30 Cdo 3214/2021 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3214/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 11. 2022 Spisová značka:30 Cdo 3214/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3214.2021.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejná listina Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 134 o. s. ř. § 31a odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 1. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3214/2021-362 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobkyně Sociální a zdravotní centrum Letiny s.r.o., identifikační číslo osoby 635 04 502, se sídlem v Bolevci, Zručská cesta 1949/8, zastoupené Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá 43/6, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kanceláře veřejného ochránce práv, se sídlem v Brně, Údolní 39, o konstatování zásahu do dobré pověsti, omluvu a zaplacení částky 1 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 26/2016, o dovolání žalobce a žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 20 Co 389/2020-331, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2021, č. j. 20 Co 389/2020-331, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 6. 2020, č. j. 24 C 26/2016-254, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 1. 9. 2020, č. j. 24 C 26/2016-267, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se v řízení domáhá určení, že zveřejněním určitých tvrzení ve zprávě ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 21/2014/NZ/AHD, Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., tehdejší veřejné ochránkyně práv (dále též „Zpráva“), došlo k zásahu do dobré pověsti žalobkyně, pro učinění těchto tvrzení nebyly dány objektivní důvody a tato tvrzení byla nepravdivá či hrubě zkreslená a zavádějící. Konkrétně se mělo jednat o tato tvrzení: 1) Budovy Vltava a Labe mají společnou jídelnu pro cca 180 osob. Působí dojmem nádražní haly; 2) Na budově Morava je výtah, ale klienti chodí až do třetího patra po schodech, někteří o holi. Na dotaz, proč nepoužívají výtah, uvedli, že nesmějí, že je pouze pro personál; 3) Pokoje jsou uzamykatelné, ale pouze zevnitř, nelze je odemknout v případě potřeby či nouze zvenčí (například pokud by se klientovi, který uzamknul na pokoji, náhle zhoršil zdravotní stav); 4) Zařízení se podle sestry poté domluvilo s psychiatričkou, která tyto léky předepsala pouze jako pravidelné. Znamená to, že u konkrétních klientů byly zvýšeny dávky neklidové medikace, namísto nastavení bezpečných a odborných postupů ošetřovatelské péče; 5) Zařízení klientům nezprostředkovává péči zubaře; 6) Na pokojích klientů v budovách Vltava a Labe nejsou nikde přenosná WC křesla; 7) Na budovách Vltava a Labe je nedostatek toalet, jsou nevhodně rozmístěné (na dlouhých chodbách je zpravidla toaleta pro ženy jen na jednom konci, toaleta pro muže jen na druhém konci); 8) Nikdo z klientů nemá možnost nakupovat si sám ani v zařízení ani v obci Letiny; 9) Klienti reálně nemají možnost stěžovat si, systém podávání stížností nefunguje; 10) Na toaletách ani v koupelnách nejsou madla; 11) V zařízení platí zákaz používání postranic; 12) Byl zdokumentován případ klienta, dle lékařské zprávy trpícího kognitivním deficitem a zcela závislého na péči, který opustil zařízení a po kterém muselo být vyhlášeno celostátní pátrání. Policie ho našla až po dvou dnech ležícího v lese, následně byl hospitalizován. Tento incident lze považovat za zanedbání náležitého dohledu. Žalobkyně se dále domáhá určení, že kritika uvedená v závěru Zprávy spočívající ve sdělení, že „existence tohoto zařízení je naprostý výsměch kvalitě v sociálních službách“ a „jediným mým doporučením je proto činnost tohoto zařízení ukončit“ je nepřípustná a jejím prostřednictvím bylo též zasaženo do jejího práva na dobrou pověst. Konečně se žalobkyně domáhá za výše uvedené výroky veřejné ochránkyně práv (dále též „VOP“ nebo „ombudsman“) písemné omluvy v konkrétním znění spolu s přiměřeným zadostiučiněním ve výši 1 000 000 Kč. 2. Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3. 6. 2020, č. j. 24 C 26/2016-254, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 9. 2020, č. j. 24 C 26/2016-267, zamítl žalobu na určení, že výše uvedenými 12 výroky došlo k zásahu do dobré pověsti žalobkyně (výrok I), konstatoval, že kritikou uvedenou v závěru Zprávy spočívající ve sdělení, že „existence tohoto zařízení je naprostý výsměch kvalitě v sociálních službách“, ombudsman zasáhl do dobré pověsti žalobkyně (výrok II), zamítl žalobu na určení, že sdělení „existence tohoto zařízení je naprostý výsměch kvalitě v sociálních službách“ není kritikou právem přípustnou (výrok III), zamítl žalobu na určení, že sdělení ze závěru Zprávy „jediným mým doporučením nyní je proto činnost tohoto zařízení ukončit“ není kritikou právem přípustnou (výrok IV), zamítl dále žalobu v rozsahu znějícím na poskytnutí v žalobě blíže specifikované písemné omluvy (výrok V) a na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši 1 000 000 Kč (výrok VI) a konečně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VII). 3. Soud prvního stupně se v rámci zjišťování skutkového stavu věci opíral zejména o zprávu veřejné ochránkyně práv Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 21/2014/NZ/AHD, a o zprávu z kontroly předchozího veřejného ochránce práv JUDr. Pavla Varvařovského ze dne 8. 11. 2013, která byla též provedena v zařízení žalobkyně. Jejich obsah [relevantní k výše uváděným konstatováním ochránkyně práv pod č. 1) –12), jimiž měla být žalobkyni způsobena nemajetková újma] soud prvního stupně zahrnul do skutkového stavu věci, který pak doplnil o jednotlivá zjištění vyplývající z konkrétních zpráv zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv, jež sloužily jako podklad pro konečnou Zprávu. Krom uvedeného soud prvního stupně učinil skutková zjištění, že žalobkyně v reakci na kontrolní zprávu předchozího ombudsmana ze dne 8. 11. 2013 (jež také nevyznívala pozitivně a v níž již byla žalobkyně vyzývána k nápravě) přislíbila do konce roku 2014 konkrétní zlepšení. Dle zápisu z porady zaměstnanců žalobkyně ze dne 6. 10. 2014 byl výtah v pavilonu Morava od tohoto dne otevřen, aby ho mohli používat i klienti. Z jednotlivých fotografií předložených žalovanou (resp. vedlejším účastníkem), pořízených v předmětné době. soud prvního stupně dále zjistil následující. Ze zdi visí vodič, pokoje jsou bez osobních věcí a bez výzdoby, okna v pokojích klientů neměla kliku, skříně jsou uzamčené visacími zámky. Klienti se schází ve velké jídelně, jejíž rozlehlost byla na fotografiích zdokumentována. Další fotografie dokumentují postele bez postranic, chybějící madla na chodbě, v koupelně a na WC, zámek na dveřích umístěný zevnitř pokoje. Na fotografiích byl zachycen též záznam sestry z 13. 8. 2014 o nouzové situaci, kdy klient s diagnózou Alzheimerovy choroby odešel z budovy Morava mimo areál zařízení a nalezen byl 15. 8. 2014 a převezen do nemocnice, záznam psychiatrické nemocnice Bohnice ohledně klienta, který byl nalezen v lese mimo zařízení žalobkyně, a záznam o pádu klienta z lůžka dne 30. 1. 2014, jakož i další záznamy o pádech klientů z postele. Z dalších důkazů vyplynulo, že dcera jedné z klientek žalobkyně zaslala žalobkyni dne 29. 8. 2011 dopis, ve kterém zařízení chválí a odmítá jakoukoliv kritiku. Příbuzný jednoho z klientů pak napsal dne 5. 2. 2015 dopis veřejné ochránkyni práv, kterým reagoval na odvysílání pořadu 168 hodin a v němž líčil neutěšený stav v zařízení žalobkyně. 4. Po právní stránce soud prvního stupně po rekapitulaci obligatorních podmínek pro odpovědnost státu za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“ či „zákon č. 82/1998 Sb.“), a podmínek pro konstatování nepřípustnosti zásahu do dobré pověsti právnické osoby ve smyslu § 135 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konstatoval, že důkazní břemeno (ve sporech o ochranu pověsti právnické osoby) ohledně pravdivosti jednotlivých tvrzení a adekvátnosti hodnotících soudů nese osoba, která vý