29 NSCR 88/2021 – Nejvyšší soud

MSPH 79 INS XY 29 NSČR 88/2021-P360-26 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka EMTC - Czech a. s., se sídlem v Praze 8, Pobřežní 249/46, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 27096661, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 347, o dovolání věřitele č. 347 P. R., narozeného XY, zemřelého 7. srpna 2022, naposledy bytem XY, zastoupeného JUDr. Lucií Dolanskou Bányaiovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 2, Lazarská 13/8, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, 2 VSPH XY, takto: I. Soud pokračuje v řízení s H. R., narozenou XY, bytem XY, jako procesní nástupkyní věřitele č. 347, P. R., zemřelého 7. srpna 2022. II. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, 2 VSPH XY, se mění takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, se mění ohledně jistiny přihlášené pohledávky ve výši 200 000 Kč tak, že v tomto rozsahu se přihláška pohledávky P360 věřitele č. 347 neodmítá a účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení nekončí. III. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. září 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, 2 VSPH XY, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, se ve zbývajícím rozsahu (ohledně příslušenství pohledávky ve formě úroku 8,4 % ročně) zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 24. března 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“): [1] Odmítl přihlášku P360 věřitele č. 347 (P. R.) ve výši 200 000 Kč „plus úrok 8,4 % p. a.“ (bod I. výroku). [2] Určil, že účast věřitele č. 347 v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka (EMTC - Czech a. s.) končí právní mocí usnesení (bod II. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel z toho, že věřitel č. 347 přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka pohledávku P360 ve výši „celkem 200 000 Kč včetně úroku 8,4 % p. a.“. Insolvenční správce dlužníka (JUDr. Jaroslav Brož MJur) vyzval věřitele „podáním“ ze dne 2. února 2021, doručeným věřiteli č. 347 dne 5. února 2021 (B-333), aby do 15 dnů doplnil přihlášku o důvod vzniku pohledávky, uvedl „konkrétní údaje“ týkající se emitovaného dluhopisu, jakož i výši příslušenství, kterého se domáhá; současně jej poučil, jak je nutné provést opravu a doplnění přihlášky pohledávky. Věřitel č. 347 v určené lhůtě přihlášku pohledávky „neupřesnil“. 3. Na výše uvedeném základě insolvenční soud – vycházeje z ustanovení § 176, § 185 a § 188 zákona č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – odmítl přihlášku věřitele č. 347 a rozhodl o ukončení jeho účasti v insolvenčním řízení. 4. K odvolání věřitele č. 347 Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. září 2021, č. j. MSPH 79 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 174 odst. 2, § 176, § 177 odst. 1, § 185 a § 188 insolvenčního zákona – dospěl po přezkoumání usnesení insolvenčního soudu k následujícím závěrům: [1] Pro odmítnutí přihlášky pohledávky je nutné posoudit, zda věřitel přihlášku „řádně a včas nedoplnil“, zda je přihláška „skutečně vadná“ a pro tyto vady ji nelze přezkoumat, zda insolvenční správce řádně vyzval věřitele k odstranění vad přihlášky a zda ho poučil, jakým způsobem má postupovat. [2] Věřitel č. 347 v přihlášce pohledávky „řádně neoznačil“ důvod vzniku pohledávky a její výši („nevyčíslil příslušenství“) a nepřiložil listiny, jichž se dovolával (dluhopis, příkaz k úhradě). [3] Věřitel č. 347 nereagoval na výzvu insolvenčního správce „řádně a včas“ a lhůta k doplnění přihlášky marně uplynula dne 22. února 2021. K tvrzení, že doplnění přihlášky věřitel č. 347 zaslal osobě spolupracující s insolvenčním správcem, odvolací soud nepřihlíží, protože rozhodné je pouze to, zda opravená (doplněná) přihláška byla včas zaslána insolvenčnímu soudu. [4] Nedoložení výše příslušenství a listin vede k popření pohledávky. Důvodem k odmítnutí pohledávky je však „neoznačení“ důvodu vzniku pohledávky, neboť uvedení „pouhé výše pohledávky“ činí pohledávku nepřezkoumatelnou. 6. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 347 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a které doposud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešeny. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 7. Dovolatel předkládá dovolacímu soudu k rozhodnutí (podle jeho názoru doposud neřešenou) otázku, zda lze odmítnout přihlášku pohledávky, jestliže důvod vzniku přihlašované pohledávky uvedl „v jiné kolonce interaktivního formuláře“ a tento důvod vzniku je rovněž zřejmý z příloh přihlášky. S tím podle dovolatele souvisí otázka, zda je vadou přihlášky skutečnost, že „není vyplněna kolonka“, která se objeví pouze při elektronickém vyplňování interaktivního formuláře, ale která není k dispozici („neobjeví se“), jestliže věřitel formulář vytiskne a vyplní jej ručně. 8. Dále dovolatel pokládá otázku, zda je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, zaměří-li se soudy pouze na „formu“ procesního úkonu (přihlášky pohledávky) a nezabývají se jeho obsahem. 9. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje zejména tím, že údaj o důvodu vzniku pohledávky uvedl na jiném místě („v jiné kolonce“) formuláře. Přihlášku podal včas a na stanoveném formuláři, který však kvůli svému zdravotnímu stavu (závažné oční vadě, která mu znemožňuje číst a pracovat na počítači) vytiskl a ručně vyplnil. Vytištěný formulář neobsahuje všechny „kolonky“, které se objevují postupně v závislosti na tom, jak uživatel formulář interaktivně vyplňuje; mimo jiné se objevuje při vyplnění formuláře v elektronické podobě „kolonka“ označená „Důvod vzniku pohledávky“. Tento údaj („dluhopis na 200 000 Kč + úrok 8,4 %“) tak dovolatel uvedl v „kolonce“ o typu pohledávky, přičemž k přihlášce přiložil originál dluhopisu. Insolvenční soud měl přihlášku (coby procesní úkon) posoudit podle jejího obsahu; odmítnutí přihlášky je přepjatým procesním formalismem. 10. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu. 11. V průběhu dovolacího řízení dovolatel dne 7. srpna 2022 zemřel. Dovolací soud proto v bodě I. výroku usnesení rozhodl, že bude v řízení pokračovat s H. R., narozenou XY, jako procesní nástupkyní zemřelého věřitele č. 347, neboť podle výsledku řízení o pozůstalosti (bodu III. usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 16. listopadu 2022, č. j. 5 D 423/2022-65, které nabylo právní moci téhož dne) jde o osobu, které pozůstalostní soud potvrdil nabytí dědictví (§ 107 odst. 1 a 2, § 243b o. s. ř.). Procesní nástupkyně, která nastoupila do řízení na místo dosavadního dovolatele, musí přijmout stav řízení, jaký tu je (§ 107 odst. 5 o. s. ř.). 12. Dovolání v dané věci je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když pro ně neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., a v posouzení dovoláním předestřených právní otázek jde zčásti (ve vazbě na argumentaci zdravotním stavem věřitele č. 347) o věc dovolacím soudem ve všech souvislostech neřešenou; zčásti pak je napadené rozhodnutí v rozporu s dále označenou (ustálenou) judikaturou Nejvyššího soudu k důvodu vzniku pohledávky. 13. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení insolvenčního zákona (ve znění, jež nedoznalo změn od zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka): § 173 Podání přihlášky (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoli v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. (…) Náležitosti přihlášky § 174 (1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy dor