3 Tdo 275/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 275/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. b) tr.ř. § 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:23. 4. 2025 Spisová značka:3 Tdo 275/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.275.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání Dotčené předpisy:§ 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:28. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 275/2025-190 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 4. 2025 o dovolání, které podal obviněný P. V., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2024, č. j. 3 To 179/2024-152, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 45/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. V. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 4. 2024, č. j. 2 T 45/2024-92, byl obviněný P. V. (dále jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku, kterého se dopustil tak, že v době nejméně od 10. 12. 2023 do 16. 1. 2024 v XY, okres XY, ani jinde, bezdůvodně nenastoupil výkon trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 10 měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 8. 2023, sp. zn. 2 T 33/2023, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2023, i přesto, že byl k nástupu do výkonu trestu vyzván Okresním soudem v Bruntále s poučením o trestních následcích v případě neuposlechnutí, výzvu převzal osobně dne 5. 10. 2023 s tím, že má nastoupit do Vazební věznice v Ostravě do 5 pracovních dnů od doručení výzvy, dne 9. 12. 2023 pak převzal po zamítnutí žádosti o povolení odkladu výkonu trestu i další výzvu soudu, aby do výkonu trestu odnětí svobody nastoupil ihned, což neučinil a v závěru musel být do věznice dodán až dne 16. 1. 2024 na základě příkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne 4. 1. 2024. 2. Za to byl odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v délce 3 (tří) měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které nasměřoval do všech jeho výroků. O tomto opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. 9. 2024, č. j. 3 To 179/2024-152, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněný podal prostřednictvím svého obhájce dovolání, kterým napadl usnesení odvolacího soudu. V rámci svého mimořádného opravného prostředku pak uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), c) a m) tr. ř. 5. První okruh námitek vytýkal soudům obou stupňů, že neobjasnily přezkoumatelnost rozhodnutí o námitce podjatosti policejního komisaře. Obviněný spatřoval jeho podjatost v tom, že upozornil obviněného a jeho obhájce na možnost prostudovat spis bezodkladně po zahájení trestního stíhání, aniž by byl proveden jediný výslech obviněného. Tento postup pak aproboval i stížnostní orgán, který neshledal pochybnost o možnosti policejního orgánu provádět nestranně šetření. Své zamítavé rozhodnutí neopřel o potřebný a nezbytný výklad reagující na konkrétní důvody předestřené obviněným v jeho námitce. Soudy pak pochybily také, když tuto námitku nepřezkoumaly, ačkoliv měla být spolu se stížností a rozhodnutím stížnostního orgánu součástí spisu. Tím nerespektovaly požadavky na řádné odůvodnění svých rozhodnutí, která jsou v důsledku této vady nepřezkoumatelná. Obviněný je toho názoru, že vyšetřování lze označit stěží za skončené, což policejní orgán oznámením o možnosti prostudovat spis fakticky udělal, pokud není proveden výslech obviněného a ten tak neměl možnost se k obvinění vyjádřit. 6. Druhým okruhem námitek pak obviněný tvrdil porušení svých práv na obhajobu a spravedlivý proces, kdy mu v souvislosti s prodlením s vyřízením žádosti o přiznání bezplatné obhajoby, nebylo umožněno zvolit si obhájce podle vlastních preferencí. K přiznání tohoto nároku došlo až ve fázi odvolacího řízení, ačkoliv žádost byla podána již v řízení přípravném. Obviněný zcela odmítl podle jeho názoru formalistické odůvodnění odvolacího soudu založené na poukazu na to, že po celou dobu nevyjádřil obviněný jakékoliv námitky či nedůvěru ke svému ustanovenému obhájci a vyjádřil naopak souhlas se závěrečnou řečí ustanoveného obhájce. Takové závěry jsou svévolné, v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, zatíženy zjevným logickým rozporem a bez opory v konkrétních skutkových zjištěních. 7. Závěrem pak připomněl, že pochybení lze spatřovat i v postupu odvolacího soudu ve vztahu k námitkám vůči protokolu o hlavním líčení, neboť nalézací soud protokol dosud neopravil. Před svým rozhodnutím měl odvolací soud vrátit věc soudu prvního stupně k rozhodnutí o zmíněných námitkách a opravení předmětného protokolu. 8. Ze všech shora uvedených důvodů proto dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě i rozsudek Okresního soudu v Bruntále, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a aby Okresnímu soudu v Bruntále přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. 9. K podanému dovolání zaslal své vyjádření podle § 265h odst. 2 tr. ř. státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a jeho výsledku, shrnul podstatu dovolacích námitek obviněného a uvedl, že podstatná část textu dovolání je doslovně shodná s textem odvolání. S těmito námitkami se vypořádal již odvolací soud v bodě 13. a 14. odůvodnění svého usnesení. Zdůraznil, že obviněný si ani po půl roce od přiznání nároku na bezplatnou obhajobu jiného obhájce nezvolil, proti ustanovenému obhájci nevznášel námitky a nic nenasvědčovalo narušení důvěry mezi nimi. 10. K podjatosti policejního orgánu připomněl, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. nastává tehdy, pokud ve věci rozhodl vyloučený orgán. V dovolatelově věci rozhodovaly meritorně soudy a jejich podjatost namítnuta nebyla. Jeho námitka tak nekorespondovala s žádným dovolacím důvodem. 11. K výměně obhájce pak připomněl usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2019, sp. zn. 8 Tdo 1100/2019. Samotnou prodlevou soudu při rozhodování o bezplatnosti obhajoby nemůže být naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. tím spíše za situace, kdy obviněný obhájce měl. Současně mu důvěřoval natolik, že jej pověřil i sepisem dovolání. Dovolatel tedy nebrojil proti tomu, že by neměl obhájce, ale toliko proti průtahům v rozhodování o přiznání bezplatné obhajoby, ani v tomto ohledu tedy nebyl naplněn žádný z dovolacích důvodů uvedených v § 265b tr. ř. Pokud by snad dovolací soud dospěl k opačnému závěru, tedy, že uplatněnému dovolacímu důvodu výše uvedená námitka odpovídala, pak ji nutno podle mínění státního zástupce označit za neopodstatněnou. 12. Státní zástupce tedy navrhl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 tr. ř. III. Přípustnost dovolání 13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. 14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání uvedené v § 265f tr. ř. 15. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňovaly jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení dovolacího přezkumu napadeného rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. 16. Obviněný uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), c) a m) tr. ř. 17. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je dán, pokud ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta. 18. Důvod dovolání podle § 2