30 Cdo 3059/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3059/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 1. 2026 Spisová značka:30 Cdo 3059/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:30.CDO.3059.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bolestné Ztížení společenského uplatnění Dotčené předpisy:§ 2951 o. z. § 2957 o. z. § 13 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:26. 2. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3059/2025-1099 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně T. S., zastoupené Mgr. Barborou Kubinovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Milešovská 1312/6, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 99/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 70 Co 139/2025-1081, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 70 Co 139/2025-1081, se v nákladových výrocích (výroky II až IV) a ve výroku I, pokud jím byl potvrzen ve výroku II rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 12. 2024, č. j. 19 C 99/2016-1048, zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Předmět rozhodnutí: Toto rozhodnutí se zabývá otázkou, zda se do určení výše náhrady bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu mají promítnou i okolnosti zvláštního zřetele hodné a zda se v těchto okolnostech mají projevit i faktory jako např. motivace či chování škůdce (§ 2957 o. z.). I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se původně podanou žalobou domáhala toho, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 500 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu soudní exekutorky Exekutorského úřadu Kutná Hora Mgr. Veroniky Jakubovské, a to v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 192 EX 1/15. Uvedená exekuce byla na návrh oprávněného I. S. proti povinnému M. P. provedena vyklizením domu na adrese XY. Dne 22. 4. 2015 byli z uvedeného domu neoprávněně vyklizeni vedle povinného i žalobkyně a její děti. Povinný M. P. v domě podle žalobkyně nikdy nebydlel a celé exekuční řízení bylo zcela účelově zinscenováno jejím tehdejším manželem (oprávněným) I. S., s cílem vystěhovat žalobkyni a její děti z uvedeného domu. Soudní exekutorka postupovala v rozporu s právními normami, když žalobkyni neoprávněně vystěhovala, jelikož žalobkyně se v domě nezdržovala na základě údajného práva M. P., a proto nemělo dojít k jejímu vystěhování. Tímto nesprávným úředním postupem soudní exekutorky byla žalobkyni způsobena závažná psychická újma tím, že musela opustit bez jakéhokoli varování svůj domov, kde měla své osobní věci, a to bez možnosti se do něj vrátit. Už před tímto zásahem žalobkyně trpěla psychickými problémy, ty se však v důsledku šoku z nesprávného úředního postupu soudní exekutorky obnovily. Z toho důvodu žalobkyně žádala vůči státu finanční odškodnění způsobené nemajetkové újmy. V podání ze dne 2. 12. 2019 změnila žalobkyně žalobní tvrzení tak, že požadovala 3 000 000 Kč, z čehož 30 000 Kč připadá na újmu způsobenou oddělením od držby věcí, 28 344,80 Kč za duševní útrapy, 1 216 838 Kč za ztížení společenského uplatnění a 1 724 817,20 Kč za porušení práva na soukromí. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ve věci rozhodoval opakovaně. Původní žalobu na zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím zamítl svým rozsudkem ze dne 7. 9. 2017, č. j. 19 C 99/2016-276, když neshledal při provádění exekuce vyklizením žádné pochybení. Tento zamítavý rozsudek Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 70 Co 274/2018, zrušil, s tím, že nebude-li prokázáno, že byla žalobkyně vyklizena po právu jakožto osoba odvozující své právo od povinného M. P., bude se soud prvního stupně zabývat otázkou vzniku tvrzené nemajetkové újmy žalobkyně a případně i formou a rozsahem odškodnění. Soud prvního stupně poté znovu rozhodl rozsudkem ze dne 26. 10. 2023, č. j. 19 C 99/2016-976, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 500 000 Kč s příslušenstvím, co do částky 2 500 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. V tomto rozhodnutí konstatoval, že se soudní exekutorka Mgr. Veronika Jakubovská dopustila při vyklizení žalobkyně dne 22. 4. 2015 nesprávného úředního postupu, v jehož důsledku vznikla žalobkyni nemajetková újma, pro kterou soud žalobkyni přiznal částku 500 000 Kč, nárok nad uvedený rámec však soud prvního stupně považoval za promlčený, a proto žalobu v rozsahu 2 500 000 Kč s příslušenstvém zamítl. Odvolací soud rozsudkem ze dne 26. 9. 2024, č. j. 70 Co 263/2024-1037, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku, co do částky 1 254 817,20 Kč s příslušenstvím potvrdil, a ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně 1 245 182,80 Kč s příslušenstvím jej zrušil a v této části věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že byl promlčen i nárok na náhradu újmy na zdraví, který žalobkyně dodatečně uplatnila podáním ze dne 2. 12. 2019. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na náhradu újmy na zdraví, sestávající z částky 28 344,80 Kč s příslušenstvím, kterou žalobkyně požadovala za duševní útrapy (bolestné), a z částky 1 216 838 Kč s příslušenstvím, kterou požadovala za ztížení společenského uplatnění. 3. Soud prvního stupně poté v pořadí svým třetím rozsudkem ze dne 17. 12. 2024, č. j. 19 C 99/2016-1048, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 655 939,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení (výrok I). Dále zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 589 243,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 14. 4. 2016 do zaplacení (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). Žalobkyni rovněž povinnost nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 ve výši 8 646,63 Kč (výrok IV) a vyslovil, že žalovaná je povinna nahradit náklady řízení vzniklé České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 ve výši 8 646,63 Kč, (výrok V). Soud prvního stupně vzal za prokázaný odpovědností titul v podobě nesprávného úředního postupu soudní exekutorky a dále se zabýval posouzením újmy na zdraví a příčinnou souvislostí mezi nesprávným úředním postupem a vznikem tvrzené újmy na zdraví a konečně i stanovením výše odškodnění. Dospěl k závěru, že hlavním faktorem vzniku duševních útrap u žalobkyně byla nezákonná exekuce. Ohledně nároku na náhradu škody na zdraví vycházel soud z revizního posudku MUDr. Tučka a přiznal žalobkyni částku 640 528 Kč s příslušenstvím za ztížení společenského uplatnění a částku 15 411,60 Kč s příslušenstvím jako bolestné. 4. Odvolací soud na základě odvolání podaného žalobkyní i žalovanou v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I změnil ohledně příslušenství tak, že se žaloba v rozsahu úroku z prodlení z částky 655 939,60 Kč od 14. 4. 2016 do 5. 12. 2019 zamítá, a že úrok z prodlení od 6. 12. 2019 z částky 655 939,60 Kč činí 10 % ročně, jinak rozsudek v tomto výroku, jakož i v zamítavém výroku II potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl, že „náklady řízení státu nese Česká republika“ (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a že žalovaná je povinna žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně zaplatit částku 341 078,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. Barbory Kubinové (výrok III rozsudku odvolacího soudu) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV rozsudku odvolacího soudu). Odvolací soud označil za správný postup soudu prvního stupně při stanovení výše nároku žalobkyně vycházející ze závěrů posudku soudního znalce MUDr. Tučka. K výši ohodnocení náhrady bolestného a náhrady ztížení společenského uplatnění tak odvolací soud neměl žádné výhrady a nepřisvědčil odvolacím námitkám dožadujících se modifikace stanovené částky. Odmítl současně úvahu, že by žalobkyní uvedené faktory, jako úmyslně nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítos