30 Cdo 2844/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 2844/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:2. 7. 2024 Spisová značka:30 Cdo 2844/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.2844.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dovolání (vady) Nepřípustnost dovolání Zadostiučinění (satisfakce) Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Nezákonné trestní stíhání Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř. § 237 o. s. ř. § 31a odst. 2 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:15. 8. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 2844/2023-401 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce I. K., zastoupeného Mgr. Marcelem Pélim, advokátem se sídlem v Uherském Brodě, Náměstí Svobody 993, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 210/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2023, č. j. 39 Co 400/2022-376, takto: I. Zrušují se rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2023, č. j. 39 Co 400/2022-376, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. 5. 2022, č. j. 12 C 210/2018-320, v rozsahu zamítnutí žaloby co do částky 1 880 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 6. 10. 2018 do zaplacení a v navazujících nákladových výrocích a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se po žalované (po změně žaloby připuštěné u jednání Obvodního soudu pro Prahu 2 dne 16. 5. 2022) domáhal zaplacení částky 2 753 059,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 6. 10. 2018 do zaplacení z titulu náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, které mu měly vzniknout v souvislosti s trestním stíháním vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 T 9/2013, jež skončilo jeho zproštěním obžaloby (dále jen „posuzované trestní stíhání“ nebo „posuzované trestní řízení“). Žalobce požadoval jednak částku 453 059,20 Kč s příslušenstvím jako náhradu nákladů vynaložených na svou obhajobu v posuzovaném trestním řízení, dále částku 300 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky tohoto řízení a částku 2 000 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, jež nevyústilo v jeho odsouzení (dále rovněž „nezákonné trestní stíhání“). V průběhu řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to jednak ohledně částky 212 272,90 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů vynaložených na svou obhajobu a dále ohledně částky 65 000 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, neboť částku 65 000 Kč mu žalovaná dne 22. 5. 2019 uhradila. Předmětem řízení tak zůstala částka 240 786,30 Kč s příslušenstvím jako náhrada nákladů vynaložených na obhajobu, částka 300 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení a částka 1 935 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. 5. 2022, č. j. 12 C 210/2018-320, řízení co do požadavku žalobce na zaplacení částky 277 272,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 6. 10. 2018 do zaplacení zastavil (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 144 909 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 55 000 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení (výrok II), zamítl žalobu co do zaplacení částky 2 330 877,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 2 475 786,30 Kč od 6. 10. 2018 do 5. 4. 2019 a z částky 2 420 786,30 Kč od 6. 4. 2019 do zaplacení (výrok III) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 950 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Soud prvního stupně podrobně zjistil průběh posuzovaného trestního řízení, které bylo vůči žalobci zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 6. 12. 2012, doručeným žalobci dne 17. 12. 2012, a to pro spáchání závažného zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve stádiu pokusu spáchaného organizovanou skupinou, kterého se měl žalobce s dalšími obviněnými dopustit tím, že v úmyslu získat neoprávněně náhradu z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry po předchozí domluvě a dle pokynů (mimo jiné i žalobce) v pozici věřitele účelově rozdělili pohledávku společnosti RDC Consultants Limited za společností Sati a. s. ve výši cca 63 mil. Kč na nejméně sto drobných pohledávek a tyto postoupili na třetí osoby, čímž se pokusili uvést pracovníky Garančního fondu v omyl s úmyslem neoprávněně získat namísto jedné náhrady za skutečného zákazníka náhrad sto, čímž mohli způsobit škodu ve výši 56 211 500 Kč. Soud prvního stupně dále zjistil jednotlivé úkony, které žalobce v průběhu řízení učinil včetně stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 20. 12. 2012, návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 13. 5. 2013 a návrhu ze dne 19. 9. 2013 na přezkum rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 13. 6. 2013 k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Ve věci probíhaly výslechy obviněných i svědků, a to i na Slovensku, byla získána řada listinných důkazů a jednotliví obvinění včetně žalobce podávali stížnosti a návrhy, byla řešena nutná obhajoba a byl ustanoven tlumočník. Nakonec dne 30. 9. 2013 byla na 5 obviněných včetně žalobce podána u Městského soudu v Praze obžaloba. Usnesením ze dne 22. 1. 2014 však Městský soud v Praze vrátil věc státnímu zástupci k došetření. Ke stížnosti státního zástupce ale Vrchní soud v Praze dne 8. 4. 2014 toto usnesení zrušil. Dne 6. 6. 2014 podal jeden z obviněných žádost o předání trestního stíhání na Slovensko, Městský soud v Praze tedy zaslal dne 24. 6. 2014 Ministerstvu spravedlnosti návrh, aby trestní stíhání 4 obviněných převzaly justiční orgány Slovenské republiky, který byl předán Generální prokuratuře Slovenské republiky. Dne 29. 9. 2014 však bylo rozhodnuto, že trestní řízení není na Slovensku možno vést a věc byla vrácena orgánům České republiky. První hlavní líčení bylo nařízeno na den 22. 6. 2015, ale na žádost žalobce bylo odročeno. Nakonec se první hlavní líčení konalo dne 16. 9. 2015 a další pak ve dnech 7. a 8. 12. 2015, kde byli vyslýcháni obvinění a svědci. Další hlavní líčení nařízené na 7. a 8. 3. 2016 se nekonalo z důvodu omluvy jednoho z obviněných a bylo odročeno na den 5. 9. 2016. Na tomto hlavním líčení byli opět vyslýcháni svědci a k předvolání dalších svědků bylo hlavní líčení odročeno na 28. 11. 2016 s tím, že v mezidobí byl řešen formou dožádání na Slovensku výslech dalšího svědka. U hlavního líčení dne 28. 11. 2016 byly řešeny jen procesní záležitosti a hlavní líčení bylo odročeno za účelem provedení dožádaného výslechu, což se opakovalo, neboť dožádaný výslech proběhl až dne 20. 2. 2017. Další nařízená hlavní líčení byla odročována z důvodu žádostí obviněných, kteří rovněž podávali návrhy na doplnění dokazování. Další hlavní líčení se konalo až dne 18. 10. 2017 a při hlavním líčení dne 13. 11. 2017 vyhlásil Městský soud v Praze rozsudek, kterým byli 2 obvinění uznáni vinnými ze spáchání trestného činu a 3 obvinění včetně žalobce byli obžaloby zproštěni z důvodu, že stíhaný skutek není trestným činem. Ve vztahu k žalobci nabyl tento rozsudek právní moci dne 6. 4. 2018. Žalobce byl v předmětném trestním řízení zastoupen obhájcem, kterému zaplatil na základě vystavených faktur částku celkem 16 760 EUR. Žalobce oznámil své trestní stíhání manželce před Vánocemi 2012, což vedlo k napětí v manželském životě, ale děti žalobce o jeho trestním stíhání nevěděly. Žalobce žil v nejistotě, neboť vykonával funkci správce pro konkurs a restrukturalizaci podle slovenských zákonů, vznesení obvinění musel oznámit Ministerstvu spravedlnosti Slovenské republiky, které vedlo řízení o pozastavení jeho výkonu správcovské činnosti, nakonec však k pozastavení výkonu činnosti žalobce nedošlo a dne 21. 9. 2018 ministerstvo toto řízení zastavilo. Informace o trestním stíhání žalobce se dostala i mezi odbornou veřejnost. Žalobce trpí revm