3 Tdo 688/2010 – Nejvyšší soud

3 Tdo 688/2010U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. září 2010 o dovolání, které podal obviněný Ing. J. L., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 9 To 382/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 1 T 66/2008, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá. Odůvodnění: Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) usnesením ze dne 7. 5. 2008, sp. zn. 3 Tdo 469/2008, zrušil z podnětu dovolání obviněného Ing. J. L. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2007, sp. zn. 9 To 465/2007, jímž bylo zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 1 T 48/2007. Zároveň zrušil i tento rozsudek a současně všechna rozhodnutí na obě zrušená rozhodnutí obsahově navazující. Předmětným rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný Ing. J. L. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (tj. zákona č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009 /dále jen „tr. zák.“/), na tom skutkovém základě, že „dne 9. 5. 2001 na přesně nezjištěném místě v P. uzavřel jako jednatel spol. Backer, s. r. o., ačkoliv si byl vědom, že již jednatelem společnosti od 19. 12. 2000 není a že spol. Backer, s. r. o., nemá živnostenské oprávnění k hostinské činnosti, leasingovou smlouvu se spol. Corfina, a. s., na technologii kuchyně s pořizovací hodnotou ve výši 1.109.670,40 Kč, přičemž věděl, že technologii kuchyně bude užívat jiná společnost, a to společnost Ravl, s. r. o., jíž byl také jednatelem, v restauraci na adrese P., jejímž byla spol. Ravl, s. r. o., nájemcem, a se kterou by leasingová společnost Corfina, a. s., leasingovou smlouvu neuzavřela z důvodu nedostačujícího kapitálu a neověřené bonity, a smluvně nezajistil hrazení leasingových splátek a nezajistil bonitu spol. Ravl., s. r. o., aby byla schopna splácet leasingové splátky, pouze zaplatil dne 14. 5. 2001 akontační zálohu ve výši 365.714,- Kč, dne 20. 7. 2001 zaplatila spol Backer, s. r. o., jednu leasingovou splátku ve výši 27.218,- Kč a dále již žádné splátky zaplaceny nebyly, a způsobil tak společnosti Leasing České spořitelny, a. s., škodu ve výši 716.738,40 Kč“. Za uvedený trestný čin byl obviněný podle § 250 odst. 3 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl za podmínek § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dva a půl roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému - Leasing České spořitelny, a. s., S., P. škodu ve výši 716.738,40 Kč. Výrokem podle § 229 odst. 2 tr. ř. pak byla uvedená poškozená společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Nejvyšší soud v tomto již druhém zrušujícím rozhodnutí zároveň Obvodnímu soudu pro Prahu 8 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ve svém rozhodnutí podrobně poukázal na zjištěné vady a soudu uložil, podle jakých hledisek se bude muset věcí dále zabývat (viz str. 5 - 7 usnesení Nejvyššího soudu). Šlo zejména o to, aby si soud prvního stupně ujasnil, zda obviněný svým jednáním skutečně naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 tr. zák., především v jaké formě úmyslně podvodně jednal a koho svým jednáním obohatil. Úvahy o tom bylo třeba založit na příslušných skutkových zjištěních, která Nejvyšší soud v rozsudku zčásti postrádal. Po doplnění řízení Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 27. 7. 2009, sp. zn. 1 T 66/2008, znovu uznal obviněného Ing. J. L. vinným týmž trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., na (ve vztahu k jednotlivým znakům skutkové podstaty) upřesněném skutkovém základě, že obviněný „dne 9. 5. 2001 na přesně nezjištěném místě v P. uzavřel jako jednatel spol. Backer, s. r. o., ačkoliv si byl vědom, že již jednatelem společnosti od 19. 12. 