30 Cdo 2373/2012 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2373/2012 citace  Název judikátu:K oznámení o zahájení prodeje zemědělského pozemku podle zákona č. 95/1999 Sb. Právní věta: Smlouva o převodu zemědělského pozemku ve vlastnictví státu je podle § 39 obč. zák. neplatná, nebyl-li obsah úřední desky o zahájení prodeje tohoto pozemku ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. zveřejněn příslušným obecním úřadem i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 9. 2012 Spisová značka:30 Cdo 2373/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:30.CDO.2373.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neplatnost právního úkonu Převod nemovitostí Zemědělská půda Dotčené předpisy:§ 7 odst. 2 předpisu č. 95/1999Sb. § 26 předpisu č. 500/2004Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:8. 10. 2012 Publikováno ve sbírce pod číslem:5 / 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2373/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce P. P., zastoupeného JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9/IV, proti žalovaným 1) H. M., zastoupené JUDr. Jiřím Honzíkem, advokátem se sídlem v Chrástu, Široká 342, a 2) Pozemkovému fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/1a, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 525/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. května 2012, č.j. 18 Co 7/2012-196, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 7. května 2012, č.j. 18 Co 7/2012-196, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Plzni k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Klatovech (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. července 2011, č.j. 6 C 525/2009-143, ve znění opravného usnesení ze dne 9. listopadu 2011, č.j. 6 C 525/2009-171, určil, že „pozemky č. parc. 5109 – orná půda o výměře 52334 m2 a č. parc. 5113/1 orná půda o výměře 27798 m2, zapsané nyní v katastru nemovitostí S., k. ú. S. II na LV č. 39 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Sušice (dále též „předmětné pozemky“), jsou ve vlastnictví České republiky – ve Správě Pozemkového fondu České republiky.“, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Po provedeném řízení zjistil, že žalobce je nájemcem předmětných pozemků, které žalovaný 2) prodal na základě kupní smlouvy ze dne 21. října 2009 žalované 1); vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy byl povolen přísl. katastrálním úřadem dne 25. listopadu 2009, a to s právními účinky vkladu ke dni 13. listopadu téhož roku. Podle zjištění soudu prvního stupně oznámení o zahájení prodeje předmětných pozemků bylo vyvěšeno na úřední desce Obecního úřadu v S. dnem 7. srpna 2009, nebylo však zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na elektronické úřední desce. Žalobce přitom jako nájemce těchto pozemků měl zájem o jejich koupi. Žalobci tak byla odejmuta možnost písemně žádat žalovaného 2) o koupi těchto pozemků, které má v nájmu, tak, jak mu to umožňuje § 7 odst. 3 zákona č. 95/1999 Sb. Soud prvního stupně proto uzavřel, že „Nabídka nebyla zveřejněna na úřední desce umožňující dálkový přístup, nebo-li na webových stránkách tak, jak je to zcela běžné a byla-li smlouva uzavřena poté, kdy výběrové řízení neproběhlo v souladu se zákonem, nemůže být uzavřená smlouva platná.“ K odvolání žalovaných Krajský soud v Plzni (dále již „odvolací soud“) v záhlaví cit. rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že předmětnou žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, neztotožnil se však s právním posouzením věci, neboť dospěl k právnímu závěru, že předmětná kupní smlouva ze dne 21. října 2009, uzavřená mezi žalovanými, je platná. K tomuto závěru přitom dospěl na základě následující právní argumentace: „Povinnost zřídit a vést úřední desku upravuje ustanovení § 26 zák. č. 500/2004 Sb. (správní řád). Podle odst. 1 tohoto ustanovení každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. To platí jak pro dokumenty vyvěšované na úřední desce podle správního řádu, tak pro všechny ostatní dokumenty, vyvěšované na úřední desce podle zvláštních předpisů. Z