30 Cdo 1908/2020 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1908/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 12. 2021 Spisová značka:30 Cdo 1908/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1908.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dovolání Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ] Exekuce Dotčené předpisy:§ 2903 o. z. § 243e odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017 Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:9. 3. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1908/2020-205 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce M. U., soudního exekutora Exekutorského úřadu XY, IČO XY, se sídlem v Praze 14, Bryksova 763/46, zastoupeného Mgr. Janem Válkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Vítkova 247/7, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 186/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2020, č. j. 58 Co 37/2020-181, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2020, č. j. 58 Co 37/2020-181, se zrušuje ve výroku I v rozsahu změny rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 9. 2019, č. j. 31 C 186/2017-152, a zamítnutí žaloby do částky 173 090 Kč s příslušenstvím a dále v navazujících nákladových výrocích II a III a věc se mu v daném rozsahu vrací k dalšímu řízení. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobou podanou dne 22. 8. 2017 a doplněnou v podání ze dne 12. 12. 2018 a ze dne 7. 1. 2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 452 119,09 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené žalobci nesprávným úředním postupem v exekučním řízení vedeném u původně žalovaného 2) T. V., coby soudního exekutora pod sp. zn. XY EX XY. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. 9. 2019, č. j. 31 C 186/2017-152, uložil žalované zaplatit žalobci částku 173 090 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 279 029,09 Kč s příslušenstvím (výrok II), zamítl žalobu, aby byla původnímu žalovanému 2) uložena povinnost zaplatit žalobci částku 452 119,09 Kč s příslušenstvím (výrok III), rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a původně žalovaným 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 288 Kč (výrok V). 3. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II potvrdil a ve vyhovujícím výroku I změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 173 090 Kč s příslušenstvím, zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Dále uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 1 200 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu). V rozsahu zamítavého výroku III a navazujícího nákladového výroku IV nebyl rozsudek soudu první stupně odvoláním napaden a nabyl tak v rámci těchto výroků samostatně právní moci. 4. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Dne 28. 5. 2008 navrhl oprávněný GRATO spol. s r. o. u Okresního soudu v Karviné nařízení exekuce proti povinnému M. U. pro vymožení částky 197 324 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 7 900 Kč. Usnesením ze dne 9. 6. 2008, č. j. 126 Nc 1723/2008-8, byla exekuce nařízena a jejím provedením byl pověřen žalobce. Ten vydal dle 8. 10. 2014 exekuční příkaz, č. j. XY EX XY, jímž nařídil prodej nemovitostí zapsaných na LV č. XY, k. ú. XY, ve vlastnictví povinného, a to podílu o velikosti ½, konkrétně parcely č. XY a parcely č. XY. Téhož dne vydal žalobce exekuční příkaz, č. j. XY EX XY, jímž k uvedeným nemovitostem zřídil exekutorské zástavní právo. Dne 9. 10. 2014 byly tyto exekuční příkazy a usnesení o nařízení exekuce doručeny katastrálnímu úřadu. Vyrozuměním ze dne 23. 10. 2014, č. j. XY EX XY, byl oprávněný, povinný a katastrální úřad informováni, že uvedené exekuční příkazy nabyly právní moci 21. 10. 2014. V podání ze dne 15. 6. 