3 Tdo 941/2025 — Nejvyšší soud

3 Tdo 941/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. i) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:12. 11. 2025 Spisová značka:3 Tdo 941/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:3.TDO.941.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ublížení na zdraví z nedbalosti Neposkytnutí pomoci Dotčené předpisy:§ 151 tr. zákoníku § 148 odst. 1 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:6. 1. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí IV.ÚS 609/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 941/2025-332 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 11. 2025 o dovolání obviněné L. P., dříve Z., podaném proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 6. 2025, č. j. 13 To 153/2025-299 vydaném v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 8/2025, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné L. P. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. 3. 2025, č. j. 2 T 8/2025-275, byla obviněná L. Z., nyní P., (dále jen “obviněná” nebo “dovolatelka”) uznána vinnou jednak přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinem neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku podle § 151 tr. zákoníku, kterého se dopustila tím, že dne 19. 7. 2024 v době kolem 23:00 hodin, jako řidička osobního automobilu tovární značky Citroen Saxo, rz: XY, majitelky J. P., narozené XY, trvale bytem XY, při jízdě po hlavní silnici I. třídy číslo XY v katastru obce XY, okres XY, na čtyřramenné křižovatce se silnicí číslo XY a silnicí číslo XY, ve směru jízdy od obce XY směrem na obec XY, v oblasti mimo veřejné osvětlení, za tmy bez snížené viditelnosti vlivem povětrnostních podmínek, se neřídila pravidly provozu na pozemních komunikacích, kdy porušila zejména ustanovení § 4 písmeno a), § 4 písmeno b) a § 21 odstavec 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a při odbočování na předmětné křižovatce vlevo, nedala přednost protijedoucímu osvětlenému motocyklu tovární značky BMW S 1000 XR, rz: XY, majitel MTB CZ s.r.o., který řídil A. D., narozený XY, trvale bytem XY a který s osvětleným motocyklem jel po hlavní komunikaci ve směru od XY na XY, kdy vlivem jejího jednání došlo ke střetu obou vozidel, a to tak, že motocyklista A. D. narazil levou částí motocyklu do přední levé části osobního automobilu značky Citroen Saxo a následně se svým motocyklem upadl na komunikaci, v důsledku čehož došlo k jeho lehkému zranění a byl odvezen vozidlem ZZS do nemocnice ve Svitavách, kde byl hospitalizovaný na chirurgickém oddělení do následujícího dne 20. 7. 2024, kdy dle lékařské zprávy při dopravní nehodě utrpěl zlomeninu levého kotníku, oděrku v oblasti ramenního kloubu, oděrku v oblasti zápěstí, oděrky na koleně, oděrku a hematom na kotníku, kdy předmětná poranění vedla k podstatnému omezení na jeho běžném způsobu života po dobu minimálně 4 týdnů, kdy měl nasazenou nechodící ortézu a byl odkázán na pomoc druhé osoby, nezvládl si bez pomoci provést hygienu, připravit si jídlo, nemohl řídit vozidlo, musel chodit o holích, nemohl na nohu došlápnout, jíst zvládal sám bez pomoci, užíval léky na bolest, kdy po 4 týdnech mu nechodící ortéza byla vyměněna za chodící, přičemž L. Z. na místě dopravní nehody nezastavila, pomoc zraněnému řidiči motocyklu A. D. neposkytla a z místa dopravní nehody ujela. 2. Za to byla odsouzena podle § 151 tr. zákoníku ve spojení s § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 20 (dvaceti) měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 3 (tří) roků. Podle § 73 odst. 1, 4 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 (tří) roků. Současně jí byla podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost nahradit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR škodu ve výši 33.881 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,00 % od 15. 1. 2025 do zaplacení a poškozenému A. D. nemajetkovou újmu způsobenou duševními útrapami ve výši 70.000 Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. pak byl poškozený A. D. se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy spočívající v bolestném odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Stejně tak byl podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené duševními útrapami. 3. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích svým usnesením ze dne 5. 6. 2025, č. j. 13 To 153/2025-299, tak, že jej podle § 256 tr. ř. zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Obviněná podala prostřednictvím svého obhájce dovolání, které zaměřila proti „výrokům o trestu a výrokům o náhradě nemajetkové újmy uvedeného odsuzujícího rozsudku“ a které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. 5. Obviněná označila za zásadní argument nepřiměřenost uloženého trestu, zejména pak trestu zákazu činnosti. Soud nedostatečně zohlednil polehčující okolnosti – prohlášení viny, bezúhonnost a spolupráci se spolkem GX Security, jehož účelem je pomoc pachatelům trestné činnosti. Obviněná tedy konstatovala prostor pro snížení trestu zákazu činnosti. Dále vyjádřila nesouhlas s výší nemajetkové újmy přiznané poškozenému s odkazem na to, že jeho potíže nejsou tak velké, když nebyl nucen vyhledat psychologa. Výši nemajetkové újmy vyčíslenou soudem označila obviněná za nepřiměřeně vysokou. 6. Závěrem tedy obviněná navrhla, aby jí dovolací soud snížil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel a snížil i částku, kterou jí soud prvního stupně nařídil nahradit poškozenému za nemajetkovou újmu. Případně navrhla, aby Nejvyšší soud „napadený rozsudek zrušil a vrátil zpět soudu 1. stupně.“ 7. K podanému dovolání zaslal své vyjádření podle § 265h odst. 2 tr. ř. státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Po stručné rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a jeho výsledku shrnul podstatu dovolacích námitek obviněné a konstatoval, že se s její argumentací již vypořádaly soudy prvního a druhého stupně a že se s nimi v tomto ohledu ztotožnil. K námitce vůči nepřiměřenosti trestu připomněl, že tu nelze v dovolání namítat prostřednictvím žádného z dovolacích důvodů, k čemuž poukázal na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu. V této části tedy dovolací argumentace žádnému dovolacímu důvodu neodpovídala. Ve vztahu k nemajetkové újmě označil význam této námitky za nejasný. Předně jí obviněná nepřiřadila žádný dovolací důvod a zároveň ji podmínila nezaplacením ze strany pojišťovny. Státní zástupce tuto námitku proto považoval za nejasné vyjádření vztahující se ke skutkovému základu, přičemž to žádnému dovolacímu důvodu taktéž neodpovídalo. 8. Ze shora uvedených důvodů tedy navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s konáním neveřejného zasedání podle § 265r tr. ř. III. Přípustnost dovolání 9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. 10. Shledal přitom, že dovolání obviněné je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.). ve dvouměsíční lhůtě podle § 265e odst. 1 a 2 tr. ř. Dovolání splňuje i obsahové náležitosti dovolání uvedené v § 265f tr. ř. 11. Nejvyšší soud ovšem nemohl přehlédnout, že formálně obviněná napadala výrok odsuzujícího rozsudku, tedy rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž při ryze formálním výkladu by se jednalo o dovolání nepřípustné. Vzhledem ke skutečnosti, že obviněná konstatovala v rekapitulační části svého dovolání existenci zamítavého usnesení odvolacího soudu, vyložil Nejvyšší soud obsah jejího mimořádného opravného prostředku tak, že je zaměřeno právě proti tomuto rozhodnutí a ve spojení s ním pak i vůči výrokům odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně. Zároveň ovšem Nejvyšší soud apeluje na obhájce, jakožto advokáta, jehož povinností je řádně hájit zájmy obviněného a poskytovat mu náležité právní poradenství, aby dbal i formálních n