hlediska právních důsledků zveřejnění, resp. nezveřejnění (či chybného postupu při zveřejnění) dokumentů, které se nezveřejní na úřední desce na základě § 25 správního řádu a u nichž nejde o doručování písemností podle správního řádu, má § 26 odst. 1 věta třetí pouze informační význam, kdy je cílem zajistit adresátům veřejné správy co nejširší možnost seznamovat se (v tomto případě »na dálku«) s jakýmikoliv dokumenty publikovanými na úřední desce správního orgánu, čemuž nasvědčuje i slovní spojení »obsah úřední desky se zveřejňuje«. Právní důsledky spojené se zveřejněním, resp. nezveřejněním (či s vadou zveřejnění) určitého dokumentu vyvěšovaného na úřední desce, resp. zveřejňovaného vedle toho i způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí stanovit zákon, jak to činí v případě písemností doručovaných ve správním řízení § 25 odst. 2 správního řádu. V případě tohoto ustanovení má skutečnost, že doručovaná písemnost nebude kromě publikace na »klasické« úřední desce zveřejněna též způsobem umožňujícím dálkový přístup, ten důsledek, že písemnost nebyla podle správního řádu řádně doručena, tzn. nebyla de iure doručena vůbec. Pokud však zákon, který ukládá správnímu orgánu povinnost publikovat na úřední desce i dokumenty, které nejsou písemnostmi doručovanými podle správního řádu (ať již jde o dokumenty, jejichž původcem je sám správní orgán, který je zřizovatelem dané úřední desky, nebo dokumenty jiného orgánu veřejné moci), výslovně neupravuje právní důsledky toho, že takový dokument nebude zveřejněn (též) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nelze neplatnost, neúčinnost, resp. jiné právní důsledky této skutečnosti dovozovat z »pouhého« porušení § 26 odst. 1 věta třetí správního řádu, kde žádné takové důsledky stanoveny nejsou, neboť samotný § 26 odst. 1 poslední věta »pouze« zajišťují širší informovanost adresátů veřejné správy (viz komentář ke správnímu řádu II. vydání - § 26 strana 320 – JUDr. Josef Vedral, Ph.D.). Je obecnou povinností správných (správních) orgánů (§ 1 odst. 1 správního řádu) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup celý obsah úřední desky, tedy v plném znění jak dokumenty doručované vyhláškou podle § 25 správního řádu, tak i veškeré další dokumenty, jejichž publikaci na úřední desce správního orgánu ukládají jiné právní předpisy. Skutečnost, že takový dokument nebude vedle jeho vyvěšení na »klasické« úřední desce zveřejněn též způsobem umožňujícím dálkový přístup, má však právní následky spočívající zejména v neplatnosti, resp. neúčinnosti daného úkonu pouze tehdy, pokud to zákon výslovně stanoví, což se podle stávajícího právního stavu týká jen dokumentů zveřejňovaných ve smyslu § 25 správního řádu, tedy dokumentů doručovaných veřejnou vyhláškou v rámci postupů podle správního řádu (strana 321 tamtéž). Protože zákon nestanoví žádné právní důsledky při nesplnění povinnosti zveřejnit oznámení o zahájení prodeje pozemků na úřední desce obce též způsobem umožňujícím dálkový přístup, nelze kupní smlouvu, uzavřenou mezi žalovanými dne 21. 10. 2009, považovat za neplatnou. Veden tímto závěrem odvolací soud změnil dle § 220 odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně a žalobu zamítl.“ Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále již „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a uplatňuje v něm dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Dovolatel má za to, že právní názor odvolacího soudu (že nezveřejnění nabídky prodeje pozemků na úřední desce umožňující dálkový přístup nemůže mít za následek neplatnost právních úkonů, kterými byly tyto pozemky prodány, jelikož s tím právní úprava správního řádu neplatnost nespojuje) je chybný a je i v rozporu s dosavadní judikaturou k obdobným věcem. Správní řád je obecnou úpravou, kdy § 26 stanoví zcela přesně, jakým způsobem úřední deska má být provedena včetně povinnosti zveřejňovat údaje na ní vyvěšené i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zákon č. 95/1999 Sb. je v tomto ohledu, co se týče převodu pozemků z vlastnictví státu, lex specialis a musí být dodržena úprava stanovená § 7 cit. zákona.