2015, č. j. OR-184/2015-836-10, informoval katastrální úřad žalobce o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí tak, že v katastrálním operátu k. ú. XY v souboru popisných informací na LV č. XY, podílové spoluvlastnictví P. O. a povinného, doplnil chybějící zápis exekučního příkazu k prodeji nemovitosti k ideální ½ nemovitosti povinného ze dne 8. 10. 2014, č. j. XY EX XY, právní moc 21. 10. 2014. V odůvodnění katastrální úřad uvedl, že v řízení pod č. j. Z-3347/2014-836 byl proveden zápis exekučního příkazu ze dne 8. 10. 2014, č. j. XY EX XY, a v řízení pod č. j. Z-3513/2014-836 bylo zapsáno vyrozumění soudního exekutora o nabytí právní moci usnesení ze dne 23. 10. 2014, č. j. XY EX XY, podle kterého exekuční příkaz č. j. XY EX XY nabyl právní moci 21. 10. 2014. V řízení pod č. j. Z-3878/2014-836 týkajícím se skončení exekuce č. j. XY EX XY byl omylem předmětný exekuční příkaz žalobce ze dne 8. 10. 2014 vymazán. Usnesením ze dne 22. 6. 2015, č. j. XY EX XY, ustanovil žalobce Ing. Marka Netoličku znalcem a uložil mu ocenit výše uvedené nemovitosti (podíl o velikosti ½). Usnesením ze dne 7. 9. 2015, č. j. XY EX XY, pak žalobce určil cenu podílu o velikosti ½ těchto nemovitostí částkou 2 666 000 Kč. V předmětné exekuci nebylo ke dni 11. 9. 2019 vymoženo od povinného žádné plnění. Exekučním příkazem ze dne 5. 1. 2015, č. j. XY EX XY, rozhodl T. V. o prodeji výše uvedených nemovitostí povinného M. U. na základě pověření Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 9. 12. 2014, č. j. 128 EXE 4114/2014-20, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelných notářských zápisů ze dne 30. 10. 2014. Usnesením ze dne 24. 4. 2015, č. j. XY EX XY, byla určena cena předmětných nemovitostí povinného částkou 2 007 690 Kč. Usnesením ze dne 11. 6. 2015, č. j. XY EX XY, byla vydána dražební vyhláška s tím, že elektronická dražba proběhne 29. 7. 2015. Toho dne dražba skutečně proběhla. Jak vyplývá z protokolu o dražbě, přihlásila svou pohledávku toliko M. C. ve výši 74 273,58 Kč, nejvyšší podání učinil R. S. ve výši 2 900 000 Kč a tomu byl udělen příklep. Dne 11. 9. 2015 byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce, č. j. XY EX XY, v němž bylo uvedeno, že náklady exekuce činily 461 538 Kč, odměna žalovaného 365 780 Kč + 21% DPH a hotové výdaje žalovaného 15 656 Kč. V tomto příkazu bylo rovněž uvedeno, aby povinný tuto částku neplatil s tím, že již byla uhrazena. Usnesením z téhož dne, č. j. XY EX XY, rozhodl T. V., že rozdělovaná podstata 2 900 000 Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojuje v první skupině pohledávka žalovaného na náhradu nákladů exekuce ve výši 461 538 Kč, ve druhé skupině se neuspokojuje žádná pohledávka a ve třetí skupině se uspokojuje pohledávka oprávněné M. C. ve výši 74 273,58 Kč a částečně pohledávka oprávněného ve výši 2 364 188,42 Kč. T. V. v průběhu exekučního řízení pořídil k nemovitostem povinného tři výpisy z LV č. XY, k. ú. a obec XY, okres XY, konkrétně dne 29. 12. 2014, 11. 3. 2015 a 5. 6. 2015. Jak z těchto výpisů soud prvního stupně zjistil, na žádném nebyl zapsán exekuční příkaz žalobce k prodeji těchto nemovitostí ze dne 8. 10. 2014, č. j. XY EX XY. V podání ze dne 23. 11. 2015 se T. V. vyjádřil k návrhu na zahájení smírčího řízení na základě exekutorského smírčího řádu. Uvedl, že návrh žalobce považuje za nedůvodný, jelikož v předmětné exekuci postupoval v dobré víře, o předmětném exekučním příkazu žalobce nevěděl, když se objevuje až ve výpisu z 8. 8. 2015, k pochybení došlo u katastrálního úřadu. Dne 14. 3. 2016 proběhlo ústní jednání pod č. j. Sm 1/2015-14 podle čl. 17 exekutorského smírčího řádu, smírčí komise konstatovala, že se T. V. bez dostatečně závažných důvodů jednání neúčastnil, a proto smírčí řízení zastavila. 5. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora, za nějž odpovídá výlučně stát, tedy prvá žalovaná dle § 4 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Shledal tak opodstatněnou námitku původního žalovaného 2) T. V. ohledně nedostatku jeho pasivní legitimace. Vyc