3 Tdo 796/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 796/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:24. 9. 2025 Spisová značka:3 Tdo 796/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.796.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Trest Trestní sankce Ukládání trestu Dotčené předpisy:§ 38 tr. zákoníku § 39 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 11. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 796/2025-128 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. Z. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 44 To 171/2025, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 29 T 117/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání obviněného J. Z. odmítá. Odůvodnění: I. 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 29 T 117/2024, byl J. Z. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem maření úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že 1) nejméně dne 18. 10. 2024 v době okolo 18:05 hodin, kdy byl kontrolován hlídkou Policie České republiky v Praze XY, ulici XY, v domě číslo popisné XY, se zdržoval na území hlavního města Prahy, a to přestože k pobytu na území hlavního města Prahy neměl povolení ani vážný důvod, a ačkoli věděl, že mu byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 3 T 37/2018, který nabyl právní moci téhož dne, uložen trest zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dobu tří let, přičemž tento trest vzhledem k výkonu trestů odnětí svobody v období od 22. 5. 2018 do 22. 9. 2018, od 1. 3. 2019 do 30. 6. 2020, od 6. 4. 2022 do 30. 6. 2024 a od 13. 7. 2024 do 14. 8. 2024 dosud nevykonal, 2) (dílčí útok převzat z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 52 T 78/2024 ze dne 1. 12. 2024) dne 28. 11. 2024 nejméně v čase 20:27 hodin, se bez povolení a bez vážného důvodu úmyslně zdržoval v Praze XY, ulice XY čp. XY, a to navzdory tomu, že věděl, že mu byl trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2018, sp. zn. 3 T 37/2018, který nabyl právní moci téhož dne, uložen trest zákazu pobytu na území hlavního města Prahy na dobu tří let, který s ohledem na následný postupný výkon nepodmíněných trestů odnětí svobody v období od 22. 5. 2018 do 22. 9. 2018, od 1. 3. 2019 do 30. 6. 2020, od 6. 4. 2022 do 30. 6. 2024 a od 13. 7. 2024 do 14. 8. 2024 dosud nevykonal. 2. Za to byl obviněný odsouzen podle § 337 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) týdnů, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 3. Podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku soud prvního stupně zrušil výrok o vině a trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 12. 2024, sp. zn. 52 T 78/2024, jakož i všechna další rozhodnutí, která mají ve výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěnými ve zrušeném rozhodnutí znovu rozhodl o vině pokračujícím trestným činem včetně nového dílčího útoku. 4. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 29 T 117/2024, podal obviněný odvolání pouze do výroku o trestu. Odvolání v neprospěch obviněného podala i státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, a to do výroku o trestu. 5. O podaných odvoláních rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 44 To 171/2025, a to tak, že obě podaná odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl. II. 6. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 44 To 171/2025, podal obviněný dovolání (č. l. 105 spisu), ve kterém odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 7. V podaném dovolání obviněný uvedl, že uplatněný dovolací důvod zakládá to, že „uložený trest v napadeném rozhodnutí je nepřiměřený“. Jinou argumentaci v podaném dovolání obviněný neuplatnil. 8. S ohledem na to navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 44 To 171/2025, podle § 265k tr. ř. zrušil, a to včetně vadného řízení mu předcházejícího, a přikázal soudu, aby tuto trestní věc znovu projednal a rozhodl. 9. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 20. 8. 2025, sp. zn. 1 NZO 568/2025. 10. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitku obviněného, poukázal na to, že obviněný měl zřejmě v úmyslu uplatnit i dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., v jeho druhé alternativě, což však nebrání projednaní podaného dovolání. 11. Stran výroku o trestu je podle státního zástupce dovolání přípustné, nicméně námitku proti přílišné přísnosti uloženého trestu nelze podřadit pod obviněným označený (ani jiný) zákonný dovolací důvod, tedy ani pod dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř., proti kterému by primárně námitky týkající se uloženého trestu měly směřovat. Nenastala podle něj ani situace, že by uložený trest byl v rozporu se zásadou proporcionality trestních sankcí a zasahoval tak do práva obviněného na spravedlivý proces, což by umožnilo Nejvyššímu soudu do uloženého trestu zasáhnout. Obviněnému byl uložen trest v zanedbatelné výměře v rámci týdnů. Zároveň s tím státní zástupce zdůraznil, že vzhledem k osobě obviněného, jeho kriminální kariéře a speciální recidivě v podstatě ani nepřicházelo v úvahu uložení jiného než represivního trestu spojeného s přímým výkonem. Státní zástupce uzavřel, že se podle něj nejedná o trest excesivní, spíše naopak. 12. Státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť uplatněnou dovolací argumentaci nelze přiřadit pod jím užitý dovolací důvod, a navíc není důvodná ani v obecné rovině, a dovolání tak bylo podáno z jiného než zákonného důvodu. Současně podle § 265r odst. 1 písm. a), c) tr. ř. vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. III. 13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům: 14. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2025, sp. zn. 44 To 171/2025, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Přestože je podané dovolání po obsahové stránce mimořádně stručné, tak obsahuje všechny zákonem považované náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Dovolání obviněný podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením. 15. Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím deklarovaný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 16. Podanému dovolání je nejprve nutno vytknout, že ačkoliv obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tř. ř., je tento nutno posuzovat ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (konkrétně s jeho druhou alternativou), neboť z obsahu dovolání a zejména konečného návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu je zřejmé, že obviněný se nevymezuje pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání, ale také proti rozhodnutí soudu prvního stupně, který jej uznal vinným žalovaným skutkem a uložil mu trest, proti kterému směřuje jím podané dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě je přitom dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení u