem insolvenčního zákona, aby vyjmenovaná podání byla opatřena úředně ověřeným podpisem. S argumentem odvolatele, že z důvodové zprávy k zákonu č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, vyplývá, že není rozumného důvodu posuzovat hlasovací lístek učiněný v elektronické formě a podepsaný uznávaným elektronickým podpisem, zaslaný z datové schránky věřitele, za „neúčinný“, odvolací soud nesouhlasí. [12] Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podal věřitel A dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanove