30 Cdo 2203/2005 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2203/2005 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:22. 12. 2005 Spisová značka:30 Cdo 2203/2005 ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:30.CDO.2203.2005.1 Typ rozhodnutí:Rozsudek Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2203/2005 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce JUDr. J. A., proti žalovaným 1) České republice – Okresnímu soudu v P., a 2) JUDr. J. R., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 23/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. dubna 2005, č.j. 1 Co 67/2005-153, t a k t o : I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. října 2004, č.j. 24 C 23/2003-130, zamítl návrh žalobce, aby bylo určeno: -„že první žalovaná neoprávněně zasáhla do práva žalobce na ochranu osobnosti tím, že nezajistila, aby trvalou součástí spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002 byla i obálka s vyznačeným adresátem, odesílatelem a s údaji vyznačenými na ní Českou poštou, státním podnikem, jako držitelem poštovní licence, v níž žalobce odeslal 4.3.2003 formou doporučeného dopisu Okresnímu soudu v Prostějově prostřednictvím České pošty, státního podniku, písemné podání, datované 3.3.2003, doručené Okresnímu soudu v Prostějově 6.3.2003, obsahující návrh na provedení důkazů s přílohami ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002, v níž je žalobce jako účastník řízení žalován o náhradu škody 1,860.486,80 Kč s příslušenstvím,“ - „že první žalovaná neoprávněně zasáhla do práva žalobce na ochranu osobnosti tím, že na jeho podáních ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002, v níž je žalobce žalován o náhradu škody 1,860.486,80 Kč s příslušenstvím, neoprávněně vyznačila časové údaje, a to časový údaj „v 12,40 h.“ na jeho podání datovaném 3.3.2003, doručeném Okresnímu soudu v Prostějově 4.3.2003 označeném ve spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002 čísly listů 100 až 105, dále časový údaj „v 12.40 h.“ na jeho podání datovaném 28.2.2003, doručeném Okresnímu soudu v Prostějově 4.3.2003 označeném ve spise Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002 čísly listů 106 až 108, dále časový údaj „v 15.29 hod.“ na jeho podání datovaném 16.1.2003, doručeném Okresnímu soudu v Prostějově 16.1.2003 označeném ve spisu Okresního soudu v Prostějově spisové značky 7C 115/2002 čísly listů 71 až 73 a časový údaj „v 15.20 hod.“ na jeho podání datovaném 11.2.2003, doručeném Okresnímu soudu v Prostějově 13.2.2003 označeném ve spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002 čísly listů 111 až 113.“ Soud prvního stupně též zamítl žalobu, aby první žalovaná byla uznána povinnou připojit ke spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002 obálku „s vyznačeným adresátem a odesílatelem a s údaji vyznačenými na ní Českou poštou, státním podnikem, jako držitelem poštovní licence, v níž žalobce odeslal 4.3.2003 formou doporučeného dopisu Okresnímu soudu v Prostějově, prostřednictvím České pošty, státního podniku písemné podání, datované 3.3.2003, doručené Okresnímu soudu v Prostějově 6.3.2003, obsahující návrh na provedení důkazů s přílohami, ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 7C 115/2002, v níž je žalobce jako účastník řízení žalován o náhradu škody 1,860.486,80 Kč s příslušenstvím.“ Zamítl též návrh, aby první žalovaná byla povinna učinit do spisu Okresního soudu v Prostějově spisové značky 7C 115/2002 úřední záznam tohoto znění: „Časové údaje na podání žalovaného „v 12.40 h.“ na jeho podání ze dne 3.3.2003, doručeném soudu 4.3.2003, na čísle listu 100 až 105 spisu, dále „v 12.40 h.“ na jeho podání z 28.2.2003, doručeném soudu 4.3.2003, na č.l. 106 až 108, „v 15.29 hod.“ na jeho podání z 16.1.2003, doručeném soudu 16.1.2003, a „v 15.20 hod.“ na jeho podání z 11.2.2003, doručeném soudu 13.2.2003, na č.l. 111 až 113 spisu, byly vyznačeny soudem neoprávněně.“ Konečně zamítl návrh na určení, „že druhý žalovaný jako soudce Okresního soudu v Prostějově neoprávněně zasáhl do práva žalobce na ochranu osobnosti, a to tím, že nezajistil, aby trvalou součástí spisu Okresního soudu v Prostějově spisové značky 7C 115/2002 byla i obálka s vyznačeným adresátem, odesílatelem a s údaji vyznačenými na ní Českou poštou, státním podnikem, jako držitelem poštovní licence, v níž žalobce odeslal 4.3.2003 formou doporučeného dopisu Okresnímu soudu v Prostějově prostřednictvím České pošty, státního podniku, písemné podání, datované 3.3.2003, doručené Okresnímu soudu v Prostějově 6.3.2003, obsahující návrh na provedení důkazů s přílohami ve věci Okresního soudu v Prostějově spisové značky 7C 115/2002, v níž je žalobce jako účastník řízení žalován o náhradu škody 1,860.486,80 Kč s příslušenstvím“. Soud prvního stupně též rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 20. dubna 2005, č.j. 1 Co 67/2005-153, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud za základ svého rozhodnutí vzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně. Připomněl, že žalobce protiprávní zásah do svých osobnostních práv na zachování lidské důstojnosti shledává v postupu Okresního soudu v Prostějově ve věci sp.zn. 7 C 115/2002, v níž je žalován o náhradu škody, kdy ve spisu byly dodatečně, bez jeho vědomí, vyznačeny na písemných podáních žalobce časové údaje (hodiny a minuty). K soudnímu spisu též nebyla připojena poštovní obálka od písemného podání žalobce ze dne 4. března 2003 obsahujícího návrh na provedení důkazů a písemné přílohy. Podle žalobce tak došlo k porušení jeho práva na ochranu lidské důstojnosti spojené s jeho právem na spravedlivý proces, když v soudním řízení, jehož je účastníkem, jsou soudem činěna opatření, jejichž smyslem je zastřít pochybení soudu a docílit jeho neúspěch v řízení. Soud druhého stupně uvedl, že vyznačením časových údajů na podáních žalobce nemohlo být zasaženo do osobnostního práva žalobce v jakékoliv jeho dílčí složce a nemohlo být poškozeno jeho právo na spravedlivý proces. Pokud soud vyřadil ze spisu zmíněnou obálku, postupoval v souladu s ustanovením § 168 odst. 1 věta první Vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy. Ani zde nemohlo být zasaženo do osobnostního práva žalobce. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci byl doručen žalobci dne 25. května 2005 a téhož dne nabyl právní moci. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 21. července 2005 včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozsudek odvolacího soudu napadá z důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a z důvodu uvedeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce namítá především nedostatek řádného a přezkoumatelného odůvodnění právního posouzení věci odvolacím soudem. Konstatuje, že zlikvidováním úřední listiny (poštovní obálky, jako listiny právně významné) a vyznačováním nepravdivých údajů na podáních dovolatele ve věci sp.zn. 7 C 115/2002 Okresního soudu v Prostějově byl navozen stav, jako by podání ze dne 4. března 2003 bylo učiněno opožděně. Okolnosti tohoto tvrzeného nezákonného postupu nebyly prošetřeny a tento postup nebyl shledán nezákonným. Dovolatel dále namítá, že oba soudy neprovedly v potřebném rozsahu dokazování, a to ani důkazy, které žalobce navrhoval. Rozhodnutí odvolacího soudu proto vychází z neúplně zjištěného skutkového stavu, přičemž v rozporu s ustanovením § 120 o.s.ř. nebyly zjištěny okolnosti rozhodné pro posouzení věci. Odvolací soud v podstatě opřel své rozhodnutí pouze o zdůvodnění, že právo na spravedlivý soudní proces není právem osobnostním. Vyšel tak v zásadě pouze z nesprávného předpokladu o „odlišnosti základních lidských práv od práv osobnostních“. Dovolatel proto navrhl, aby dovolací soud rozsudek Vrchního soudu v Olomouci a rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K podanému dovolání se krátce vyjádřila první žalovaná a navrhla jeho zamítnutí. Vyslovila přesvědčení, že soudy prvního i druhého stupně provedly dokazování v potřebném rozsahu a z proveden