29 NSCR 143/2019 – Nejvyšší soud

MSPH 89 INS 1884/2017 29 NSČR 143/2019-B-161 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka Salus domine a. s., se sídlem v Praze 1, Kaprova 42/14, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27819647, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 1884/2017, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze, se sídlem v Praze 5, Náměstí 14. října 2188/9, PSČ 150 00, o schválení reorganizačního plánu, o dovolání věřitele EMK INC (CY) LTD, se sídlem v Pegeii, Dimokratias 8, PSČ 8560, Paphos, Kyperská republika, registrační číslo NE 307951, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Bajarem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Tržiště 366/13, PSČ 118 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. června 2018, č. j. MSPH 89 INS 1884/2017, 4 VSPH 735/2018-B-125, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 19. dubna 2018, č. j. MSPH 89 INS 1884/2017-B-99, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) schválil reorganizační plán dlužníka (dříve MPOWER Engineering, a. s.; nyní po změně obchodní firmy Salus domine a. s.) v jeho posledním aktualizovaném znění ze dne 5. března 2018. 2. Insolvenční soud vyšel z toho, že: [1] Dne 30. ledna 2017 byl doručen insolvenčnímu soudu návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení reorganizace [§ 316 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Spolu s insolvenčním návrhem předložil dlužník insolvenčnímu soudu reorganizační plán odsouhlasený 100 % všech zajištěných věřitelů a 78,1 % všech nezajištěných věřitelů; počítáno podle výše jejich pohledávek za dlužníkem. [2] Usnesením ze dne 9. března 2017, č. j. MSPH 89 INS 1884/2017-A-24, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení reorganizací (§ 148 odst. 2 insolvenčního zákona) [bod I. a III. výroku], ustanovil znalce za účelem ocenění majetkové podstaty dlužníka (§ 153 odst. 1 insolvenčního zákona) [bod V. výroku] a uložil dlužníku, aby ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán včetně zprávy o reorganizačním plánu (bod XI. výroku). [3] Dne 19. května 2017 byl soudu předložen znalecký posudek, který ocenil tržní hodnotu majetkové podstaty dlužníka (§ 155 odst. 1 insolvenčního zákona) [srov. č. d. B-15]. [4] Na schůzi věřitelů konané dne 13. června 2017 byl schválen znalecký posudek oceňující majetkovou podstatu dlužníka; všichni přítomní věřitelé dlužníka s hlasovacími právy hlasovali pro schválení znaleckého posudku. [5] Doplněný reorganizační plán byl insolvenčnímu soudu předložen dlužníkem dne 7. července 2017 a následně byl doplněn dne 8. srpna 2017 a dne 5. března 2018. Zprávu o reorganizačnímu plánu předložil dlužník insolvenčnímu soudu dne 8. srpna 2017 a doplnil ji dne 14. listopadu 2017. [6] Usnesením ze dne 13. prosince 2017, č. j. MSPH 89 INS 1884/2017-B-47, schválil insolvenční soud zprávu o reorganizačnímu plánu. [7] Na schůzi věřitelů konané dne 27. března 2018 byl projednán reorganizační plán předložený dlužníkem. Věřitelé o předloženém reorganizačním plánu hlasovali ve čtyřech skupinách tak, že: a) první a druhá skupina (tvořená zajištěnými věřiteli) se zdržela hlasování, b) třetí skupina (tvořená nezajištěnými věřiteli) reorganizační plán přijala předepsanou většinou hlasů, když pro jeho schválení hlasovalo 99,7 % věřitelů této skupiny (proti hlasovali pouze věřitelé č. 7 a č. 54), c) čtvrtá skupina (tvořená akcionáři dlužníka) reorganizační plán nepřijala, když pro jeho schválení nehlasovali akcionáři dlužníka, jejichž souhrnný podíl na základním kapitálu dlužníka by dosáhl alespoň dvou třetin základního kapitálu dlužníka [pro hlasoval majoritní akcionář dlužníka s 51% podílem, proti hlasoval minoritní akcionář dlužníka EMK INC (CY) LTD s 49% podílem]. 