Z rozhodnutí: Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.…
3 Tdo 958/2022
citace
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř.
§ 265b odst.1 písm. m) tr.ř.
Datum rozhodnutí:26. 10. 2022
Spisová značka:3 Tdo 958/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.958.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:21. 2. 2023
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
3 Tdo 958/2022-260
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. října 2022 o dovolání, které podala S. O., nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. v Psychiatrické nemocnici v XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. 13 To 139/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 2 T 100/2021 takto:
I. Podle § 265k odst. 1 trestního řádu se zrušují usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 24. 5. 2022, č. j. 13 To 139/2022-232, a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 4. 2022, č. j. 2T 100/2021-217.
II. Podle § 265k odst. 2 trestního řádu se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle § 265l odst. 1 trestního řádu se Okresnímu soudu v Pardubicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 4. 2021 sp. zn. 2 T 100/2021 bylo S. O. podle § 99 odst. 1 trestního zákoníku uloženo ochranné psychiatrické léčení ve formě ústavní.
2. O stížnosti S. O. proti předmětnému usnesení rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 24. 5. 2022 sp. zn. 13 To 139/2022, jímž ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodnou zamítl.
3. Shora citované rozhodnutí stížnostního soudu napadla S. O. dovoláním, v němž uplatnila důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) trestního řádu. V dovolání namítla, že rozhodná skutková zjištění jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech. V rámci trestního řízení před prvoinstančním soudem došlo k porušení práva na spravedlivý proces a k porušení práva na obhajobu, když nebylo provedeno řádné dokazování ohledně skutku, který měla údajně spáchat a na základě kterého jí bylo uloženo ochranné psychiatrické léčení ve formě ústavní. Okresní soud založil své rozhodnutí na úředních záznamech o podaných vysvětleních, ke kterým však neudělila odsouzená ani její obhájce souhlas se čtením. Odvolací soud se s takovým postupem ztotožnil. Obhajoba dále navrhla výslech svědků za účelem objasnění činu, za který bylo odsouzené uloženo ochranné léčení, ale prvoinstančním soudem byly důkazní návrhy bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnuty.
4. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích a eventuálně zároveň i usnesení Okresního soudu v Pardubicích podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu zrušil a věc přikázal Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích, respektive Okresnímu soudu v Pardubicích k novému projednání.
5. Opis dovolání byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek § 265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání uvedl, že uplatněnou dovolací argumentaci nepovažuje za důvodnou, a to přesto, že okresní soud skutečně zřejmě pochybil co do užití označených úředních záznamů. Nicméně nedůvodnost argumentace, přes možnou existenci procesního pochybení okresního soudu, dovozuje shodně jako krajský soud z toho, že i bez užití sporných úředních záznamů je skutkový základ pro meritorní rozhodnutí spolehlivě objasněn jinými, plně použitelnými důkazy. Jedná se především o svědeckou výpověď svědka N., lékařské zprávy, věcné důkazy, kamerový záznam a znalecké posudky. Zmíněné důkazy umožňují učinit jednoznačná, spolehlivá skutková zjištění nehledě na sporné úřední záznamy. Státní zástupce ve věci neshledal ani existenci opomenutých důkazů. Ve věci činné soudy důkazním návrhům obhajoby pozornost věnovaly, rozhodly o nich a stručně, leč dostatečně odůvodnily, proč důkazní návrhy neakceptovaly; v zásadě z důvodu nadbytečnosti. Nadbytečnost důkazu je přitom uznávaným důvodem pro zamítnutí důkazního návrhu (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. I. ÚS 733/01), neprovedení nadbytečného důkazu vadu opomenutých důkazů nezakládá.
6. Státní zástupce proto navrhl dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu jako zjevně neopodstatněné.
7. Dovolatelka S. O. je podle § 265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 trestního řádu), prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v § 265f odst. 1 trestního řádu.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c trestního řádu) zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (stížnost) proti usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. e) trestního řádu, kterým bylo dovolatelce uloženo ochranné opatření.
9. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) trestního řádu, na které je v dovolání odkazováno. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, 3 trestního řádu).
10. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu slouží k nápravě vad v případech, kdy rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Nesprávná realizace důkazního řízení zde může vyústit do tří základních situací – opomenutý důkaz, nepřípustný důkaz a skutková zjištění bez návaznosti na provedené dokazování (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04). Tzv. opomenutý důkaz souvisí se zásadou volného hodnocení důkazů. Jde jednak procesní situace, v nichž bylo účastníky řízení navrženo provedení konkrétního důkazu, přičemž návrh na toto provedení byl soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnut, eventuálně zcela opomenut, což znamená, že ve vlastních rozhodovacích důvodech o něm ve vztahu k jeho zamítnutí nebyla zmínka buď žádná či toliko okrajová a obecná neodpovídající povaze a závažnosti věci. Dále se jedná o situace, kdy v řízení provedené důkazy nebyly v odůvodnění meritorního rozhodnutí, ať již negativně či pozitivně, zohledněny při ustálení jejího skutkového základu, tj. soud je neučinil předmětem svých úvah a hodnocení, ačkoliv byly řádně provedeny (sp. zn. III. ÚS 150/93, III. ÚS 61/94, III. ÚS 51/96, IV. ÚS 185/96, II. ÚS 213/2000, I. ÚS 549/2000, IV. ÚS 582/01, II. ÚS 182/02, I. ÚS 413/02, IV. ÚS 219/03 a další). Další skupinu případů tvoří situace, kdy důkaz, resp. informace v něm obsažená, není získán co do jednotlivých dílčích komponentů (fází) procesu dokazovaní procesně přípustným způsobem, a tudíž musí být soudem a limine vyloučen z předmětu úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci (sp. zn. IV. ÚS 135/99, I. ÚS 129/2000, III. ÚS 190/01, II. ÚS 291/2000 a další). Konečně třetí základní skupinou vad důkazního řízení jsou případy, kdy z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé, resp. případy, kdy v soudním rozhodování jsou učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy (sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, IV. ÚS 570/03 a další).
11. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.