3 Tdo 455/2025 – Nejvyšší soud

3 Tdo 455/2025-322 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný M. Ď. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 4 To 9/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 4 T 78/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného M. Ď. odmítá. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 11. 2024, sp. zn. 4 T 78/2024, byl obviněný M. Ď. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) pod bodem I. výroku o vině uznán vinným jednak zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c), f) tr. zákoníku, jednak přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 24. května 2024 v době okolo 20:20 hodin v XY, na ulici XY u domu s č. p. XY, přistoupil k J. G. a začal jej vulgárně oslovovat slovy kokot a čurák, poté vytáhl z kapsy bundy kuchyňský nůž s černou plastovou rukojetí, s čepelí o délce do 10 cm a šířce cca 2 cm, který mu přiložil ke krku, přičemž ho lehce píchl pod bradu, čímž mu způsobil drobnou ránu o velikosti 2 mm, a který ihned poté schoval zpět do kapsy, kdy dále pokračoval v nadávání a fyzickém napadání poškozeného, kterému strhl a zahodil na zem nasazené dioptrické brýle, udeřil jej rukou sevřenou v pěst na ústa, a dále se jej snažil udeřit se slovy, že jej zmlátí, přičemž poškozený před ním ustupoval až před sousední vchod domu č. p. XY, kde opět z kapsy bundy vytáhl nůž a špičku čepele přiložil J. G. k břichu se slovy: „jestli to ještě řekneš rodičům nebo zavoláš policajty, tak tě zabiju, zlikviduju“, a hned poté ho ještě udeřil pěstí do levého oka, což ho přinutilo si dřepnout, a následně z místa utekl, přičemž svým jednáním způsobil J. G. zranění spočívající v hematomu horního víčka levého oka, natrženého horního rtu, hematomu kolem levého ucha a oděrce pod krkem, vyžadující jednorázové lékařské ošetření, bez omezení v obvyklém způsobu života; a pod bodem II. výroku o vině byl uznán vinným přečinem nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 26. května 2024 v době okolo 11:25 hodin v XY, na ulici XY před domem s č. p. XY, v prostoru vozovky, poté, co nejprve máváním ruky zastavil přijíždějící vozidlo značky Škoda Octavia, registrační značky XY, které řídila M. S. a jako spolujezdec se ve vozidle nacházel M. H., který vystoupil z vozidla, následně začal slovně napadat přistoupivšího M. H. slovy zmrd a čurák, že mu dává poslední varování z důvodu šikany jeho manželky a udání na sociálce, a dále M. H. sdělil, ať ho nechají na pokoji nebo zabije jeho syna, uřízne mu hlavu, kterou mu pošle na Vánoce, což v M. H. vzbudilo důvodnou obavu o zdraví a život jeho syna. 2. Za to a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za nějž byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 5. 2024, č. j. 19 T 24/2024-143, byl obviněný odsouzen podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, jehož výkon byl podle § 84 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku za podmínek uvedených v § 81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců za současného vyslovení dohledu. 3. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců. 4. Podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl v trestním příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 5. 2024, č. j. 19 T 24/2024-143, doručeném obžalovanému dne 10. 6. 2024 (nesprávně uvedeno 19. 6. 2024), zrušen výrok o trestu, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 5. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému J. G., nar. XY, bytem XY, na náhradě majetkové škody částku 8.144 Kč a na náhradě nemajetkové újmy (bolestném) částku 7.368 Kč. 6. Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 8. 11. 2024, sp. zn. 4 T 78/2024, podal obviněný odvolání do výroku o vině pod bodem I., do výroku o trestu a do výroku o náhradě škody. 7. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 4 To 9/2025, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 tr. ř. z podnětu podaného odvolání obviněného napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě majetkové škody a nemajetkové újmy podle § 228 odst. 1 tr. ř., a za podmínek ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. obviněného nově odsoudil za zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. c), f) tr. zákoníku, přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku, a sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 5. 2024, č. j. 19 T 24/2024-143, doručeným mu dne 10. 6. 2024, podle § 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, jehož výkon byl podle § 84 tr. zákoníku, § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 85 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců za současného vyslovení dohledu. 8. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců. 9. Současně byl rozsudkem zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 10. 5. 2024, č. j. 19 T 24/2024-143, doručeném obviněnému dne 10. 6. 2024, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 10. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému J. G., nar. XY, bytem XY, na náhradě nemajetkové újmy v penězích částku 7.368 Kč. 11. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený J. G., nar. XY, odkázán se zbytkem svého nároku, týkajícího se náhrady majetkové škody, na řízení ve věcech občanskoprávních. 12. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. II. 13. Proti výše citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 4 To 9/2025, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 296–298 spisu), v rámci něhož uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř., kdy dovolání směřuje proti výroku o vině pod bodem I. z rozsudku soudu prvního stupně a výroku o trestu. 14. Obviněný brojí proti závěru, že se skutku vymezeném pod bodem I. výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně, kterého se měl dopustit vůči poškozenému G., dopustil se zbraní, konkrétně s nožem. Orgány činné v trestním řízení nade všechnu pochybnost neprokázaly jeho existenci. Poškozený sice o noži cosi vykřikoval, aby přitáhl pozornost okolí, ale žádný ze svědků nůž neviděl. Ačkoli jiná svědkyně uvedla, že dovolatele viděla nůž zahodit kousek od domu, nůž se nikdy nenašel. Svědkyně Š. uvedla, že viděla a slyšela hádku, ale nůž neviděla. Navíc se nacházela asi 30–40 metrů daleko a na dálku moc dobře nevidí, jelikož nosí brýle. Uvedla rovněž, že se o celé věci baví v domě, což podle dovolatele má za následek tzv. efekt tiché pošty, kdy každý si něco přidá a najednou je z toho úplně jiný konflikt. Svědkyně A., bez jakékoli vazby na účastníky a s lepším zrakem než svědkyně Š., vyloučila, že by dovolatel přiložil ruku s údajným nožem na krk poškozeného. Svědkyně přitom vše viděla „od začátku“ a podala realistický obraz celé situace. Soud se však nijak nevypořádal s rozpory mezi její verzí a verzí poškozeného. Obviněný přiznává, že byl nahněvaný a dlouhodobě frustrovaný z poškozeného, nicméně má za to, že poškozený se pokusil pro sebe získat na náhradě škody majetkový prospěch. 15. Obviněný rovněž brojí proti závěru, že by se trestné činnosti dopustil na poškozeném G. coby svědkovi. Závěry soudů jsou neslučitelné se skutkovým stavem, neboť poškozený nebyl svědkem v žádném jiném trestním či civilním řízení, pouze tvrdí něco o tom, že mu měl dovolatel vyhrožovat, aby nevolal policii. Případná výhrůžka nicméně nemohla být způsobilá na poškozeného působit, neboť policii stejně zavolal. Očividně si však poškozený tuto část domyslel a soudy ji bez dalšího přijaly, aniž by se blíže zabývaly pravdivostí či věrohodností výpovědi poškozeného. O výhrůžce nevypovídaly nic ani svědkyně A. a Š. Jedná se pouze o jakousi „hypotetickou“ účast poškozeného na nějakém blíže nespecifikovaném řízení, což nelze podřadit pod skutkovou podstatu přečinu podle § 175 odst. 2 písm. f) tr. zákoníku. Soud odvolací měl sám výrok o vině a právní kvalifikaci opravit, ale namísto toho potvrdil závěry soudu prvního stupně