29 NSCR 42/2024 – Nejvyšší soud

MPSH 95 INS 12575/2022 29 NSČR 42/2024-P840-26 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2, PSČ 158 00, identifikační číslo osoby 25083325, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 95 INS 12575/2022, o přihlášce pohledávky věřitele č. 620, o dovolání věřitele č. 620 PRINVEST s. r. o., se sídlem v Praze 1, Spálená 90/17, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25674714, zastoupeného Mgr. Přemyslem Markem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Partyzánská 18/23, PSČ 170 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2023, č. j. MSPH 95 INS 12575/2022, 1 VSPH 960/2023-P840-10, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 4. srpna 2023, č. j. MSPH 95 INS 12575/2022-P840-3, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl přihlášku pohledávky P840 věřitele č. 620 (PRINVEST s. r. o.) ze dne 30. listopadu 2022 (bod I. výroku) a rozhodl, že právní mocí usnesení končí účast tohoto věřitele (ve vztahu k dané přihlášce) v insolvenčním řízení dlužníka (Sberbank CZ, a. s. v likvidaci) [bod II. výroku]. 2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 83, § 136 odst. 1 a 2 písm. d/, § 173 a § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. září 2024 – dospěl k závěru, že věřitel č. 620 podal přihlášku pohledávky P840 dne 30. listopadu 2022, tedy po 26. říjnu 2022, kdy uplynula dvouměsíční lhůta k přihlášení pohledávek. 3. K odvolání věřitele č. 620 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. listopadu 2023, č. j. MSPH 95 INS 12575/2022, 1 VSPH 960/2023-P840-10, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 4. Odvolací soud – cituje ustanovení § 83, § 173, § 185 a § 253 insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. září 2024 – vyšel na rozdíl od insolvenčního soudu z toho, že věřitel č. 620 přihlásil pohledávku P840 z titulu náhrady škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona, pro niž zákon stanoví zvláštní lhůtu k podání přihlášky v délce 30 dnů ode dne, kdy insolvenční správce odmítne plnění ze smlouvy podle § 253 odst. 1 insolvenčního zákona. Konec lhůty k přihlášení pohledávky tak v daném případě připadl na 26. října 2022 (tedy 30 dnů po prohlášení konkursu); proto je přihláška podána opožděně. 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 620 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které dovolací soud dosud neřešil, popřípadě u kterých se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 6. Konkrétně dovolatel (podle obsahu) předestřel Nejvyššímu soudu k řešení následující otázky: [1] Zohledňují se při posouzení včasnosti přihlášky pohledávky podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona (kromě uplynutí lhůty k podání přihlášky) i další okolnosti věci? [2] Představuje přihláška pohledávky P840 dovolatele (z titulu náhrady škody ve smyslu § 253 odst. 4 insolvenčního zákona) samostatnou přihlášku pohledávky, nebo jde podle její obsahu o doplnění již dříve podané přihlášky pohledávky? 7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel soudům obou stupňů vytýká, že nezohlednily relevantní skutečnosti, kvůli kterým nemohl pohledávku přihlásit ve lhůtě uváděné soudy. Od rámcové smlouvy dovolatel odstoupil dne 25. října 2022; k tomuto dni pohledávka na vypořádání transakce ještě neexistovala a objektivně nemohla být přihlášena, a to ani dne 26. října 2022, který soudy považovaly za poslední den lhůty k přihlášení. Pohledávka není nárokem na plnění ze smlouvy (ani nárokem na vrácení plnění ze smlouvy), ale specifickým nárokem vyplývajícím z ukončení smlouvy. Dovolatel nebyl oprávněn dříve provést vyčíslení svého nároku na „zaplacení částky vypořádání transakce“; škoda mu vznikla až v návaznosti na doručení „reakce dlužníka“ na odstoupení od smlouvy dne 1. listopadu 2022 a teprve od tohoto data měla dovolateli začít běžet lhůta k přihlášení pohledávky a přihláška podaná dne 30. listopadu 2022 je tak včasná. Účinky odepření plnění insolvenčního správce „fikcí“ (podle § 253 odst. 2 insolvenčního zákona) ke dni 27. září 2022 se tak na pohledávku dovolatele nemohou vztahovat. 