30 Cdo 3424/2022 — Nejvyšší soud

30 Cdo 3424/2022 citace  Název judikátu:Využití práva nevypovídat jako okolnost významná při stanovení zadostiučinění za rozhodnutí o vazbě Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 2. 2024 Spisová značka:30 Cdo 3424/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.3424.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Dotčené předpisy:§ 9 odst. 1 předpisu č. 82/1998 Sb. § 31a předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:5. 4. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 3424/2022-225 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně B. J., zastoupené Mgr. Lucií Stejskalovou, advokátkou se sídlem v Brně, Heršpická 813/5, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 15 C 111/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2022, č. j. 44 Co 78/2020-203, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2022, č. j. 44 Co 78/2020-203, se ve výroku I bod a) o zamítnutí žaloby na zaplacení částky 262 000 Kč, ve výroku II v rozsahu potvrzení výroku III doplňujícího rozsudku soudu prvního stupně a v navazujícím výroku o náhradě nákladů řízení zrušuje, a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala po žalované náhrady újmy způsobené rozhodnutím o vazbě, vydaným Okresním soudem Brno-venkov dne 6. 5. 2016, sp. zn. 2 Nt 1207/2016, a to ušlého zisku ve výši 65 450 Kč, náhrady škody na zdraví ve výši (původně) 100 000 Kč a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši 577 500 Kč (v sazbě 1 500 Kč za den trvání vazby), tj. celkem 742 950 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 8 % p. a. od 22. 6. 2018 do zaplacení. V průběhu řízení vzala žalobkyně svůj nárok zpět co do částky 192 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy z důvodu úhrady této částky žalovanou (v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 10. 2018, č. j. 15 C 111/2018-54) a co do částky 65 000 Kč jako ušlé mzdy s odůvodněním, že ohledně tohoto nároku neunesla důkazní břemeno. 2. Městský soud v Brně jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 8. 2019, č. j. 15 C 111/2018-133, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 262 000 Kč (výrok I), co do částky 65 000 Kč řízení zastavil (výrok II), co do částky 223 450 Kč žalobu zamítl (výrok III) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV). Doplňujícím rozsudkem ze dne 27. 11. 2019, č. j. 15 C 111/2018-145, soud prvního stupně zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 223 450 Kč a z částky 65 000 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení (výrok I), uložil žalované zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 192 500 Kč od 22. 6. 2018 do 21. 9. 2018 (výrok II) a zamítl žalobu ohledně úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 262 000 Kč od 22. 6. 2018 do zaplacení (výrok III). 3. Po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně žalobkyně podáním došlým soudu prvního stupně dne 6. 11. 2019 navýšila požadovanou náhradu újmy na zdraví ve výši 100 000 Kč na částku 582 294 Kč s úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení a Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 5. 2022 tuto změnu žaloby připustil. 4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I tak, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 262 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá, a ve výroku III, napadeném pouze co do částky 100 000 Kč, jej v takto vymezeném rozsahu potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), doplňující rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I a III potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu), žalobu, aby bylo žalobkyni zaplaceno dalších 482 294 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok III rozsudku odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok IV rozsudku odvolacího soudu). 5. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že žalobkyně a další dvě osoby byly dne 4. 5. 2016 zadrženy v budovách, kde se nacházela pěstírna marihuany, všechny odmítly vypovídat, při zadržení byla provedena domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor v objektu, přičemž bylo nesporné, že žalobkyně se rovněž v objektu zdržovala, Okresní soud Brno-venkov shledal u všech těchto tří osob (včetně žalobkyně) jednak důvody vazby útěkové, spočívající v tom, že jim hrozí vysoký trest a zároveň jsou občany státu, který není členem Evropské unie a občany k trestnímu stíhání nevydává, jejich pobyt na území České republiky nebyl uspokojivě vysvětlen a jejich propuštění na svobodu by mohlo zmařit náležité objasnění zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy a spravedlivé potrestání jeho pachatelů, jednak důvody vazby koluzní, neboť na svobodě by mohly ovlivňovat další svědky a bylo rovněž pravděpodobné, že nejsou jedinými pachateli skutku. Usnesením ze dne 6. 5. 2016, č. j. 2 Nt 1207/2016-12, proto rozhodl o vzetí všech tří obviněných do vazby od 4. 5. 2016. V průběhu trestního řízení žalobkyně uváděla, že je nevinná a že přijela pouze na návštěvu za přítelem, kterým byl jeden ze spoluobviněných. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2017, č. j. 52 T 5/2017-934, který nabyl právní moci dne 16. 8. 2017, byla žalobkyně (na rozdíl od zbylých spoluobviněných) zproštěna obžaloby a usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2017 byla propuštěna z vazby na svobodu. Žalovanápo předběžném projednání poskytla žalobkyni dobrovolně částku 192 500 Kč. Příčinná souvislost mezi zdravotními potížemi žalobkyně a výkonem vazby na území České republiky nebyla podle soudu prvního stupně prokázána. 6. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že je nesporné, že jsou splněny podmínky § 9 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), a přihlédl i k tomu, že proběhlo rozsáhlé trestní řízení, došlo ke vzetí do vazby všech obžalovaných, šlo o velmi závažnou trestnou činnost, na žalobkyni musela působit nejistota, jak ve věci bude rozhodnuto, i nejistota týkající se jejích dalších závazků, když sama připustila, že měla dluhy, na které si chtěla v České republice vydělat, což se jí nepodařilo, neměla zaměstnání a její psychika byla ohrožena také dlouhodobým pobytem ve válkou poznamenané zemi, šlo tedy celkově o velmi vážnou situaci. Soud proto zadostiučinění přiznané žalovanou ve výši 192 500 Kč svou úvahou zvýšil o částku 262 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že byl zamítnut návrh na zaplacení částky 223 450 Kč, soud doplňujícím rozsudkem zamítl i nárok na úroky z prodlení z této částky a zamítl také nárok na úroky z prodlení z částky 65 000 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí žaloby, které však úroky z prodlení nezahrnovalo. U částky 192 500 Kč, která byla žalobkyni vyplacena žalovanou v průběhu řízení a ohledně níž soud zastavil řízení usnesením, jež nabylo právní moci dne 17. 11. 2018, soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši 8 % ročně od 22. 6. 2018 do zaplacení, tj. do 21. 9. 2018. Ohledně úroku z prodlení z přisouzené částky 262 000 Kč soud dospěl k závěru, že jedna podmínka pro přiznání této částky, spočívající ve zproštění obžaloby, byla splněna dne 16. 8. 2017, kdy zprošťující rozhodnutí nabylo právní moci, avšak předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk je nutno splnit kumulativně, „splatnost nemohla nastat ani podle právního úkonu účastníků ani podle zákona, neboť bylo nutno zkoumat podmínky přiznání nároku a záleželo to tedy na splnění těchto podmínek a úvaze soudu a soud dospěl k závěru, až ve shora uvedeném rozsudku, že přiznal ještě …. další částku 262 000 Kč“, rozsudek doposud není v právní moci, podle názoru soudu tedy splatnost této pohledávky dosud nenastala, proto soud příslušenství pohledávky v tomto rozsahu nepřiznal. 7. Odvolací soud při proje