2000 není a že spol. Backer, s. r. o., nemá živnostenské oprávnění k hostinské činnosti, leasingovou smlouvu se spol. Corfina, a. s., při uzavření této smlouvy jednal s vědomím, že on ani společnost Backer, s. r. o., ani nikdo jiný nebude plnit povinnosti z této leasingové smlouvy, neboť spol. Backer, s. r. o., prodal a jednatelství převedl k podnikání zcela nezpůsobilé osobě svědkovi M. Z., kterému o uzavření této leasingové smlouvy nic nesdělil a který hrál úlohu tzv. „bílého koně“, přičemž odpovědným pracovníkům spol. Corfina, a. s., nesdělil, že již není jednatelem a společníkem spol. Backer, s. r. o., výše uvedená leasingová smlouva byla uzavřena na technologii kuchyně s pořizovací hodnotou ve výši 1.109.670,40 Kč, přičemž při uzavření leasingové smlouvy věděl, že technologii kuchyně bude užívat jiná společnost, a to společnost Ravl, s. r. o., jíž byl také jednatelem, což odpovědným pracovníkům spol. Corfina, a. s., opět nesdělil, předmět leasingu byl provozován v restauraci na adrese: P., S., kde byla spol. Ravl, s. r. o., nájemcem, a se kterou by leasingová společnost Corfina, a. s., leasingovou smlouvu neuzavřela z důvodu nedostačujícího kapitálu a neověřené bonity, čímž společnost Ravl, s. r. o., obohatil tím, že jí umožnil užívat a nakládat s předmětem leasingu, a nezajistil smluvní vztah mezi společnostmi Backer, s. r. o., a Ravl, s. r. o., k užívání předmětu leasingu a k hrazení leasingových splátek nebo jinak neřešil užívání předmětu leasingu jinou než smluvní osobou vůči leasingovému pronajímateli spol. Corfina, a. s., a nezajistil bonitu spol. Ravl., s. r. o., aby byla schopna splácet leasingové splátky, pouze zaplatil dne 14. 5. 2001 akontační zálohu ve výši 365.714,- Kč, dne 20. 7. 2001 zaplatila spol. Backer, s. r. o., jednu leasingovou splátku ve výši 27.218,- Kč, a dále se nezajímal o hrazení leasingových splátek ani o osud předmětu leasingu, když byl předmět leasingu odvezen svědky L. S., a svědkyní B. J., o čemž byl informován, do skladu v ul. D., P., kde technologii kuchyně odcizila neznámá osoba, a způsobil tak společnosti Leasing České spořitelny, a. s., škodu ve výši 716.738,40 Kč“. Podle § 250 odst. 3 tr. zák. byl obviněnému uložen stejný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou a půl roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu soud uložil povinnost zaplatit poškozené společnosti - Leasing České spořitelny, a. s., S., P. škodu ve výši 716.738,40 Kč. Výrokem podle § 229 odst. 2 tr. ř. pak byla uvedená poškozená společnost odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze jako soud druhého stupně usnesením ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 9 To 382/2009, jímž toto odvolání podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 15. 12. 2009 (§ 139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř.). Také shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný Ing. J. L. následně dovoláním, jež současně směřovalo i proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V odůvodnění tohoto svého mimořádného opravného prostředku obviněný oběma soudům vytkl, že spatřují naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu především v tom, že „uvedl někoho v omyl“, a to tak, že podepsal inkriminovanou leasingovou smlouvu v době, kdy již nebyl jednatelem společnosti. V uvedené souvislosti poukázal na to, že k uzavření leasingové smlouvy došlo za situace, kdy obchodní rejstřík vracel návrh na provedení změn ve společnosti a nebylo zcela zřejmé, zda změna jednatele společnosti bude skutečně provedena. Dovolatel se proto domníval, že je oprávněn jednat jménem společnosti ve vztazích s třetími osobami, a to až do doby, než bude změna v osobě jednatele vyznačena v obchodním rejstříku. Jednal v dobré víře a byl subjektivně přesvědčen o správnosti a poctivosti svého jednání. Podle dovolatele byl navíc u všech jednání týkajících se uzavírání leasingové smlouvy přítomen nový jednatel pan Z. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že s ohledem na ustanovení § 30 odst. 2 obchodního zákoníku v případě, že by byl zamítnut návrh na zápis nového jednatele, byla by volba tohoto nového jednatele považována od počátku za neplatnou. Podle přesvědčení dovolatele přitom nebylo žádnými provedenými důkazy prokázáno, že by při podpisu smlouvy byl veden nějakými vedlejšími či dokonce podvodnými úmysly. To znamená, že v dosavadním řízení stále nebyl odstraněn nedostatek subjektivní stránky (zavinění). Soudy se nevypořádaly ani s tím, co bylo důvodem toho, že dovolatel podepsal předmětnou smlouvu jako jednatel dosud zapsaný v obchodním rejstříku. Přitom podpis smlouvy za společnost osobou, která je jako jednatel uvedena v obchodním rejstříku, neznamená její neplatnost, a pr