3. Na tomto základě – odkazuje na § 335, § 337, § 347, § 348 a § 349 insolvenčního zákona, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sen. zn. 29 NSČR 43/2013, uveřejněné pod číslem 23/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. března 2013, sp. zn. KSBR 27 INS 23588/2011, 1 VSOL 30/2013-B-82 – insolvenční soud uzavřel, že byly naplněny předpoklady pro schválení reorganizačního plánu soudem, když: [1] navržený způsob řešení reorganizace je v souladu s insolvenčním zákonem, [2] lze důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, [3] reorganizační plán byl přijat alespoň jednou skupinou věřitelů, [4] každý věřitel získá plnění, jehož hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by věřitel zřejmě obdržel, kdyby byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, [5] pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené budou uhrazeny do 30. června 2018 v souladu s reorganizačním plánem, [6] reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, [7] vůči všem věřitelům lze považovat reorganizační plán za spravedlivý, a [8] uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci. 4. Při schvalování reorganizačního plánu insolvenční soud zamítl návrh minoritního akcionáře, aby věřiteli č. 53 (MT7 s. r. o.) bylo zakázáno hlasovat na schůzi svolané k projednání a hlasování o reorganizačním plánu, neboť tento návrh neshledal důvodným, když „tvrzení navrhovatele nebyla nijak relevantně osvědčována“, insolvenční správce nezjistil žádné indicie svědčící o tom, že by byl věřitel č. 53 s dlužníkem v koncernu, nebo by byl vůči němu osobou blízkou, a ani insolvenční soud z informací dostupných v obchodním rejstříku nedospěl k závěru, že by věřitel č. 53, či jeho společníci byli jakkoli ve vztahu k dlužníkovi, anebo že by věřitele ovládaly jiné osoby než jeho společníci. 5. K námitce minoritního akcionáře, že věřiteli č. 53 nemělo být umožněno hlasovat na schůzi věřitelů svolané k projednání a hlasování o schválení reorganizačním plánu, když tento věřitel nepředložil prohlášení dle § 177 odst. 2 insolvenčního zákona (§ 177 odst. 6 insolvenčního zákona), insolvenční soud uvedl, že v situaci, kdy není k dispozici zvláštní evidence skutečných majitelů podle zvláštního zákona a zároveň jsou informace o skutečných majitelích (fyzických osobách) známy insolvenčnímu soudu z údajů dostupných v obchodním rejstříku, prohlášení dle § 177 odst. 2 insolvenčního zákona se nevyžaduje; přičemž v uvedeném neshledal insolvenční soud obcházení účelu § 177 insolvenčního zákona. 6. Insolvenční soud se ztotožnil se závěry vyplývajícími ze zpráv insolvenčního správce ze dne 8. února 2018 a ze dne 12. února 2018 a nedůvodnými shledal též další námitky minoritního akcionáře (a rozpornými s postupem odpovídajícím zásadám insolvenčního řízení). 7. K odvoláním minoritního akcionáře (srov. § 335 insolvenčního zákona) a věřitele č. 54 (Zebadiah, s. r. o.) [odvolání byla obsahově shodná] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 8. Odvolací soud se ztotožnil s argumentací insolvenčního soudu a doplnil, že: [1] skutečnost, že statutární orgán dlužníka vykonává současně působnost statutárního orgánu v postupiteli a v dalších kapitálově propojených osobách s dlužníkem sama o sobě nezakládá pochybnosti o vztazích věřitele č. 53 k dlužníkovi, [2] neshledal vady řízení či pochybení na straně insolvenčního soudu nebo insolvenčního správce, [3] námitky odvolatelů k obsahu znaleckého posudku a metodě ocenění majetkové podstaty dlužníka jsou založeny na domněnce dlužníkem nesprávně vedeného účetnictví a nejsou nijak podloženy, a [4] dlužník po celou dobu řízení spolupracoval s insolvenčním správcem, vyložil věřitelům svou ekonomickou situaci, nic nezastíral, provedl rozdělení věřitelů do skupin v souladu s insolvenčním zákonem a poskytl podklady pro zpracování znaleckého posudku. 9. S ohledem na tyto závěry měl odvolací soud námitky odvolatelů, že v konkursu by se dostalo věřitelům vyššího uspokojení než v případě splnění reorganizačního plánu, za spekulace, jež zůstaly pouze v rovině nepodložených úvah. Z těchto důvodů shledal lichou také námitku nepoctivého záměru dlužníka. 10. Proti usnesení odvolacího soudu podal minoritní akcionář dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené usnesení spočívá na vyřešení otázek hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek: [1] Je v souladu s insolvenčním zákonem a s dalšími právními předpisy – zejména se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) – ve smyslu § 348 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona takový reorganizační plán, jenž počítá se snížením základního kapitálu dlužníka pod zákonem stanovenou hranici na nulu, a jeho následným zvýšením, za účelem zrušení stávajících akcií dlužníka a upsání akcií nových; resp. zda lze schválit re