30 Cdo 550/2007 — Nejvyšší soud

30 Cdo 550/2007 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:17. 7. 2008 Spisová značka:30 Cdo 550/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:30.CDO.550.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Dotčené předpisy:§ 35 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 48 odst. 2 předpisu č. 40/1964Sb. § 135 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 550/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobkyně M., s.r.o., zastoupené advokátem, proti žalovaným 1) P. J., a 2) M. J., zastoupené advokátem, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 307/2000, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2006, č. j. 15 Co 237/2006 - 274, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. září 2006, č. j. 15 Co 237/2006 - 274, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. listopadu 2005, č. j. 19 C 307/2000 - 249, se ve výrocích o věci samé a v závislých výrocích o nákladech řízení zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu Obvodnímu soudu pro Prahu 3 k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 3 po připuštění změny žaloby a poté, co usnesením ze dne 30. 4. 2004, č. j. 19 C 307/2000 - 175, řízení částečně zastavil v rozsahu, v němž se žalobkyně vůči žalovaným domáhala, aby „byli zavázáni k vyklizení nemovitostí, a to pozemků parc. č. 3541/73 a 3541/39 s rozestavěnou stavbou rodinného domku, jak tyto nemovitosti byly zapsány na listu vlastnictví č. 2013, nyní na listu vlastnictví č. 2581 pro obec P. a katastrální území Ž. u Katastrálního úřadu P. (nyní Katastrální úřad pro P., katastrální pracoviště P.)“, rozsudkem ze dne 29. 11. 2005, č. j. 19 C 307/2000 - 249, určil, že „vlastníkem pozemku parc. č. 3541/73 o výměře 1001 m2 - zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. 3541/39 o výměře 203 m2 - zastavěná plocha a nádvoří a budovy zapsané v katastru nemovitostí jako rozestavěná stavba, způsob využití bydlení, na pozemku parc. č. 3514/73, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 25/1, obec P., katastrální území Ž., u Katastrálního úřadu pro P., je žalobce“, řízení „co do nároku, že žalobce je povinen vydat žalovaným částku 100.000,- Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku,“ zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Jeho předchozí rozsudek v této věci ze dne 10. 6. 2003, č. j. 19 C 307/2000 - 133, jímž původní žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení, byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2004, č. j. 15 Co 451/2003 -159, z důvodu procesních pochybení a pro nedostatečně zjištěný skutkový stav zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soud prvního stupně při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že žalovaní jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako vlastníci ve výroku specifikovaných nemovitostí, jimiž se stali na základě kupní smlouvy ze dne 22. 11. 1999 (s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 12. 1. 2000) uzavřené se žalobkyní jako prodávající, jejímž předmětem byla rozestavěná stavba rodinného domu a pozemek, které nabyli do společného jmění manželů. Splatnost kupní ceny ve výši 5,000.000,- Kč byla v kupní smlouvě dohodnuta tak, že částka 100.000,- Kč byla kupujícími uhrazena před podpisem smlouvy podle tzv. rezervační doložky a částka 4,900.000,- Kč měla být uhrazena tím způsobem, že žalovaní otevřou bankovní účet, na který složí odpovídající částku do 10. 1. 2000 s tím, že vklad s přirostlým úrokem bude vyplacen ve prospěch prodávajícího, přičemž výplata vinkulovaného vkladu ve prospěch prodávajícího byla omezena ke dni 30. 5. 2000 a byla vázána a) na předložení výpisu z katastru nemovitostí ohledně převáděných nemovitostí s vyznačením vlastnického práva žalovaných a zároveň b) na předložení originálu kolaudačního rozhodnutí o tom, že stavba rodinného domu byla řádně zkolaudována. V čl. IV. bod 6 smlouvy byla sjednána možnost odstoupení prodávajícího od smlouvy pro případ, že kupující nesplní povinnost včas zaplatit doplatek kupní ceny. Vzhledem k tomu, že podle čl. I. kupní smlouvy byla požadavkem žalovaných koupě dokončené stavby rodinného domku s pozemkem, je tato smlouva součástí dvou vzájemně závislých smluv uzavřených účastníky současně, z nichž druhá je smlouva o dílo z téhož data. Jejím předmětem bylo dokončení novostavby rodinného domu typu B1 žalobkyní (zhotovitelem), jejíž bližší specifikace a schéma je obsahem přílohy č. 1 jako její nedílné součásti, a v níž bylo dále ujednáno, že dílo zahrnuje vedle dokončení stavby rodinného domu „též zajištění kolaudace“ (čl. II. odst. 1,2), přičemž zhotovitel se zavazuje dílo včetně kolaudace provést do 30. 