30 Cdo 1228/2024 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1228/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 8. 2024 Spisová značka:30 Cdo 1228/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1228.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nezákonné trestní stíhání Dotčené předpisy:§ 7 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 8 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 9. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1228/2024-494 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Viktora Sedláka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce R. D., zastoupeného Mgr. Štěpánem Ciprýnem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1720/12, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení částky 459 788 827,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 15 C 128/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 11. 2023, č. j. 30 Co 55/2023-428, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 11. 2023, č. j. 30 Co 55/2023-428, se v části výroku I, kterou byl rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne ze dne 5. 12. 2022, č. j. 15 C 128/2020-365, potvrzen v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 350 286 493,76 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 229 412 349 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 120 874 144,76 Kč za dobu od 16. 12. 2021 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně, a dále ve výroku IV o nákladech odvolacího řízení zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Okresní soud v Jablonci nad Nisou jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 5. 12. 2022, č. j. 15 C 128/2020-365, rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 31 428 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 27. 2. 2020 do 14. 12. 2020 (výrok I), přičemž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III) a dále povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou doplatek soudního poplatku ve výši 14 000 Kč (výrok IV). 2. Takto soud prvního stupně rozhodl o požadavku žalobce na zaplacení částky 459 788 827,76 Kč s příslušenstvím (představovaným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 338 914 683 Kč od 27. 8. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % z částky 20 000 Kč od 27. 8. 2019 do 14. 12. 2020 a ve výši 8,5 % z částky 120 874 144,76 Kč od 16. 12. 2021 do zaplacení) z titulu náhrady majetkové a nemajetkové újmy, kterou měl žalobce utrpět v důsledku svého nezákonného trestního stíhání pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jež bylo proti němu vedeno u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 3 T 21/2016 a v jehož závěru byl žalobce zproštěn obžaloby (dále též jen „předmětné trestní stíhání“ nebo „předmětné trestní řízení“). 3. Požadovaná částka sestávala z těchto položek: a) částka 43 958 Kč připadající na náklady právních služeb, jež byly žalobci v předmětném trestním řízení poskytnuty, b) částka 36 721 Kč odpovídající nákladům na žalobcovu dopravu vynaloženým v souvislosti s předmětným trestním řízením v období let 2015 až 2019, c) částka 257 399 Kč, kterou žalobce vynaložil na operativní leasing dvou motorových vozidel potřebných k zajištění dopravy související s předmětným trestním řízením, d) částka 98 596 Kč požadovaná z titulu náhrady za ztrátu žalobcova času v souvislosti s předmětným trestním řízením, e) částka 10 000 000 Kč nárokovaná z titulu náhrady nemajetkové újmy spočívající v poškození žalobcova dobrého jména a pověsti, v psychickém tlaku a stresu majících dopad na jeho psychické zdraví a v protiústavním zásahu do žalobcovy osobnostní sféry a jeho rodinného života, k němuž v důsledku předmětného trestního řízení došlo, f) částka 99 065 660 Kč připadající na náhradu toho, co žalobci ušlo zmařením jeho profesního uplatnění v oblasti zprostředkování investičního poradenství a zajištění správy aktiv, a g) částka 350 286 493,76 Kč, která odpovídala náhradě žalobcových smluvních příjmů, které by mu, nebýt předmětného trestního stíhání, plynuly ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne 12. 10. 2015 se společností THETA Finance AG sídlící v Curychu ve Švýcarsku (dále též jen „společnost THETA“ nebo „společnost“). Žalobce původně požadoval též zaplacení částky 20 000 Kč z titulu náhrady škody, jež mu vznikla uhrazením peněžitého trestu, který mu byl v předmětném trestním řízení uložen posléze zrušeným odsuzujícím rozhodnutím, ve vztahu k tomuto požadavku však vzal svým podáním ze dne 14. 12. 2021 žalobu částečně zpět, pročež řízení o něm bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 1. 2022, č. j. 15 C 128/2020-188, zastaveno. Úrok z prodlení žalobce požadoval z položek uvedených pod body ad a) až ad f) ve výši 10 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení, z položky ad g) ve výši 10 % ročně z částky 229 412 349 Kč za dobu od 27. 8. 2019 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 120 874 144,76 Kč za dobu od 16. 12. 2021 do zaplacení a ze zaplacené položky 20 000 Kč ve výši 10 % za dobu od 27. 2. 2020 do 14. 12. 2020. 4. Po provedeném dokazování soud prvního stupně především zjistil, že trestní řízení pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku bylo proti žalobci zahájeno dne 2. 12. 2015, načež dne 9. 2. 2016 byla na žalobce podána u Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou obžaloba. V závěru hlavního líčení, jež se konalo dne 12. 1. 2018, uvedený okresní soud vyhlásil rozsudek, kterým žalobce uznal vinným ze spáchání zmíněného trestného činu a uložil mu peněžitý trest ve výši 20 000 Kč s náhradním trestem odnětí svobody v délce 2 měsíců, přičemž žalobci současně uložil též povinnost nahradit poškozené společnosti Allegro Group CZ, s.r.o. způsobenou škodu ve výši 12 436 Kč. Žalobcovo odvolání, kterým byl uvedený rozsudek napaden, poté Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 4. 4. 2018 zamítl. Nejvyšší soud však na podkladě žalobcova dovolání usnesením ze dne 30. 10. 2018 obě zmíněná rozhodnutí zrušil, načež Okresní soud v Jablonci nad Nisou po dalším řízení rozsudkem ze dne 4. 4. 2019 žalobce obžaloby zprostil, a to podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), neboť dospěl k závěru, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Téhož dne toto rozhodnutí nabylo právní moci. 5. Svůj požadavek, který původně zněl na zaplacení celkové částky 338 934 683 Kč, žalobce předběžně uplatnil u žalované dne 26. 8. 2019. Žalovaná nato dne 11. 12. 2020 poskytla žalobci zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu ve formě omluvy, přičemž současně konstatovala, že v řízení došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, v jejichž důsledku žalobci vznikla nemajetková újma. Z požadovaného finančního plnění však žalobci vyplatila pouze částku 20 000 Kč odpovídající tomu, co žalobce zaplatil na uloženém peněžitém trestu, zatímco jeho další požadavky uspokojit odmítla. 6. Po právním posouzení uvedených skutkových zjištění, které vycházelo z aplikace v rozsudku citovaných ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OdpŠk“), soud prvního stupně předně uzavřel, že v případě trestního stíhání, jež skončilo zproštěním obžaloby, vzniká žalované odpovědnost za újmu způsobenou poškozenému nezákonným rozhodnutím o zahájení jeho trestního stíhání, a to ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk. V daném případě je pak toto nezákonné rozhodnutí představováno usnesením Policie České republiky ze dne 2. 12. 2015, č. j. KRPL-36578-78/TČ-2015-180481-MAL. 7. Z titulu náhrady nákladů, které žalobce vynaložil v předmětném trestním řízení na svou obhajobu, však žalobci namísto částky, kterou požadoval (částka 43 958 Kč), náleží k náhradě pouze částka 15 246 Kč. Ta totiž odpovídá nákladům, které žalobce