29 NSCR 43/2018 – Nejvyšší soud

ECLI: ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.43.2018.1
Datum: 2020-03-31
Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r. o., se sídlem v Chocni, U Dvořiska 1733, PSČ 565 01, identifikační číslo osoby 64942520, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 59 INS 993/2015, o v…
KSPA 59 INS 993/2015 29 NSČR 43/2018-B-157 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r. o., se sídlem v Chocni, U Dvořiska 1733, PSČ 565 01, identifikační číslo osoby 64942520, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 59 INS 993/2015, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání zajištěného věřitele Equa bank a. s., se sídlem v Praze 8 – Karlíně, Karolinská 661/4, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 47116102, zastoupeného Mgr. Jiřím Tomolou, advokátem, se sídlem v Praze, V Celnici 1034/6, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2017, č. j. KSPA 59 INS 993/2015, 1 VSPH 1184/2017-B-123, takto: Dovolání se zamítá. Odůvodnění: [1] Usnesením ze dne 14. prosince 2016, č. j. KSPA 59 INS 993/2015-B-98, které nabylo právní moci dne 5. ledna 2017, Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“): 1/ Souhlasil s tím, aby Ing. Lee Louda, insolvenční správce dlužníka Schempp-Hirth výroba letadel spol. s r. o., vydal zajištěnému věřiteli č. 1 Equa bank a. s. (dále jen „zajištěný věřitel“) výtěžek zpeněžení ve výroku označených nemovitostí (dále jen „nemovitosti“) ve výši 24.662.273,83 Kč (bod I. výroku). 2/ Uložil insolvenčnímu správci: a/ provést vydání výtěžku zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek nejpozději do 5 dnů od právní moci rozhodnutí; b/ zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena, nebo jaká její zbývající část se vypořádá v rozvrhu; c/ podat insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci rozhodnutí (bod II. výroku). 3/ Souhlasil s tím, aby si insolvenční správce vyplatil odměnu určenou z výtěžku zpeněžení ve výši 1.117.298,47 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) [bod III. výroku]. [2] Usnesením ze dne 15. května 2017, č. j. KSPA 59 INS 993/2015-B-107, insolvenční soud: 1/ Souhlasil s tím, aby insolvenční správce dlužníka vydal zajištěnému věřiteli výtěžek zpeněžení nemovitostí ve výši 3.390.088,44 Kč (bod I. výroku). 2/ Uložil insolvenčnímu správci: a/ provést vydání výtěžku zpeněžení podle upraveného seznamu přihlášek nejpozději do 5 dnů od právní moci rozhodnutí; b/ zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce zajištěného věřitele, jaká částka na ni byla vyplacena nebo jaká její zbývající část se vypořádá v rozvrhu; c/ podat insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o vydání výtěžku do 30 dnů od právní moci rozhodnutí (bod II. výroku). 3/ Souhlasil s tím, aby si insolvenční správce vyplatil odměnu určenou z výtěžku zpeněžení ve výši 127.695,56 Kč (včetně daně z přidané hodnoty) [bod III. výroku]. [3] V usnesení ze dne 15. května 2017 vyšel insolvenční soud z toho, že: 1/ Usnesením ze dne 12. března 2015, č. j. KSPA 59 INS 993/2015-A-60, zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na jeho majetek. 2/ Zajištěný věřitel přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku v celkové výši 79.260.316,56 Kč, z čehož dílčí nárok ve výši 39.630.158,28 Kč byl zajištěn nemovitostmi. Pohledávka zajištěného věřitele byla zjištěna při přezkumném jednání. 3/ Nemovitosti byly zpeněženy za částku 30.663.063 Kč, z čehož 3.517.784 Kč představovala daň z přidané hodnoty. 4/ Návrh insolvenčního správce dlužníka na udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli a s vyplacením odměny určené z výtěžku zpeněžení, podaný 17. října 2016, o němž insolvenční soud rozhodl (pravomocně) usnesením ze dne 14. prosince 2016, neobsahoval (coby součást výtěžku zpeněžení) částku 3.517.784 Kč, představující daň z přidané hodnoty. 