30 Cdo 454/2025 — Nejvyšší soud

30 Cdo 454/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:16. 4. 2025 Spisová značka:30 Cdo 454/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:30.CDO.454.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Dovolání Nepřípustnost dovolání subjektivní [ Nepřípustnost dovolání ] Zadostiučinění (satisfakce) Nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 o. s. ř. § 31a odst. 3 předpisu č. 82/1998 Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:22. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 454/2025-245 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobců a) M. B., b) O. B., zastoupeného JUDr. Josefem Zubkem, advokátem se sídlem v Třinci, 1. máje 398, c) J. B., d) M. H. a e) K. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 62/2023, o dovolání žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2024, č. j. 71 Co 329/2023-132, takto: I. Zrušuje se rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2024, č. j. 71 Co 329/2023-132, v části výroku I, jíž bylo potvrzeno zamítnutí žaloby na zaplacení částky 98 505,93 Kč s příslušenstvím žalobci b), a dále ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou ve výrocích II a III o nákladech řízení a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. II. Ve zbylém rozsahu se dovolání odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobci a) až e) se žalobou domáhali po žalované každý zaplacení částky 152 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení o odškodnění z titulu úmrtí jejich rodinného příslušníka J. B. při dopravní nehodě, vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 19 C 13/2011 (dále jen „posuzované řízení“), jež bylo zahájeno dne 19. 1. 2011 a skončilo dne 8. 3. 2022. 2. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 9. 2023, č. j. 11 C 62/2023-77, řízení co do zaplacení částky 64 125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení žalobkyni a) a částky 57 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení každému z žalobců b) až e) zastavil (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 11 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení a každému ze žalobců b) až e) částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení (výrok II), co do částky 77 255 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení žalobkyni a) a částek 85 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 2. 2023 do zaplacení každému ze žalobců b) až e) žalobu zamítl (výrok III) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 156 231 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vyšel z následujících skutkových zjištění. Žalobci a) až e) podali dne 19. 1. 2011 žalobu u Okresního soudu ve Frýdku-Místku, kde bylo řízení vedeno pod sp. zn. 19 C 13/2011 a bylo ukončeno vyhlášením částečně vyhovujícího rozsudku dne 29. 7. 2021, který nabyl právní moci dne 8. 3. 2022. V průběhu řízení došlo usnesením ze dne 12. 6. 2012 k přerušení řízení z důvodu probíhajícího trestního řízení u Obvodního soudu v Radomi v Polsku (dále jen „polský soud“) proti řidiči (zaměstnanci žalovaného v posuzovaném řízení), který měl způsobit dopravní nehodu, jejímž následkem zemřel J. B. K přerušení řízení soud přistoupil z důvodu právní jistoty účastníků (aby zamezil odlišnému posouzení viny řidiče českými a polskými soudy) a procesní ekonomie (aby se vyvaroval duplicitního provádění stejných důkazů k otázce viny řidiče) s tím, že následně provedl polský trestní spis k důkazu a při svém rozhodování z něj vycházel. Žalobci nevyjádřili s přerušením řízení žádný nesouhlas a proti usnesení o přerušení posuzovaného řízení nepodali odvolání. O pokračování řízení bylo rozhodnuto usnesením dne 7. 11. 2017, které nabylo právní moci dne 20. 12. 2017, ačkoliv polský soud vyhlásil rozsudek dne 26. 10. 2016 a tento nabyl právní moci již dne 23. 12. 2016. V průběhu přerušení řízení se soud opětovně dotazoval zástupce žalobců na stav řízení u polského soudu, polský soud, ani ustanovený polský advokát žalobců však se zástupcem žalobců řádně nekomunikovali. Dne 2. 6. 2017 byl spis z důvodu dlouhodobé (cca roční) pracovní neschopnosti dočasně přidělen jiné soudkyni. Posuzované řízení trvalo celkem 11 let a 1 měsíc a po dobu 5 let a 4 měsíců bylo přerušeno. Řízení bylo vedeno jen na jednom stupni soudní soustavy, bylo vydáno jedno meritorní rozhodnutí a řada procesních rozhodnutí, a to zejména kvůli přítomnosti cizího prvku, neboť žalovaným byl polský dopravce (byl ustanoven tlumočník, každou soudní písemnost bylo nezbytné přeložit do polštiny a odeslat, byla zaslána i dvě dožádání polským soudům). Bylo prováděno dokazování listinami, polským trestním spisem i znaleckým posudkem za účelem zjištění spoluzavinění dopravní nehody J. B. Žalobci uplatnili u žalované dne 15. 8. 2022 nárok na zaplacení částky 152 630 Kč pro každého z nich a žalovaná stanoviskem ze dne 29. 6. 2023 přiznala žalobkyni a) částku 64 125 Kč a žalobcům b) až e) každému částku 57 000 Kč. 4. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), a uzavřel, že dobu přerušení řízení nelze započítat do celkové doby posuzovaného řízení, neboť k přerušení řízení došlo z důvodu probíhajícího trestního řízení před polským soudem, tedy soudem cizího státu, za přiměřenou délku řízení před nímž český stát neodpovídá. Soud prvního stupně uzavřel, že se nejednalo o žádnou z „výjimek z principu přičitatelnosti“ dle něj vymezených ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, publikovaném pod č. 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Stanovisko“), a i kdyby šlo uzavřít, že řízení před polským soudem trvalo nepřiměřeně dlouho, český stát nemůže poskytovat zadostiučinění za nemajetkovou újmu z nepřiměřené délky řízení způsobené polským státem. Dle soudu prvního stupně je však třeba do celkové délky posuzovaného řízení započítat období od pravomocného skončení trestního řízení před polským soudem do rozhodnutí o pokračování v posuzovaném řízení, tedy dobu od 23. 12. 2016 do 20. 12. 2017, která je přičitatelná českému státu, neboť k prodlevě došlo z důvodu dočasného přidělení věci jinému soudci pro dlouhodobou pracovní neschopnost zákonného soudce. Soud prvního stupně tedy vycházel za základní částky 83 750 Kč za dobu 6 let a 7 měsíců s tím, že za jeden rok řízení přiznal částku 15 000 Kč, za první dva roky však částku v poloviční výši. Takto vypočtenou základní částku pak snížil o 25 % z důvodu složitosti řízení (přítomnost cizího prvku, která si vyžádala překlady všech písemností do polštiny, dožádání do ciziny, dokazování polským spisem, listinami, výslechy svědků včetně znaleckého dokazování, řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy a bylo vydáno jen jedno meritorní rozhodnutí) a o 5 % z důvodu sdílené újmy (vícero žalobců). Základní částku pak soud prvního stupně navýšil o 10 % z důvodu vyššího významu řízení pro všechny žalobce a o 10 % u žalobkyně a) z důvodu jejího vysokého věku. Soud prvního stupně tak přiznal (nad rámec částek dobrovolně vyplacených žalovanou, ve vztahu k nimž bylo řízení částečně zastaveno výrokem I rozsudku soudu prvního stupně pro zpětvzetí žaloby) žalobkyni a) částku 11 250 Kč a každému ze žalobců b) až e) částku 10 000 Kč, to vše s úrokem z prodlení z těchto částek od 16. 2. 2023, kdy se žalovaná s vyplacením těchto částek dostala do prodlení, a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. K odvolání všech žalobců i žalované Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 9. 7. 2024, č. j. 71 Co 329/2023-132, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II