3 Tdo 1208/2021 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1208/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 7. 2022 Spisová značka:3 Tdo 1208/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.1208.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Lichva Podvod Vyhlášení rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 209 odst. 1 tr. zákoníku § 209 odst. 3 tr. zákoníku § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 10. 2022 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 3049/22 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1208/2021-2222 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2022 o dovoláních, která podali obvinění R. C., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Olomouc, a M. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 9 To 93/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 T 16/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných R. C. a M. K. odmítají. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2019, sp. zn. 8 T 16/2016, byli obvinění R. C. a M. K. uznáni vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“) – jednání pod bodem 1. skutkové věty, zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku dílem dokonaným (jednání pod bodem 2.1. skutkové věty), dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 2.2. skutkové věty), zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (jednání pod body 3.1., 3.2. a 3.3. skutkové věty), a zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaným (bod č. 4.2), dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 4.1. skutkové věty). Této trestné činnosti se dopustili jednáním popsaným ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku nalézacího soudu. 2. Podle § 44 tr. zákoníku bylo v případě obviněného M. K. upuštěno od uložení souhrnného trestu pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (jednání pod bodem 1. skutkové věty) k trestu uloženému rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 9 T 198/2013. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku pak byl tento obviněný odsouzen za jednání pod body 2.1. až 4.1. skutkové věty k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku mu byl dále uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby byla stanovena na 1 000 Kč, tedy celkem 100 000 Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. 3. Obviněnému R. C. pak byl za uvedené zločiny uložen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody ve výměře 5 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku byl tomuto obviněnému dále uložen peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby byla stanovena na 1 000 Kč, tedy celkem 100 000 Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 let. 4. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), byla obviněným uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně škodu části poškozených, část poškozených byla podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních a část poškozených byla se zbytky svých nároků na náhradu škody na toto řízení odkázána podle § 229 odst. 2 tr. ř. 5. Proti citovanému rozsudku nalézacího soudu podali odvolání obvinění R. C. a M. K. a státní zástupce v neprospěch obou obviněných proti výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a proti výroku o náhradě škody. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 9 To 93/2020, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněné uznal vinnými přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve znění novely č. 333/2020 Sb. (jednání pod bodem 1. skutkové věty), zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku dílem dokonaným (jednání pod bodem 2.1. skutkové věty), dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 2.2. skutkové věty), zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (jednání pod body 3.1., 3.2. a 3.3. skutkové věty), a přečinem zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ve znění novely č. 333/2020 Sb., dílem dokonaným (jednání pod bodem 4.2. skutkové věty), dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 4.1. skutkové věty). Této trestné činnosti se obvinění dopustili tím, že 1. začátkem května 2011 jako zástupci společnosti C.F., IČ: XY, se sídlem XY, XY, několikrát navštívili M. S., nar. XY, v místě jejího trvalého bydliště v XY na ulici XY a nabídli jí poskytnutí půjčky ve výši 1.000.000,- Kč, s čímž M. S. souhlasila a dne 17. 5. 2011 v XY na Městském úřadě s ní uzavřeli smlouvu o půjčce ve výši 1.000.000,- Kč, kde M. S. byla v postavení dlužníka a společnost C.F., IČ: XY, se sídlem XY, XY věřitelem, týž den uzavřeli zástavní a kupní smlouvu na nemovitosti M. S., a to na budovu č. p. XY stojící na pozemku p. č. XY a pozemky p. č. XY, p. č. XY a p. č. XY, vše zapsáno na listu vlastnictví č. XY, pro katastrální území XY, obec XY, okres XY u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, územní pracoviště XY, kdy při podpisu smlouvy předstírali časovou tíseň se záměrem, aby smlouvy byly podepsány dříve, než si je M. S. mohla před podpisem přečíst a dozvědět se, že půjčku musí uhradit do tří měsíců, o čemž M. S. neinformovali a využili tím její nepozornosti a naivity a takto jednali s tím, že M. S. celou částku 1.000.000,- Kč neposkytnou a ani neposkytli, ale budou ji po ní požadovat, přičemž při podpisu smlouvy o půjčce dne 17. 5. 2011 jí poskytli pouze částku ve výši 165.465,- Kč, kterou si původně chtěla půjčit, tou uhradili exekuci M. S. a více nic neposkytli a po uplynutí tříměsíční lhůty dne 15. 8. 2011 zaslali M. S. výzvu k úhradě předmětné půjčky na částku 1.090.000,- Kč, která jí nebyla v této výši poskytnuta, na základě čehož M. S., ze strachu aby nepřišla o svoji nemovitost, tuto prodala své dceři P. S., nar. XY, která si na koupi musela vzít hypoteční úvěr u UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 649 48 242 a po vzájemných jednáních o výši požadované částky, byla z tohoto hypotečního úvěru uhrazena dne 30. 9. 2011 částka 900.000,- Kč, čímž způsobili M. S. škodu ve výši 734.535,- Kč, 2.1. v červnu 2012 jako zástupci společnosti C. F. přislíbili T. B., nar. XY, půjčku ve výši 100.000,- Kč za účelem úhrady jeho dřívějších dluhů a dne 8. 6. 2012 v XY uzavřeli s J. B., nar. XY (otec T. B.) smlouvu o půjčce finanční částky ve výši 500.000,- Kč, kdy před podpisem smlouvy si T. B. stačil rychle přečíst první stranu této smlouvy a na jeho dotaz, proč je ve smlouvě uvedena částka 500.000,- Kč odpověděl M. K., že je to kvůli daním, čemuž T. B. uvěřil, ale dále využili časovou tíseň T. B., který spěchal do zaměstnání, o čemž M. K. a R. C. věděli a jednali tak celou dobu se záměrem, aby smlouvy byly podepsány dříve, než si je T. B. a J. B. mohli řádně přečíst a dozvědět se, že porušením smluvních podmínek týkajících se uzavření pojištění, vzniká společnosti C. F. nárok na zesplatnění půjčky do 30 dnů společně se smluvními pokutami, o čemž je neinformovali a využili tím jejich naivity, a takto jednali vědomi si, že smluvní podmínky smlouvy týkající se pojištění jsou vzhledem k postavení a možnostem dlužníka, starobního důchodce, prakticky nesplnitelné a že T. B. celou částku ve výši 500.000,- Kč neposkytnou, ale budou ji požadovat, kdy dne 8. 6. 2012 převedli z bankovního účtu č. XY vedeného u Fio banky, a.s. ve prospěch účtu T. B. č. XY vedeného u GE Money bank, a.s. pouze částku 100.000,- Kč a nic víc neposkytli a po uplynutí 30 denní