8. Dovolatel dále argumentuje, že přihláška neměla být posouzena jako samostatná pohledávka a jako taková odmítnuta pro opožděnost; jde totiž toliko o doplnění (kvantitativní změnu) již dříve přihlášené pohledávky. Obě přihlášky vyplývají ze stejného právního titulu, konkrétně z rámcové smlouvy, a zároveň je v obou uvedeno, že pro případ účinků odepření plnění ze smlouvy podle § 253 insolvenčního zákona dovolatel přihlašuje své pohledávky rovněž jako nárok na náhradu škody podle § 253 odst. 4 insolvenčního zákona. K tomu dále dovolatel poukazuje na usnesení odvolacího soudu ze dne 2. listopadu 2023, č. j. MPSH 95 INS 12575/2022, 6 VSPH 966/2023-P841-10, vydané ve skutkově obdobné věci, v němž odvolací soud dospěl k opačnému závěru o včasnosti podané přihlášky. 9. Insolvenční správkyně a dlužník ve vyjádření ze dne 11. března 2024 nesouhlasí s dovoláním věřitele č. 620 a navrhují jej odmítnout, popřípadě zamítnout. 10. V replice ze dne 30. dubna 2024 dovolatel trvá na svém dovolacím návrhu. 11. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu. 12. Dovolání může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., když pro něj neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř. 13. Pro insolvenční řízení je rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 30. září 2024 [srov. článek II, bod 1., části první zákona č. 252/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů], a to s výjimkou nastavenou pro § 75, § 109 odst. 1 písm. c/ a § 412a odst. 3 insolvenčního zákona v části první článku II bodu 2. a 3. zákona č. 252/2024 Sb. 14. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází. 15. Pro právní posouzení věci včetně posouzení přípustnosti dovolání jsou rozhodné následující skutečnosti, z nichž vyšly soudy nižších stupňů a které vychází z obsahu insolvenčního spisu, jak se (mimo jiné) promítá v insolvenčním rejstříku: [1] Usnesením ze dne 26. srpna 2022, č.j. MSPH 95 INS 12575/2022-A-72, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, insolvenční soud (mimo jiné) zjistil úpadek dlužníka (bod I. výroku) a prohlásil konkurs na jeho majetek (bod II. výroku). [2] Dovolatel přihlásil dne 25. října 2022 pohledávku P656 v celkové výši 1 502 412,84 Kč. Jako důvod vzniku přihlašované pohledávky uvedl nárok z titulu derivátového obchodu – Interest Rate Swap, uzavřeného mezi dovolatelem a dlužníkem na základě rámcové smlouvy o obchodování s investičními nástroji ze dne 18. prosince 2017, přičemž dlužník měl dovolateli vyplácet částku na základě čtvrtletních avíz (konkrétně byly přihlášeny pohledávky z titulu avíz dovolatele ze dne 30. prosince 2021, 30. března 2022 a 30. června 2022). [3] Dne 30. listopadu 2022 dovolatel podal přihlášku pohledávky P840 v celkové výši 1 046 941,80 Kč z titulu svého nároku na zaplacení „částky finálního vypořádání transakce“, popřípadě náhrady škody ve smyslu § 253 odst. 4 insolvenčního zákona; nárok odvozoval z toho, že dne 25. října 2022 odstoupil od rámcové smlouvy a dne 1. listopadu 2022 od dlužníka obdržel „potvrzení o ukončení swapu“. Podáním ze dne 10. ledna 2023 dovolatel omezil výši své pohledávky podle zpracovaného znaleckého posudku na částku 469 121 Kč. 16. Nejvyšší soud neměl důvod připustit dovolání k otázce, zda posuzovaná přihláška pohledávky P840 představuje podle svého obsahu doplnění dříve podané přihlášky pohledávky P656. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v rozsahu řešení této otázky v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. 17. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že důvodem vzniku přihlašované pohledávky (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona) se rozumí skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tj. skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existen