5/ Dne 28. února 2017 podal insolvenční správce návrh, aby insolvenční soud udělil souhlas s dodatečným vydáním té části výtěžku, která přestavovala daň z přidané hodnoty (3.517.784 Kč), zajištěnému věřiteli a s vyplacením odměny určené z této části výtěžku zpeněžení. [4] Na tomto základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 167 odst. 1, § 298 odst. 1, 2 a 4 a z ustanovení § 305 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), jakož i z ustanovení § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů – dospěl k následujícím závěrům: [5] Výtěžek zpeněžení (zajištění) je tvořen celkovou kupní cenou, nikoliv toliko její částí „poníženou o příslušnou daň z přidané hodnoty“, neboť část kupní ceny připadající na daň z přidané hodnoty není svou povahou jiná, než ta část, jež tvoří základ pro výpočet daně z přidané hodnoty. [6] V souladu s článkem V. odst. 3 a 6 „kupní smlouvy“ [rozuměj kupní smlouvu ze dne 11. dubna 2016 (B-78), kterou insolvenční správce prodal nemovitosti Zemědělskému družstvu Zálší (dále jen „kupní smlouva)] činila kupní cena nemovitostí, kterou prodávající uhradil do majetkové podstaty dlužníka, celkem 30.663.063 Kč (včetně částky 3.517.784 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty). [7] Uhrazená daň z přidané hodnoty ve výši 3.517.784 Kč tedy jako součást výtěžku zpeněžení zajištění měla být vydána zajištěnému věřiteli. Po odečtení odměny insolvenčního správce tak čistý výtěžek zpeněžení (zajištění) z částky odpovídající dani z přidané hodnoty, který insolvenční soud vydal zajištěnému věřiteli, činí 3.390.088,44 Kč. [8] K odvolání insolvenčního správce dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. listopadu 2017, č. j. KSPA 59 INS 993/2015, 1 VSPH 1184/2017-B-123, změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 3.390.088,44 Kč zajištěnému věřiteli neudělil. [9] Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 229 odst. 3 písm. c/ a § 298 insolvenčního zákona, z ustanovení § 159a a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a z ustanovení § 4 odst. 2 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty – dospěl po přezkoumání napadeného rozhodnutí k následujícím závěrům: [10] Zajištěný věřitel byl seznámen s tím, že nemovitosti byly zpeněženy za částku 27.145.279 Kč, a že zároveň s tím uhradil kupující i částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 3.517.784 Kč. [11] Na základě zveřejněného návrhu na vydání výtěžku zpeněžení ze dne 17. října 2016 si tedy zajištěný věřitel byl vědom toho, že částka určená k uspokojení jeho zajištěné pohledávky (po odečtení odměny insolvenčního správce a nákladů na správu nemovitostí a jejich zpeněžení) činí 24.662.273,83 Kč; proti tomuto návrhu nepodal námitky. [12] Poté, co usnesení insolvenčního soudu ze dne 14. prosince 2016 nabylo právní moci, není možné zpětně měnit výši výtěžku zpeněžení a zajištěný věřitel nemohl znovu podat návrh na jeho vydání, když právní mocí se usnesení stalo (ve smyslu ustanovení § 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř.) pro účastníky řízení (a tedy i pro zajištěného věřitele) závazným. [13] Pro úplnost odvolací soud dodává, že zajištěnému věřiteli nelze vydat výtěžek zpeněžení (zajištění) včetně daně z přidané hodnoty. Insolvenční správce dlužníka se stal v souladu s ustanovením § 229 odst. 3 písm. c/ insolvenčního zákona osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě dlužníka. Prodej movitých a nemovitých věcí ve vlastnictví dlužníka v průběhu insolvenčního řízení podléhá dani z přidané hodnoty, jde-li ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. a/ zákona o dani z přidané hodnoty o součást obchodního majetku dlužníka, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty, která byla uhrazena spolu s kupní cenou zpeněžených nemovitostí, je proto majetkem dlužníka a povinnost odvést ji na daňový účet dlužníka u místně příslušného správce daně má po prohlášení konkursu insolvenční správce jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě. [14] Proti usnesení odvolacího soudu podal zajištěný věřitel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, konkrétně otázek: 1/ Je situace, kdy rozhodnutí insolvenčního soudu o vydání souhlasu s výplatou výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle návrhu insolvenčního správce v určité výši nabude právní moci, překážkou věci rozhodnuté, která brání návrhu insolvenčního správce k vydání dodatečné části výtěžku zpeněžení? 2/ Je zajištěný věřitel povinen na úkor svého uspokojení nést (v plné výši) úhradu daně z přidané hodnoty dlužníkem při zpeněžení majetku patřícího do majetkové podstaty dlužníka, který slouží k zajištění pohledávek věřitele, když výtěžek zpeněžení získaný prodejem předmětu zajištění obsahuje i částku určenou k úhradě daně z přidané hodnoty dlužníkem? [15] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a

Citovaná ustanovení

§ 167 (182/2006 Sb.)§ 168 (182/2006 Sb.)§ 283 (182/2006 Sb.)§ 286 (182/2006 Sb.)§ 293 (182/2006 Sb.)§ 298 (182/2006 Sb.)§ 305 (182/2006 Sb.)§ 307 (182/2006 Sb.)§ 96 (182/2006 Sb.)§ 4 (235/2004 Sb.)§ 159a (99/1963 Sb.)§ 167 (99/1963 Sb.)