3 Tdo 1250/2010 — Nejvyšší soud

3 Tdo 1250/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1h Datum rozhodnutí:1. 12. 2010 Spisová značka:3 Tdo 1250/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.1250.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí Dotčené předpisy:§ 171 odst. 1 tr. zák. § 187 odst. 1 tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:21. 2. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 1250/2010-23U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 1. prosince 2010 o dovolání podaném D. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 684/2009 ze dne 23. listopadu 2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 7 T 74/2008, takto: I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 4 To 684/2009 ze dne 23. listopadu 2009 a rozsudek Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 7 T 74/2008 ze dne 9. března 2009 zrušují. II. Podle § 265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Mostě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. IV. Podle § 265l odst. 4 trestního řádu se obviněný D. K. nebere do vazby. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 7 T 74/2008 ze dne 9. března 2009 byl dovolatel uznán vinným jednak trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.), jednak trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. f) tr. zák., když uvedené trestné činy byly spatřovány ve skutečnosti, že „dne 19. 8. 2007 kolem 14,00 hodin ve Věznici Bělušice, okr. Most, kde vykonával jako odsouzený trest odnětí svobody, předal odsouzenému T. S. cigaretové papírky, ve kterých byla ukryta dvě psaníčka s 0,18 gramů psychotropní látky metamfetaminu, uvedené příloze zák. č. 167/1998 Sb.“ Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně podal D. K. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením sp. zn. 4 To 684/2009 ze dne 23. listopadu 2009 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal D. K. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku dovolatel uvedl, že se předmětného trestného činu nedopustil a zopakoval svou dosavadní obhajobu. Poukázal na to, že soudy (dosud ve věci činnými) nebylo prokázáno, že by drogu vyrobil nebo že by ji do předmětných cigaretových papírků uschoval a nebylo ani prokázáno, že by věděl, že balení cigaretových papírků drogu obsahuje. Zdůraznil, že o předání papírků požádal jiného odsouzeného, který byl v doprovodu příslušníka Vězeňské služby. Dále uvedl, že se soud nezabýval ani zjištěním, jak se drogy do věznice dostaly, tak aby s nimi bylo možno dále nakládat. Vyjádřil přesvědčení, že mu ani po doplněném dokazování nebyl prokázán úmysl popsaným způsobem jednat, neboť nebylo prokázáno, že by věděl, co cigaretové papírky obsahují. O předání předmětného balíčku požádal v přítomnosti dozorce a nesnažil se balíček přehodit z jedné strany ubytovny na druhou, jak se ze zprávy věznice podává a za dané situace tak měly soudy postupovat podle zásady „in dubio pro reo“ a obžaloby jej zprostit. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dovolatelem spatřován ve skutečnosti (stejně i podle § 265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.), že trestní zákoník od 1. 1. 2010 nezná trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zák. a domnívá se, že skutek, jehož se dopustil by měl být právně kvalifikován jako trestný čin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Poukázal na skutečnost, že za dané situace mu byl pak uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu z hlediska uvedeného trestného činu. Proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „zrušil napadené rozhodnutí a dále podle § 265l tr. ř. přikázal soudu prvého stupně, aby ve věci opětovně jednal a rozhodl.“ K takto podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství České republiky. V tomto svém vyjádření uvedl, že k trestnosti trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních a jedů je třeba úmyslného zavinění (§ 3 odst. 3 tr. zák.), tedy je nutná existence zjištění, že pachatel buď chtěl porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem nebo věděl, že svým jednáním může takovéto porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tímto srozuměn. Připomněl, že úmyslné zavinění je tvořeno složkou vědomostní, zahrnující pachatelovo vnímání, a složkou volní, obsahující vůli pachatele, tedy jeho chtění či srozumění. S poukazem na výše uvedené považoval státní zástupce za nutné především konstatovat, že skutková věta výroku o vině dostatečné podklady pro posouzení subjektivní stránky předmětného trestného činu neposkytuje a předpokládá pouze objektivní projev jednání dovolatele, když potřebné zavinění dovodil soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku. Státní zástupce však vyjádřil přesvědčení, že na základě učiněných zjištění není možno tvrdit, že by dovolatel relevantně věděl, že neoriginálně zabalené cigaretové papírky mohou obsahovat metamfetamin a již vůbec nelze dovodit jeho aktivní volní vztah s metamfetaminem nakládat. Nelze tak učinit spolehlivý závěr o úmyslném spáchání dovolateli přisuzovaného trestného činu. Současně vyjádřil přesvědčení, že shodně by mělo být opětovně posouzeno naplnění všech znaků skutkové podstaty trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. f) tr. zák., také zejména stran subjektivní stránky. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jakož i předcházející rozsudek Okresního soudu v Mostě, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal učinit rozhodnutí jiné, souhlasil ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. s projednáním věci v neveřejném zasedání. Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. a je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vystavěno. V mezích tohoto dovolacího důvodu je pak možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže o trestný čin nejde nebo jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek ve skutkové větě popsán. Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotro