Z rozhodnutí: Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka R. L., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Thámova 402/4, PSČ 186 00, o insolvenčním návrhu věřitele Santora družstvo, se sídlem v Praze 2, Americká 579/17, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25835…
KSHK 45 INS 14039/2022
29 NSČR 52/2023-A-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka R. L., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Šelderem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Thámova 402/4, PSČ 186 00, o insolvenčním návrhu věřitele Santora družstvo, se sídlem v Praze 2, Americká 579/17, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25835858, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 45 INS 14039/2022, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2023, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022, 4 VSPH 1650/2022-A-26, takto:
I. Řízení o dovolání proti druhému výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2023, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022, 4 VSPH 1650/2022-A-26, se zastavuje.
II. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2023, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022, 4 VSPH 1650/2022-A-26, se v prvním výroku zrušuje a věc se potud vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením ze dne 15. listopadu 2022, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022-A-20, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne v 9.13 hodin, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:
[1] Zjistil úpadek dlužníka R. L. (bod I. výroku).
[2] Odmítl návrh dlužníka na povolení oddlužení „pro vady“ (bod II. výroku).
[3] Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod III. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z § 83 odst. 1, § 136 odst. 1, § 148 odst. 1, § 392 odst. 1 písm. d/ a § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – dospěl ve vztahu k bodům I. až III. výroku usnesení k následujícím závěrům:
3. Insolvenční soud měl za osvědčený úpadek dlužníka, proto podle § 136 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o jeho zjištění.
4. Vzhledem k tomu, že dlužník nevyhověl výzvě insolvenčního soudu a nepřipojil k návrhu na povolení oddlužení čestné prohlášení dle § 392 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona, insolvenční soud odmítl návrh na povolení oddlužení podle § 393 odst. 3 insolvenčního zákona a s rozhodnutím o úpadku spojil ve smyslu § 148 odst. 1 insolvenčního zákona i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka.
5. K odvolání dlužníka (jež směřovalo proti bodům II. a III. výroku usnesení insolvenčního soudu) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2023, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022, 4 VSPH 1650/2022-A-26:
[1] Změnil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku tak, že se návrh dlužníka (na) povolení oddlužení odmítá (první výrok, část věty před středníkem).
[2] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě III. výroku (první výrok, část věty za středníkem).
[3] Určil, že soudkyně JUDr. Monika Marčišinová (dále jen „M. M.“) není vyloučena z projednávání a rozhodování předmětné insolvenční věci (druhý výrok).
6. Odvolací soud – vycházeje z § 389 odst. 1, § 392 odst. 1 písm. d/, § 393 odst. 3 a § 396 odst. 1 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu v odvoláním napadených výrocích k následujícím závěrům:
7. Odvolací soud se ztotožnil se zjištěními a závěry insolvenčního soudu, na něž v podrobnostech odkázal.
8. Dlužník pochybil, jestliže ani přes výzvu a poučení insolvenčního soudu nepřipojil k návrhu na povolení oddlužení čestné prohlášení ve smyslu § 392 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona (coby obligatorní přílohu). Čestné prohlášení má preventivní a výchovný charakter a dlužník jím deklaruje, že byl již při sepisu insolvenčního návrhu náležitě poučen sepisovatelem (advokátem) o svých povinnostech v insolvenčním řízení. Insolvenční soud proto návrh na povolení oddlužení správně odmítl (pro vady jeho příloh). Úpadek dlužníka lze proto řešit jen konkursem (jiný způsob řešení jeho úpadku již není možný).
II. Dovolání a vyjádření k němu
9. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené usnesení závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky, zda pro drobné pochybení (spočívající v tom, že z důvodu práce v zahraničí předložil čestné prohlášení insolvenčnímu soudu po uplynutí určené lhůty) mu lze odejmout možnost řešit úpadek oddlužením.
10. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
11. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel namítá, že až na shora popsané „drobné pochybení“ splnil všechny požadavky pro povolení oddlužení (takže oddlužení mělo být povoleno). Míní rovněž, že odvolací soud rozhodl nesprávně o námitce podjatosti soudkyně M. M.
III. Přípustnost dovolání
12. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
13. Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností dovolání v dané věci.
14. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti druhému výroku napadeného usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o námitce podjatosti, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř.
15. Rozhoduje-li totiž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu, není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu (ve smyslu § 16 o. s. ř. jde o rozhodnutí „nadřízeného“ soudu). K pojmu „nadřízený“ soud srov. dále stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
16. Funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí „nadřízeného“ soudu občanský soudní řád neupravuje a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2001, pod číslem 129.
17. Ve zbývající části může být dovolání v dané věci přípustné jen podle § 237 o. s. ř., přičemž pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.
18. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku, kterou odvolací soud „změnil“ usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (obsahově šlo o potvrzující výrok se zpřesněním jeho znění tak, aby neobsahovalo řešení předběžné otázky), je přípustné podle § 237 o. s. ř., když potud jde o věc dovolacím soudem v daných souvislostech neřešenou.
IV. Důvodnost dovolání
19. Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním – zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
20. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
21. Pro právní posouzení věci jsou rozhodné především následující skutkové údaje (jak plynou z insolvenčního spisu), z nichž vyšly oba soudy:
22. Insolvenčním návrhem doručeným insolvenčnímu soudu dne 29. srpna 2022 (A-1) se věřitel Santora družstvo domáhal zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek.
23. Podáním datovaným 27. září 2022, doručeným insolvenčnímu soudu téhož dne (A-15), podal dlužník prostřednictvím advokáta návrh na povolení oddlužení; k návrhu nepřipojil čestné prohlášení o tom, že byl při sepisu podání poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízení.
24. Usnesením ze dne 19. října 2022, č. j. KSHK 45 INS 14039/2022-A-16, zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, doručeným zvlášť dlužníku 24. října 2022 a advokátu dlužníka 30. října 2022, vyzval insolvenční soud dlužníka, aby do 7 dnů od doručení usnesení prostřednictvím svého zástupce doplnil návrh na povolení oddlužení (mimo jiné) tak, že předloží čestné prohlášení dle § 392 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona. Současně dlužníka poučil o následcích nesplnění výzvy a o tom, že prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení podle § 83 insolvenčního zákona přípustné.
25. Na tuto výzvu reagoval dlužník prostřednictvím svého advokáta podáním datovaným 26. října 2022 (A-17) mimo jiné sdělením, že se momentálně z pracovních důvodů nachází delší dobu v Německu, kde bude až do 10. nebo 11. listopadu 2022, pročež momentálně nemůže doložit požadované čestné prohlášení a žádá o prodloužení lhůty (s tím, že čestné prohlášení doloží, jakmile se vrátí do České republiky).
26. Čestné prohlášení „dle § 392 odst. 1 písm. d/“ insolvenčního zákona, datované 14. listopadu 2022 a opatřené jeho ověřeným podpisem, doručil dlužník ins