3 Tdo 808/2022 — Nejvyšší soud

3 Tdo 808/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:20. 10. 2022 Spisová značka:3 Tdo 808/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.808.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Obchodní firma Peníze Zpronevěra Dotčené předpisy:§ 206 odst. 1,3 tr. zákoníku § 1 odst. 2,3 předpisu č. 90/2012 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:4. 2. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 808/2022-1324 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 10. 2022 o dovolání, které podal obviněný L. H., nar. XY v XY, trvale bytem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. 4 To 182/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 62 T 84/2019, t a k t o: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. H. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 62 T 84/2019, byl obviněný L. H. uznán vinným jednak přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a jednak přečinem poškození věřitele podle § 222 odst. 1 psím. a) tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že v postavení společníka a jednatele společnosti N. P., IČ: XY, se sídlem XY, s dispozičním oprávněním k bankovním účtům č. XY a č. XY vedených u bankovního institutu GE Money Bank v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch, dne 25. 11. 2013 učinil v XY v ul. XY na pobočce Fio Bank, a.s. z bankovního účtu č. XY výběr hotovosti ve výši 79 000 Kč a dne 26. 11. 2013 v XY v ul. XY v 11:26 hodin z účtu č. XY učinil výběr hotovosti ve výši 286 000 Kč, přičemž téhož dne ve 14:00 hodin v XY v ul. XY z pozice bývalého jednatele předal majetek společnosti N. P., novému jednateli a společníku S. S., nar. XY, byt. XY, Ukrajina, bez těchto hotovostně vybraných peněžních prostředků v celkovém rozsahu 365 000 Kč, tyto peněžní prostředky si bez právního důvodu ke škodě poškozené N. P. ponechal ve své dispozici a využil ke svým účelům, a navíc takto jednal, ačkoliv si byl vědom toho, že ke dni 26. 11. 2013 má společnost N. P. splatné závazky vůči svým dodavatelům společnosti S., IČ XY 324, ve výši 588 905 Kč, a společnosti E., IČ: XY, ve výši 83 178 Kč, a s ohledem na jeho postavení ve společnosti a znalost její ekonomické situace, mu bylo zřejmé, že odčerpání finančních prostředků ze společnosti v takové výši ohrozí nejméně částečně úhradu těchto závazků. Za to byl podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 (dvaceti čtyř) měsíců za současného uložení povinnosti podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku, aby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle 229 odst. 2 tr. ř. byly poškozené společnosti S., IČ XY, se sídlem XY, XY a E., IČ XY, se sídlem XY, odkázány se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2020, sp. zn. 62 T 84/2019, podal obviněný odvolání do všech jeho výroků. Odvolání podala i poškozená společnost S., a to do výroku o náhradě škody, kterým byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. 4 To 182/2020, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že v postavení společníka a jednatele společnosti N. P., IČ: XY, se sídlem v XY, s dispozičním oprávněním k bankovním účtům č. XY vedeného u Fio banky, a.s., XY, a č. XY vedeného u MONETA Money Bank, a.s., XY, v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch, učinil dne 25. 11. 2013 v XY, XY na pobočce Fio banky, a.s. z bankovního účtu XY výběr hotovosti v částce 79 000 Kč a dne 26. 11. 2013 v XY, XY v 11:26 hodin z účtu č. XY na pobočce MONETA Money Bank, a.s. výběr hotovosti v částce 286 000 Kč, přičemž téhož dne ve 14:00 hodin v XY, XY z pozice bývalého jednatele předal majetek společnosti N. P. novému společníku a jednateli S. S., narozenému XY, bytem Ukrajina, XY bez těchto hotovostně vybraných peněžních prostředků v celkové částce 365 000 Kč, které si bez právního důvodu ke škodě N. P. ponechal ve své dispozici a využil je ke svým účelům. Za to byl obviněný odsouzen podle § 206 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců za současného uložení povinnosti podle § 82 odst. 2 tr. zákoníku, aby podle svých sil uhradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Podle 229 odst. 3 tr. ř. byly poškozené společnosti S., IČ XY, se sídlem XY a E., IČ XY, se sídlem XY, odkázány se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. II. Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. 4 To 182/2020, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání (na č. l. 1309-1310), v němž označil dovolací důvod zákonným ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a slovním popisem, že uvedené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Zjištěný skutek byl podle něj nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin zpronevěry, ač o tento trestný čin ve skutečnosti nejde. Namítl, že byl se 75% podílem na základním kapitálu majoritním společníkem společnosti, což však soudy obou stupňů při hodnocení zcela pominuly. Rovněž byl jediným jednatelem, a tak mu náleželo obchodní vedení společnosti. Rozsah jednatelského oprávnění je ze zákona vůči třetím osobám neomezitelný. Svým jednáním tedy ze zákona formoval vůli společnosti N. P. a pouze on formuloval účel výběrů ve dnech 25. 11. 2013 a 26. 11. 2013 v celkové částce 365.000 Kč. Pokud jím formovaným účelem byla způsobena škoda, tak by přicházel v úvahu toliko soukromoprávní následek v případě odpovědnosti za škodu nárokovaný společností N. P. a nikoliv trestný čin zpronevěry. Uvedená společnost se však ničeho takového nedomáhala a dokonce se ani nepřipojila s nárokem na náhradu škody do trestního řízení. Dále namítl, že napadený rozsudek neobsahuje závěr, jakým způsobem a k jakému účelu mu byly svěřeny prostředky, jež měl zpronevěřit. Odvolací soud se omezil pouze na obecné konstatování, že prostředky využil ke svým účelům. V projednávaném případě však došlo k tomu, že plnil závazek společnosti vrátit společníkovi peníze, které do společnosti zapůjčil za účelem financování nákupu zboží. Je běžnou praxí malých podnikatelů, že si vrátí peníze, které v průběhu existence společnosti zapůjčili společnosti. Půjčky společnosti od jeho osoby byly potvrzeny i svědky – účetní společnosti paní K. i druhým společníkem společnosti N. P. Tento skutkový závěr však soudy obou stupňů nepřijaly s tím, že je příliš obecný, ale nijak jej nevyvrátily. Obviněný zdůraznil, že je úkolem soudu prokazovat vinu a nikoliv to, aby se obviněný sám vyvinil. Je zřejmé, že účetnictví společnosti nebylo vedeno řádně, ale tato skutečnost nemá za následek spáchání trestného činu zpronevěry. Dovolatel zároveň zdůraznil, že uhradil dluh společnosti N. P. vůči společnosti GE Money Bank, a. s. I když k tomuto dluhu sám přistoupil, tak plnil dluh poškozené společnosti N. P. Bylo tedy na místě zodpovědět otázky, zda předmětné prostředky byly užity k soukromým účelům či k uhrazení závazku společnosti, a v jakém rozsahu. Tyto otázky klíčové pro právní posouzení jeho jednání však zodpovězeny nebyly. S ohledem na výše uvedené obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu v souladu s § 265k tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2021, č. j. 4 To 182/2020-1299, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2020, č. j. 62 T 84/2019 – 1263, a sám podle § 265m tr. ř. rozhodl tak, že se obviněný Ladislav Horejš zprošťuje obžaloby. K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 13. 7. 2022, sp. zn. 1 NZO 546/2022. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, podotknul, že obviněný podal mim