4. 2000 (čl. III.) se závazkem, že dílo bude mít vlastnosti uvedené v přiložené dokumentaci (čl. VI.), že smluvní závazek zhotovitele je splněn okamžikem protokolárního předání a převzetí zkolaudovaného díla (čl. VII.) a že zhotovitel je povinen do deseti dnů poté, co se dověděl o vkladu vlastnického práva ve prospěch objednatelů (žalovaných) dle kupní smlouvy, podat návrh na příslušný stavební úřad na změnu stavebníka (čl. IX. smlouvy). Dále bylo zjištěno, že kolaudačním rozhodnutím stavebního odboru Obvodního úřadu Praha 3 ze dne 13. 4. 2000, které podle soudu prvního stupně mělo nabýt právní moci dne 14. 4. 2000, bylo povoleno užívání dokončené stavby-novostavby RD B1; tomuto rozhodnutí předcházelo ústní jednání spojené s místním šetřením konané dne 6. 4. 2000, k němuž žalobkyně předložila projektovou dokumentaci ověřenou stavebním úřadem v řízení o stavebním povolení a projektovou dokumentaci o skutečném provedení stavby. Z výpovědi svědkyně L. K., zaměstnankyně stavebního úřadu, vzal soud dále za prokázané, že malé odchylky provedení stavby od ověřené projektové dokumentace nevyžadovaly zvláštní řízení a stavební úřad je vzal pouze na vědomí a že prostor domu nad obytným podkrovím mohl být kolaudován pouze jako půda (jinak by objekt nesplňoval parametry RD). Dále obvodní soud z korespondence účastníků zjistil, že žalobkyně v příloze dopisu ze dne 26. 4. 2000 zaslala žalovaným originál výpisu z listu vlastnictví s vyznačením jejich vlastnického práva k předmětným nemovitostem a zároveň originál kolaudačního rozhodnutí a současně je požádala o neprodlené uvolnění vinkulovaného vkladu ve výši 4,900.000,- Kč s přirostlým úrokem, na něj žalovaní reagovali dopisem ze dne 9. 5. 2000, v němž zpochybnili kolaudaci domu, že žalobkyně dopisem ze dne 26. 5. 2000 nabídla žalovaným převzetí díla a že je požádala o zaplacení zbývající části kupní ceny do 29. 5. 2000 s upozorněním, že jinak od kupní smlouvy odstoupí, že žalovaní dopisem ze dne 30. 5. 2000 vytkli žalobkyni vady kolaudace a vady díla s tím, že do jejich odstranění nejsou povinni dílo převzít, a že žalobkyně dopisem ze dne 18. 7. 2000 od kupní smlouvy odstoupila (poslední dva dopisy z 29. 5. 2000 a z 18. 7. 2000 byly žalovaným doručeny na adresu jejich bydliště uložením). Soud prvního stupně poté, co shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně splnila své smluvní povinnosti podle čl. IV. bod 3 kupní smlouvy, tj. zaslala žalovaným výpis z katastru nemovitostí a řádné kolaudační rozhodnutí, jež nebylo zrušeno, přičemž je nepochybné, že žalovaní tyto listiny převzali (§ 45 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaní se tak dostali do prodlení se zaplacením doplatku kupní ceny a žalobkyně tudíž po právu od kupní smlouvy v souladu s ujednáním v ní obsaženém odstoupila. Tím došlo ke zrušení kupní smlouvy a k obnovení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem (§ 48 odst. 1 a 2 obč. zák.). Námitkám žalovaných ohledně jejich výhrad proti kolaudačnímu řízení a kolaudačnímu rozhodnutí, spočívajících především v tom, že měli být považováni za stavebníky, a vytýkaných vad díla soud prvního stupně nepřisvědčil z důvodu, že soudům nepřísluší zkoumat věcnou správnost správních aktů, jimiž jsou naopak podle § 135 odst. 2 o. s. ř. vázány, přičemž v dané věci také platí, že kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dříve, nežli katastrální úřad vydal rozhodnutí o vkladu vlastnického práva žalovaných do katastru nemovitostí. Podle obvodního soudu neobstojí ani stěžejní námitka žalovaných, že kolaudační rozhodnutí není „řádné“ ve vztahu k uzavřeným smlouvám, neboť neprokázali, že by finální výsledek díla neodpovídal uzavřené smlouvě a projektové dokumentaci. Ani ze smlouvy o dílo totiž neplyne, že by podkrovní místnost měla