30 Cdo 3361/2014 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3361/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 12. 2014 Spisová značka:30 Cdo 3361/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:30.CDO.3361.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rodičovská zodpovědnost Rodičovská odpovědnost (o. z.) Dotčené předpisy:§ 871 odst. 1 o. z. § 871 odst. 2 o. z. § 867 odst. 2 o. z. § 100 odst. 4 o. s. ř. § 872 o. z. § 3028 odst. 2 o. z. § 44 zák. o rod. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:22. 1. 2015 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3361/2014 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci péče o nezletilého R. P. H., zastoupeného opatrovníkem Městským úřadem v Českém Krumlově, syna L. H., a K. H., zastoupeného JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem v Příbrami, Pražská 140, za účasti Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, o návrhu Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově na zbavení rodičovské odpovědnosti, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 8 P 123/2008, o dovolání otce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. dubna 2014, č. j. 6 Co 92/2014-1220, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. listopadu 2013, č. j. 8 P 123/2008-1137 (dále jen „rozsudek soudu prvního stupně“) zastavil řízení o návrhu Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově na zbavení rodičovské (z)odpovědnosti matky L. H. k nezletilému R. P. H. a zamítl návrh Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově na zbavení rodičovské (z)odpovědnosti otce K. H. k nezletilému P. R. H. Z rozhodnutí soudu prvního stupně plyne, že oba rodiče byli rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 17. září 2012, č. j. 10 T 146/2012-238 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. ledna 2013, č. j. 3 To 768/2012-355 uznáni vinnými z přečinu ohrožování výchovy dítěte podle ustanovení § 201 odst. 1 písm. d) a odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „trestní zákoník“) spáchaného ve spolupachatelství, neboť společným jednáním úmyslně ohrozili rozumový a citový vývoj nezletilého R. P. H. tím, že závažným způsobem porušili povinnost pečovat o něj a pokračovali v páchání takového činu po delší dobu. Otec nezletilého K. H. byl dále shledán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle ustanovení § 337 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku. Za tyto činy byl otec pravomocně odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 30 měsíců do věznice s ostrahou a k trestu propadnutí majetku. Matka nezletilého L. H. byla pravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let. U nezletilého P. R. H. byla rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 4. října 2012, č. j. 8 P 123/2008-994 nařízena ústavní výchova. Ústavní výchova byla nařízena i u všech dalších dětí rodičů L. a K. H. Ve vztahu k matce byl návrh na zbavení rodičovské (z)odpovědnosti Okresním státním zastupitelstvím v Českém Krumlově vzat zpět. Ve vztahu k otci soud prvního stupně návrh na zbavení rodičovské (z)odpovědnosti zamítl, neboť neshledal, že by byly naplněny zákonné podmínky. Soud prvního stupně konstatoval, že situace v době rozhodování soudu neodůvodňovala takto tvrdý zásah do práv otce a k vyřešení situace postačí nařízená ústavní výchova. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 17. dubna 2014, č. j. 6 Co 92/2014-1220 (dále jen „rozsudek odvolacího soudu“) změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zcela zbavil K. H. rodičovské odpovědnosti k nezletilému R. P. H. Odvolací soud doplnil dokazování čtením zprávy dětského domova, kde je nezletilý umístěný a rovněž protokolem z hlavního líčení ze dne 17.9.2012, kdy zejména ze závěrečné řeči obžalovaného K. H. vyplývá, že nesouhlasí s tím, že úmyslně něco zanedbával vůči svému dítěti nebo aby mu úmyslně ublížil. Jestli lidé na to mají, aby dojížděli s dětmi za lékaři nebo si odborníky zvali, tak určitě on není jediný, kdo neměl možnost z místa bydliště dojíždět, nebot' je špatné spojení. Nebude moci navštěvovat nezletilé děti, které jsou umístěny v K. n. L., protože se raději ukládají kriminály. Neví, co hrozného udělal, že musí být izolován od ženy, dětí a od společnosti. Dokazování bylo dále doplněno znaleckým posudkem soudního znalce z oboru pediatrie Prof. MUDr. Miloše Velemínského, z něhož odvolací soud zjistil, že nezletilý R. trpí psychomotorickou retardací na úrovni III., IV. trimestru, povšechnou svalovou hypotonií s hyperreflexií na dolních končetinách, výraznou hypotrofií, paleocerebellárním syndromem - poškození části mozečku, neprospívání a mikrocefalií. Příčinou zdravotního stavu poškozeného nezletilého je jednak zanedbávání péče, sociální deprivace, poruchy výživy až podvýživy, porucha motorického vývoje, opoždění psychomotorického vývoje souvisí se špatnou rodinou situací a organickou poruchou a velmi pravděpodobně s genetickou zátěží dítěte. Bylo vysloveno podezření z fetálního alkoholového syndromu, jsou přítomna biochemická vyšetření, která naznačují vrozené poruchy metabolismu, o čemž svědčí i rodinná anamnéza. Vliv na celkový stav nezletilého má zanedbání rodičovské péče, tj. sociální zanedbávání. Zdravotní stav nezletilého bude mít ireversibilní následky pro další vývoj a život. Je možné, že při vhodném sociálním prostředí se následky sociálního zanedbávání zmírní. Organické poškození dítěte je však pro prognózu dalšího vývoje nepříznivé. Odvolací soud uzavřel, že to byl zejména otec (pod jehož vlivem byla i matka nezletilých dětí), kdo zneužil svého výsadního postavení rodiče a nerespektoval doporučení lékařů ani sociálních pracovnic, které opakovaně upozorňovaly na nepříznivý vývoj dítěte, na pravidelné vážení v ordinaci dětské lékařky, ultrazvukové vyšetření kyčlí, později kineziologické vyšetření v Českých Budějovicích, resp. komplexní vyšetření dítěte spojené s hospitalizací. Nezletilý ve dvou letech vážil 7.330 gramů, což neodpovídalo věku dítěte, které by mělo mít hmotnost kolem dvanácti kilogramů. Nezletilý nemluvil, nepostavil se, pohyboval se pouze posouváním po zadečku po zemi. Z uvedeného pro odvolací soud vyplynulo, že na opožděném vývoji nezletilého R. má vliv především přístup rodičů k dosavadní péči o syna, když nelze vyloučit ani dědičnou rodinnou zátěž. Pokud by však rodiče respektovali doporučení všech lékařů, mohlo dojít ke zlepšení zdravotního stavu nezletilého a k urychlení jeho vývoje. Rodiče nezajistili pro nezletilého potřebnou zdravotnickou péči, což se negativně projevilo na jeho zdravotním stavu, resp. psychosomatickém vývoji. Nejednalo se o ojedinělý exces, tzn. ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské péče, ale o dlouhodobé zneužívání rodičovské odpovědnosti, čímž byl ohrožen příznivý vývoj dítěte jak tělesný, tak duševní. Otec pro nezletilé dítě neučinil nic pozitivního, ani v době trestního řízení neuznal, že by jakýmkoliv způsobem péči o nezletilého zanedbal. Ani v době rozhodování odvolacího soudu otec postoj ke svému životu, tak k nezletilému nezměnil. Otec nezískal náhled na svou trestnou činnost a kromě dvou dotazů na dětský domov o děti zájem neprojevil. Odvolací soud připomněl, že otec matku nezletilých dětí fyzicky i psychicky týral, čemuž byl nezletilý rovněž přítomen a toto vnímal; „nezletilého s ohledem na věk a rozumovou vyspělost nebylo možné vyslechnout, aby tak vyslovil svůj názor“. Odvolací soud vyjádřil obavu, že by i v budoucnu mohlo dojít k ohrožení zdraví nezletilého, například pokud by nezletilý potřeboval nutnou lékařskou péči a otec by nedal souhlas k lékařskému zákroku. Poukázal i na osud sourozenců nezletilého, nezletilého K., J., B. a A., kteří jsou rovněž v ústavní péči. Zejména pak u nezletilé B. byla diagnostikována těžká mentální retardace, centrální hypotonický syndrom, fetální alkoholový syndrom, mikrocefalie, neurčená porucha psychického vývoje, přičemž o nezletilou projevila zájem jedenkrát pouze matka. Odvolací soud proto uzavřel, že je třeba do budoucna ochránit i nezletilého R. před negativním vlivem otce. S ohledem na osobu otce, na jeho dominantní postavení v rodině i na předchozí trestní řízení, kde bylo zjištěno, že nespolupracoval s pediatry i s nabízenými odborníky, nezajistil nezletilému vhodnou stravu a odborné léčení, nesouhlasil s hospitalizací nezletilého v Nemocnici Česk