Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · § 209 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 209 trestního řádu upravuje pravidla pro výslech svědků v hlavním líčení, zejména s ohledem na přítomnost obžalovaného a ochranu svědků, u nichž hrozí nebezpečí nebo jejichž totožnost má zůstat utajena.
§ 209 Provádění dalších důkazů
(1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky. Jde-li o svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka.
(2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.
Paragraf 209 trestního řádu upravuje pravidla pro výslech svědků v hlavním líčení, zejména s ohledem na přítomnost obžalovaného a ochranu svědků, u nichž hrozí nebezpečí nebo jejichž totožnost má zůstat utajena.
Co to znamená v praxi
Předseda senátu dbá na to, aby svědek, který ještě nebyl vyslechnut, nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků.
Pokud existuje obava, že svědek nebude vypovídat pravdu v přítomnosti obžalovaného, nebo mu hrozí újma, předseda senátu může přijmout opatření k zajištění bezpečnosti svědka, utajení jeho totožnosti, nebo obžalovaného vykázat z jednací síně po dobu výslechu.
I když je obžalovaný vykázán, musí být po návratu seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit a klást otázky prostřednictvím předsedy senátu, aniž by se se svědkem setkal.
U svědka s utajenou totožností soud provede všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.
Na co si dát pozor
Obžalovaný má právo být seznámen s obsahem výpovědi svědka, i když byl během výslechu vykázán z jednací síně.
Obžalovaný má právo klást otázky svědkovi, i když se s ním nesetká přímo, a to prostřednictvím předsedy senátu.
Soud je povinen ověřit věrohodnost svědka s utajenou totožností.