3 Tdo 347/2022 — Nejvyšší soud

3 Tdo 347/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:25. 5. 2022 Spisová značka:3 Tdo 347/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.347.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 329 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku § 127 odst. 1 písm. d) předpisu č. 312/2002 Sb. § 109 předpisu č. 183/2006 Sb. § 123 předpisu č. 183/2006 Sb. § 133 předpisu č. 183/2006 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:28. 9. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 347/2022- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 5. 2022 o dovolání, které podala obviněná T. H., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 2 To 47/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 4/2015, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se zrušují usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 2 To 47/2021, a jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 40 T 4/2015, a to ve výroku o vině a výroku o trestu týkajícím se obviněné T. H. Podle § 265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Krajskému soudu v Brně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : I. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 40 T 4/2015, byla obviněná T. H. pod bodem 2) uznána vinnou zvlášť závažným zločinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, zčásti dokonaným, zčásti nedokonaným, ukončeným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že jako vedoucí Stavebního úřadu Městského úřadu v XY provedla dne 5.11.2010 kontrolu fotovoltaické elektrárny společnosti F. P., v XY, o této kontrole vyhotovila protokol a následně dne 15.11.2010 vydala Rozhodnutí k předčasnému užívání stavby č.j. MěÚ/SÚ/2554/2010/HL, kterým povolila předčasné užívání stavby "Fotovoltaická elektrárna část I. obsahující blok trafostanice č. 1,2,3 a rozvodna VN", přičemž v odůvodnění rozhodnutí uvedla nepravdivé informace, že kontrolní prohlídka proběhla dne 5.11.2010 a bylo zjištěno, že stavba je provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem; dne 24.11.2010 pak vydala pod č.j. MěÚ/SÚ/2554-1/2010/HL Usnesení o opravě zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení a opravila název stavby na "Fotovoltaická elektrárna - část I. obsahující blok trafostanic č. 1,2,3, rozvodna VN, fotovoltaické panely s NN rozvody a měniči o celkovém výkonu 3,3MW", ačkoliv ve skutečnosti ještě dne 15.11.2010 byly na konstrukcích pro solární panely namontovány solární panely toliko v počtu 201 ks z celkového počtu 19.296 ks a stavba nebyla provedena podle projektové dokumentace; dne 17.12.2010 vydala rozhodnutí o I. Povolení k předčasnému užívání pro stavbu "Fotovoltaická elektrárna - část II. obsahující blok trafostanice č. 4, fotovoltaické panely s NN rozvody a měnič o celkovém výkonu 1,1MW, II. Povolení zkušebního provozu pro stavbu "Fotovoltaická elektrárna - část I. obsahující bloky trafostanice č. 1,2,3, rozvodny VN, fotovoltaické panely s NN rozvody a měniči o celkovém výkonu 3,3MW, ve kterém nepravdivě uvedla, že při kontrolní prohlídce dne 17.12.2010 stavební úřad zjistil, že stavba je provedena podle projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení, ačkoliv ve skutečnosti blok č. 4 nebyl nikdy dokončen a k danému datu nebyly dokončeny ani bloky č. 1, 2 a 3, tímto způsobem T. H. záměrně vykonala svoji pravomoc v rozporu s ustanovením § 133 odst. 1, 2 písm. b), odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterých stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby a zjišťuje zejména, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace; takto jednala s úmyslem způsobit škodu a zároveň tím opatřit neoprávněný prospěch společnosti F. P. a s vědomím, že její rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby bude v řízení u ERÚ použito jako podklad pro udělení licence pro společnost F. P. na výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů ještě v roce 2010, k čemuž také došlo, když na základě rozhodnutí ERÚ o udělení licence ze dne 3.12.2010, č. 111017178, které nabylo právní moci dne 6.12.2010 a následně díky provedení tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě společnosti E.ON Distribuce, a.s. dne 30.12.2010 vznikl společnosti F. P. neoprávněný nárok na garantovanou výkupní cenu pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12 150 Kč za vyrobenou 1 MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500,- Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let, čímž v průběhu následujících 20 let by se společnost F. P. neoprávněně obohatila o částku nejméně 160.879.340 Kč; když za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 již byla způsobena škoda společnosti E.ON Distribuce a.s., se sídlem F.A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice ve výši 15.450.611 Kč; a za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 již byla způsobena škoda společnosti E.ON Energie a.s. ve výši 7.928.010,70 Kč; celkem pak včetně částek odpovídajících odvodu tzv. solární daně byla jen za období roků 2011 až 2013 oběma poškozeným způsobena škoda v celkové výši 43.880.707 Kč. Za to byla obviněná odsouzena podle § 329 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1, 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněn odložen na zkušební dobu v trvání 4 (čtyř) let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněné uložen peněžitý trest ve výměře 100.000 Kč, což představuje výměru 100 denních sazeb, kdy výše jedné denní sazby činí 1.000 Kč. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by výkon peněžitého trestu mohl být zmařen, stanoven náhradní trest odnětí svobody ve výši 2 (dvou) měsíců. Podle § 101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo dále uloženo ochranné opatření – zabrání věci, a to společnostem F. P., a B. L., konkretizované blíže ve výroku rozsudku. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti E.ON Energie, a.s., IČO: 26078201, se sídlem F.A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice, a E.ON Distribuce, a.s., IČO: 28085400, se sídlem tamtéž, odkázány s uplatněnými nároky na náhradu škody na řízení občanskoprávní. Dále bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných D. E., nar. XY v XY, M. K., nar. XY v XY, a T. G., nar. XY v XY [pro skutky popsanými pod body 1) a 3) výroku o vině]. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 40 T 4/2015, podala obviněná T. H. odvolání. Odvolání podali rovněž spoluobvinění D. E., M. K. a T. G., státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně a zúčastněné osoby B. L. a F. P. O odvoláních spoluobviněných M. K. a T. G. a odvolání státního zástupce ohledně spoluobviněného M. K. bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 2 To 88/2020. Řízení proti obviněné a spoluobviněnému D. E., jakož i řízení vztahující se k zúčastněným osobám, bylo vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí. O odvolání spoluobviněného D. E., odvolání státního zástupce podaném v neprospěch obviněného do výroku o trestu a odvolání zúčastněných osob B. L., a F. P., bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 2 To 72/2021. O odvolání obviněné T. H. bylo rozhodnuto samostatným usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 2 To 47/2021, a to tak, že pod bodem I. podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. byl z podnětu odvolání obviněné částečně zrušen napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ve výroku o náhradě škody ve vztahu k obviněné. V ostatních výrocích ohledně obviněné T. H. zůstal napadený rozsudek nezměněn (výrok pod bodem II.). II. Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 9. 2021, sp. zn. 2 To 47/2021, podala obviněná dovolání (č. l. 6062-6085), v rámci něhož uplatnila dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), l), m) tr. ř. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítla, že r