30 Cdo 2596/2021 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2596/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 2. 2022 Spisová značka:30 Cdo 2596/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.2596.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Dotčené předpisy:§ 13 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 31a odst. 3 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:23. 5. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2596/2021-400 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce nezletilého AAAAA (pseudonym), nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované R. K., notářky, se sídlem XY, o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 98/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. 19 Co 107/2021-354, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021, č. j. 19 Co 107/2021-354, se v potvrzujícím výroku I ohledně částky 100 000 Kč s příslušenstvím a ve výroku II o nákladech řízení zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 11. 2020, č. j. 27 C 98/2017-198, vyslovil povinnost žalované zaplatit žalobci částku 34 125 Kč s příslušenstvím (výrok I), co do zbývajícího požadavku představovaného částkou 465 875 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok III). 2. Takto rozhodl o žalobním požadavku znějícím na částku 500 000 Kč s příslušenstvím, který žalobce vznesl vůči žalované z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 13 D 89/2011. 3. V rámci skutkových zjištění, která soud prvního stupně po provedeném dokazování a na základě shodných prohlášení účastníků řízení učinil, tento soud popsal průběh posuzovaného řízení, a to z pohledu časové posloupnosti jednotlivých procesních úkonů, které byly v jeho průběhu realizovány, jakož i vydaných rozhodnutí. Zjistil přitom, že posuzované řízení (v němž bylo projednáváno dědictví po zemřelém O. Z. a žalobce se jej účastnil v procesním postavení dědice) bylo zahájeno dne 28. 2. 2011. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 30. 5. 2012, č. j. 13 D 89/2011-225, bylo rozhodnuto, že celé dědictví po zemřelém, jež bylo předluženo, nabývá jeho nezletilý syn, tj. žalobce, který byl v řízení zastoupen svou matkou L. K.. Toto rozhodnutí bylo následně napadeno žalobou pro zmatečnost (odůvodněnou nedostatkem řádného zastoupení žalobce k tomu ustanoveným opatrovníkem), jež byla u Okresního soudu v Jeseníku vedena pod sp. zn. 6 C 22/2012. Tuto žalobu zmíněný okresní soud svým usnesením ze dne 16. 1. 2013 zamítl, načež Krajský soud v Ostravě na podkladě podaného odvolání usnesením ze dne 31. 7. 2013 toto rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Podané dovolání poté Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 2. 2014 odmítl. K ústavní stížnosti ve věci následně rozhodoval Ústavní soud, který nálezem ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. III. ÚS 1538/14, usnesení Nejvyššího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud nato usnesení Krajského soudu v Ostravě i usnesení Okresního soudu v Jeseníku zrušil, a to rozhodnutím ze dne 2. 11. 2016. Při jednání konaném před Okresním soudem v Jeseníku dne 15. 2. 2017 bylo vyhlášeno rozhodnutí, jímž bylo usnesení téhož soudu ze dne 30. 5. 2012, č. j. 13 D 89/2011-225, zrušeno. Poté, co toto rozhodnutí nabylo dne 25. 8. 2017 právní moci, byl žalobci dne 20. 2. 2018 ve věci ustanoven opatrovník, který byl dne 17. 12. 2018 vyzván ke sdělení, zda dědictví za žalobce odmítá. Prohlášení o odmítnutí dědictví tento opatrovník učinil dne 17. 1. 2019, načež rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 1. 8. 2019, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2019, byl tento úkon za nezletilého žalobce schválen, čímž jeho účastenství v posuzovaném dědickém řízení skončilo. 4. Po právním posouzení uvedených skutečností, které vycházelo z aplikace § 1 odst. 1, § 2, § 3, § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), dospěl soud prvního stupně k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze zčásti. V této souvislosti žalobci přisvědčil v názoru, že posuzované řízení, které ve vztahu k žalobci trvalo 8 let a 7 měsíců, bylo nepřiměřeně dlouhé, v důsledku čehož došlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu, pročež žalovaná odpovídá za nemajetkovou újmu, která žalobci tímto nesprávným úředním postupem vznikla. Zadostiučinění za tuto újmu pak soud prvního stupně žalobci přiznal v penězích. Základní výši tohoto zadostiučinění stanovil jako součet částky 15 000 Kč za první dva roky trvání řízení a dalších částek 15 000 Kč za každý další rok tohoto trvání, čímž dospěl k částce 113 750 Kč. Vzhledem ke značné skutkové i právní složitosti tohoto řízení, zohledňující též počet soudních instancí, v nichž probíhalo řízení o žalobě pro zmatečnost, i řízení před Ústavním soudem, soud prvního stupně uvedenou částku následně snížil o 30 %. Zatímco postup soudů ani chování poškozeného v průběhu posuzovaného řízení žádnou úpravu uvedené částky dle soudu prvního stupně neodůvodňují, neboť tento postup byl (i přes zjištěné procesní pochybení soudní komisařky spočívající v jednání se žalobcem bez jeho řádného zastoupení) plynulý a úkony činěny v přiměřených lhůtách, přičemž žalobce se na délce řízení ničím nepodílel, další důvod pro snížení základní částky odškodnění, a to o 40 %, zakládá snížený význam předmětu řízení pro žalobce. Žalobce ve věku pouhých 3 let totiž nemohl posoudit následky dědického řízení pro svou osobu a nemohl si ani uvědomit komplikace související s exekučními řízeními vedenými za účelem vymožení dluhů jeho zemřelého otce. Nadto značný vliv na délku řízení mělo chování žalobcovy matky. Prvostupňový soud proto podané žalobě vyhověl co do částky 34 125 Kč s příslušenstvím, zatímco ohledně zbývající částky 465 875 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. 5. K odvolání žalobce i žalované ve věci poté rozhodoval Městský soud v Praze, který v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 6. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která zhodnotil jako správná, a za správný označil rovněž právní závěr, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. Také postup, kterým soud prvního stupně dospěl ke stanovení základní částky finančního zadostiučinění, jež žalobci za újmu tím způsobenou náleží, je dle odvolacího soudu v pořádku, když nelze vyhovět jeho námitkám dožadujícím se úpravy této částky o inflaci. Odvolací soud však částečně korigoval závěry prvostupňového soudu týkající se následných úprav této základní částky. Pro snížený význam předmětu řízení pro poškozeného je totiž dle odvolacího soudu namístě tuto částku snížit až o 50 %, neboť žalobce si vzhledem ke svému útlému věku okolnosti posuzovaného dědického řízení i jím vyvolaných komplikací neuvědomoval. Složitost posuzovaného řízení, která byla dána především komplikovaným průběhem řízení o žalobě pro zmatečnost, v jehož rámci byla řešena právně složitá otázka střetu zájmů mezi nezletilým dědicem a jeho zákonným zástupcem, který byl současně vlastníkem polovičního spoluvlastnického podílu na nemovité věci, jejíž zbývající část byla součástí dědictví, pak podle odvolacího soudu sice odpovídá dalšímu snížení základní částky, avšak pouze o 20 %. Výsledné snížení základní částky zadostiučinění tak odvolací soud stanovil shodně se soudem prvního stupně na celko