3 Tdo 946/2023 — Nejvyšší soud

3 Tdo 946/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. i) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 11. 2023 Spisová značka:3 Tdo 946/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.946.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dokazování Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5 tr. ř. § 2 odst. 6 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:19. 3. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 3 Tdo 946/2023-3236 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 11. 2023 o dovolání, které podal obviněný Jaroslav Ševčík, nar. 26. 9. 1983 v Táboře, trvale bytem Košín 25, 391 37, okres Tábor, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2023, sp. zn. 3 To 14/2023, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 74 T 4/2021, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 74 T 4/2021, byl obviněný Jaroslav Ševčík uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku. Za to byl podle § 211 odst. 6 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výměře pět set tisíc korun českých, vyměřený jako pět set denních sazeb s výší jedné denní sazby jeden tisíc korun českých. Podle § 73 odst. 1, 3 trestního zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkcí ve statutárních a kontrolních orgánech obchodních společností a družstev v trvání pěti let. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byla poškozená s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 5. 2023, sp. zn. 3 To 14/2023, jímž podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu z podnětu odvolání obviněného napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu za zachování ostatních výroků o trestech a podle § 259 odst. 3 trestního řádu znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině zvlášť závažným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) trestního zákoníku odsoudil obviněného podle § 211 odst. 6 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 3. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), h) a i) trestního řádu. K důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu obviněný namítl, že napadená rozhodnutí jsou založena na nesprávných skutkových zjištěních. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá jeho vědomí či úmysl uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčet, ani jeho nedbalost ve vztahu k výši škody, kterou mělo poškozené družstvo utrpět. Poukázal na to, že v každé dokumentaci k jednotlivým úvěrům se nachází sice mírně nepřesné, ale nikoliv hrubě zkreslené či zcela záměrně či vědomě smyšlené informace o aktuální zadluženosti ZANA invest a. s. Neuvedení závazků do žádostí o úvěry navíc nemělo vliv na poskytnutí úvěrů či jejich výši, jelikož podstatné údaje o zadluženosti a bonitě byly uvedeny v rozvaze a výsledovce. Soudy v této otázce postupovaly v rozporu se zásadou in dubio pro reo. Obviněný dále namítl, že nelze dospět ke skutkovému zjištění ohledně jeho vnitřního vztahu ve formě vědomé nedbalosti ke způsobené škodě, jelikož ZANA invest a. s. se mohla oprávněně domnívat, že zajištění daných úvěrů bude pro poškozené družstvo dostatečné, když se tak vyslovilo samotné družstvo jakožto instituce disponující značným ekonomickým a finančně řídícím aparátem. Ohledně dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu obviněný uvedl, že na jeho jednání tak, jak vyplývá z obsahu spisu a nikoliv z domněnek a úvah soudů obou stupňů, vůbec nelze aplikovat § 211 odst. 1 trestního zákoníku, neboť v něm nelze spatřovat zamlčení ani uvedení hrubě nepravdivých informací, které by byly pro poškozené družstvo podstatné. Poskytnutý úvěr řádně splácel a v dobré víře k němu poskytl zajištění, které družstvo požadovalo, přičemž jediným důvodem pro přerušení hrazení poskytnutého úvěru byla neočekávatelná změna judikatorní praxe a právní úpravy ohledně náhrady nákladů řízení v bagatelních sporech. Úvěry, které ZANA invest a. s. čerpala, sloužily na řádnou podnikatelskou aktivitu a účelem nikdy nebylo obohacení se či způsobení škody poškozenému družstvu. Bohužel, došlo pouze k naplnění podnikatelského rizika, do kterého však družstvo zcela vědomě a informovaně spolu se ZANA invest a. s. šlo. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. i) trestního řádu byl podle obviněného naplněn tím, že soudy při ukládání trestu neaplikovaly § 58 trestního zákoníku. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. I. ÚS 631/23, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 5 Tdo 1356/2018, se obviněný domnívá, že okolnosti jeho jednání jsou natolik výjimečné, že bylo namístě užití ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody. Soudy navíc při ukládání trestu nezohlednily, že v nedávné době založil rodinu, která je silně závislá na jeho výdělku, nehledě na stabilitu výchovného prostředí v situaci, kdy má otec malého dítěte nastoupit na několik let do výkonu trestu odnětí svobody za chybné vyhodnocení podnikatelského rizika. Ve vztahu k peněžitému trestu obviněný namítl, že jeho uložení soudy nijak neodůvodnily. K tomu zopakoval, že pro nikoho prostředky od poškozeného družstva nevylákal, snažil se je přibližně dva roky splácet a až externí důvody (zásah Ústavního soudu) mu znemožnily vykonávat činnost, na kterou si od družstva půjčil. 4. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 74 T 4/2021 a napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 5. 2023, č. j. 3 To 14/2023-3154, v celém rozsahu zrušil ve smyslu § 265k odst. 1 trestního řádu, a následně podle § 265m odst. 1 trestního řádu sám rozhodl o tom, že se dovolatel v plném rozsahu zprošťuje obžaloby, nebo aby podle § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ, že Nejvyšší soud dospěje k závěru, že není možné přistoupit ke zrušení napadených rozhodnutí v celém rozsahu, dovolatel navrhuje, aby ve smyslu § 265k odst. 2 trestního řádu zrušil výrok o trestu v části odnětí svobody nepodmíněně se zařazením do věznice s ostrahou na dobu pěti let a výrok o peněžitém trestu. 5. Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že ve věci neshledává žádné vady, které by odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Současně vytýkané nesprávné právní posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu vztahuje obviněný ke svému vlastnímu alternativnímu skutkovému zjištění, nikoliv ke skutkovému zjištění soudů, a proto jeho výhrady deklarovanému důvodu dovolání neodpovídají. Soudy podle názoru státního zástupce řádně odůvodnily, proč dovodily úmyslné zavinění dovolatele při neuvedení předchozích úvěrů do žádostí o úvěry nové. Odvolací soud zasadil jednání dovolatele do širšího kontextu rozsáhlé trestné činnosti dalších pachatelů, mezi nimiž se dovolatel jeví jako tzv. bílý kůň. To, co dovolatel označuje jako chybné vyhodnocení podnikatelského rizika, se jeví jen jako součást sofistikovaného vyvádění prostředků z poškozené společnosti páchaného řadou dalších osob. Toto trestní jednání dovolatel neřídil, ale způsobem popsaným v popisu skutku se do něj dobrovolně zapojil. Ve vztahu k námitkám obviněného proti uloženému trestu odnětí svobody státní zástupce považuje za nejvhodnější, aby Nejvyšší soud i přes nález Ústavního soudu ze dne 27. 6. 2023, sp. zn. I. ÚS 631/23, setrval na své dosavadní judikatuře vylučující z dovolacích důvodů námitku, že trest nebyl snížen pod dolní hranici proto, že soud neužil fakultativních alternativ § 58 trestního zákoníku. Pro takové mimořádné snížení trestu nadto podle státního zástupce nenastaly podmínky ani podle zásady