Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka SKLÁRNY KAVALIER, a. s., se sídlem v Sázavě, Sklářská 359, PSČ 285 96, identifikační číslo osoby 00012653, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovol…
MSPH 76 INS 3732/2008 29 NSČR 28/2011-B-421
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka SKLÁRNY KAVALIER, a. s., se sídlem v Sázavě, Sklářská 359, PSČ 285 96, identifikační číslo osoby 00012653, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 3732/2008, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání věřitele DS Smith Packaging Czech Republic s. r. o., se sídlem v Jílovém, Martiněves, Teplická 109, PSČ 405 02, identifikační číslo osoby 44222882, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2010, č. j. MSPH 76 INS 3732/2008, 2 VSPH 663/2010-B-236, takto:
Dovolání se zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením ze dne 12. května 2010, č. j. MSPH 76 INS 3732/2008-B-188, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce dlužníka vydal zajištěnému věřiteli č. 220 Citibank Europe plc (dále též jen „zajištěný věřitel C“):
a/ výtěžek zpeněžení ve výši 55.069.671,74 Kč ze zpeněžených a ve prospěch tohoto věřitele zastavených pohledávek dlužníka, jejichž přesnou specifikaci uvedl v příloze č. 1 usnesení (bod I. výroku);
b/ výtěžek zpeněžení ve výši 224.504.281,56 Kč z částí majetkové podstaty (nemovitostí, jejichž přesnou specifikaci uvedl v příloze č. 2 usnesení, movitých věcí, hotových výrobků a ochranných známek označených ve výroku a pohledávek dlužníka, jejichž přesnou specifikaci uvedl v příloze č. 3 usnesení) [bod II. výroku].
2/ Vyslovil souhlas s tím, aby insolvenční správce dlužníka vydal zajištěnému věřiteli č. 144 Isolit - Bravo, spol. s r. o. (dále též jen „zajištěný věřitel I“) výtěžek zpeněžení ve výši 254.062,17 Kč ze zpeněžených a ve prospěch tohoto věřitele zastavených movitých věcí, jejichž přesnou specifikaci uvedl v příloze č. 4 usnesení (bod III. výroku).
3/ Uložil insolvenčnímu správci:
a/ provést vydání výtěžku podle seznamu přihlášek pouze u zajištěných pohledávek (nároků) zjištěných nebo pravomocně určených do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (bod IV. písm. a/ výroku);
b/ zapsat do upraveného seznamu přihlášek ke každé zajištěné pohledávce (nároku) zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena nebo jaká zbývající část se vypořádá při rozvrhu (bod IV. písm. b/ výroku);
c/ podat insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci rozhodnutí (bod IV. písm. c/ výroku).
Insolvenční soud - vycházeje z ustanovení § 290 odst. 1 až 3 a § 298 odst. 1 až 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) - uzavřel, že:
1/ Pohledávky zajištěného věřitele C byly při přezkumném jednání dne 30. března 2009 zjištěny v celkové ve výši 2.727.231.596,30 Kč s právem na uspokojení ze zajištěného a v bodech I. a II. výroku uvedeného majetku dlužníka.
2/ Zajištěný majetek uvedený v bodech I. a II. výroku byl zpeněžen (se souhlasem insolvenčního soudu) prodejem mimo dražbu smlouvou ze dne 17. srpna 2009. Předmětem zpeněžení tak byly (spolu s ostatním majetkem ve vlastnictví dlužníka) části podniku označené jako: část podniku Sázava, část podniku Votice, část podniku Růženín a část podniku Uhlířské Janovice.
3/ Celková výše kupní ceny činila 342.478.352 Kč (do této částky je zahrnuta i částka 55.069.671,14 Kč, která je předmětem vydání zajištěnému věřiteli C dle bodu I. výroku).
4/ K určení toho, jaká část výtěžku zpeněžení připadá na zajištěný majetek, je rozhodující znalecký posudek vypracovaný společností Deloitte Advisory s. r. o., ve spolupráci se společností NOVOTA a. s. dne 20. července 2009.
5/ Po aplikaci diskontu za prodej v tísni určil znalec hodnotu provozní části společnosti částkou 427.200.000 Kč, z čehož hodnota zajištěné provozní části podniku byla oceněna částkou 373.634.000 Kč (87,46 % z celku).
6/ Poměr zajištění připadajícího na zajištěného věřitele C je dle znaleckého posudku 87,36 % ku 0,10 % připadajícím na zajištěného věřitele I.
7/ Po odečtení částky z vymožení zastavených pohledávek nacházející se na bankovních účtech ke dni vyhotovení posudku (38.488.000 Kč) činí celkové ocenění provozní části podniku částku 388.712.000 Kč.
8/ Celková hodnota zajištěného majetku po odečtení částky z vymožení zastavených pohledávek nacházejících se na bankovních účtech ke dni vyhotovení posudku (38.488.000 Kč) činí 335,146.000 Kč, tj. 86,219618 %.
9/ Poměr zajištění připadajícího na zajištěného věřitele C je 86,12 % ku 0,10 % připadajícím na zajištěného věřitele I.
10/ Základem pro výpočet částky, která je předmětem vydání zajištěným věřitelům, tak je ta část kupní ceny, která zbývá po vydání výtěžku dle bodu I. výroku (342.478.352 Kč mínus 56.423.844 Kč), tedy 286.054.508 Kč. Z této sumy lze pro zajištěné věřitele použít 86,22 %, tj. částku 246.635.102,95 Kč. Z toho (tedy) základ pro výpočet částky určené k výplatě zajištěnému věřiteli C je 86,12 % (246.349.049,56 Kč), zatímco základ pro výpočet částky určené k výplatě zajištěnému věřiteli I je 0,10 %, tedy 286.054,50 Kč.
11/ Náklady spojené se správou a udržováním majetkové podstaty připadající na zajištěného věřitele C činily z 246.349.049,56 Kč maximálně 4 %, tj. 9.853.961,98 Kč (§ 298 odst. 3 insolvenčního zákona), výdaje spojené s prodejem na něj připadající činily 6.470.208,90 Kč a odměna insolvenčního správce činí 5.520.597,12 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Výtěžek zpeněžení, který bude vydán zajištěnému věřiteli C, tedy činí 224.504.281,56 Kč (246.349.049,56 Kč mínus 9.853.961,98 Kč mínus 6.470.209,90 Kč mínus 5.520.597,12 Kč).
K odvolání věřitelů RWE Energie, a. s., SCA Packaging Česká republika, s. r. o. (dále též jen „věřitel S“) a zajištěného věřitele I Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a III. výroku (a věc v tomto rozsahu vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení) a ve zbývající části je potvrdil.
Odvolací soud - jenž rovněž vyšel z ustanovení § 298 insolvenčního zákona a dále z ustanovení § 153 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“) - dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí v rozsahu potvrzujícího výroku k následujícím závěrům:
1/ Zajišťovací „instrumenty“ byly zapsány v soupisu majetkové podstaty a byly zpeněženy se souhlasem a podle podmínek stanovených insolvenčním soudem. Ze spisu neplyne, že by zajištění věřitelé souhlasili s odečtením nákladů z výtěžku (zpeněžení) ve větším než zákonném rozsahu. Zajištěnému věřiteli C nelze vytýkat, že nesouhlasil s náklady ve větším rozsahu, než by bylo lze odečíst podle § 298 odst. 3 insolvenčního zákona, a v takovém postupu nelze spatřovat nic, co by bylo v rozporu se zásadami insolvenčního řízení uvedenými v ustanovení § 5 insolvenčního zákona.
2/ Návrh insolvenčního správce (na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli C) tak plně odpovídal kritériím uvedeným v ustanovení § 298 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona a insolvenční soud nepochybil, jestliže podle bodu II. výroku napadeného usnesení udělil insolvenčnímu správci souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli C.
3/ Zástavním právem ve smyslu § 153 obč. zák. může být zatížen i sklad zboží, o němž se předpokládá, že se jednotlivé položky časem „vyskladní“ a prodají zákazníkům nezatížené zástavním právem, a naopak doplní se o další zboží, které v době zatížení zástavním právem neexistovalo. Zástavní právo k takovému souboru věcí, v projednávaném případě zásob uložených ve skladech, vzniká podle ustanovení § 156 odst. 3 obč. zák., aniž by zásoby umístěné ve skladu byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě; proto citované ustanovení vyžaduje, aby zástavní smlouva byla sepsána ve formě notářského zápisu. Jsou-li zástavou zásoby zboží uložené ve skladu, nepřichází z povahy věci v úvahu označení jednotlivých věcí viditelným znamením provedeným za účasti zástavního věřitele, takže zástavní právo vzniká notářským zápisem spojeným s evidencí v Rejstříku zástav. Jelikož po zjištění úpadku a po rozhodnutí o způsobu jeho řešení dlužník pokračoval ve výrobě, vyšel soud z hodnoty zboží uloženého ve skladech ke dni jejich zpeněžení.
4/ V postupu použitém pro ocenění zpeněžovaného podniku za účelem určení poměru, v jakém rozsahu bude rozdělen výtěžek zpeněžení mezi věřitele, neshledal odvolací soud nic, co by bylo v rozporu s insolvenčním zákonem. Při prodeji podniku nebo jeho části jednou smlouvou, v níž byla uvedena (jedna) kupní cena bez rozlišení, jaká její část se týká zcizovaných zajišťovacích instrumentů [jejichž hodnota ve vztahu k zcizenému celku byla určena (byť následně) znaleckým posudkem], ostatně ani jinak nelze postupovat.
5/ Odpověď na otázku, zda odměna určená podle ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“), již v sobě zahrnuje daň z přidané hodnoty, je obsažena v ustan