32 Cdo 1713/2012 — Nejvyšší soud

32 Cdo 1713/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 2. 2014 Spisová značka:32 Cdo 1713/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.1713.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Nájem Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:17. 3. 2014 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 1713/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Phoenix-Zeppelin, spol. s r.o., se sídlem v Modleticích, Lipová 72, PSČ 251 70, identifikační číslo osoby 18 62 72 26, zastoupené JUDr. Jiřím Hrádkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Musílkova 1311/5, proti žalované VODOTECHNA a.s., se sídlem v Liberci, Hodkovická 434, PSČ 463 12, identifikační číslo 25 45 87 44, zastoupené Mgr. Martinem Vondroušem, advokátem se sídlem v Liberci, Chrastavská 273/30, o zaplacení částky 153.720,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 39 Cm 14/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č. j. 11 Cmo 307/2011-84, takto: I. Dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č. j. 11 Cmo 307/2011-84, v rozsahu měnícího výroku ve věci samé, se zamítá. II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání odmítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 10.212,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: Žalobou doručenou soudu dne 3. ledna 2011 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 153.720,- Kč s příslušenstvím z titulu plnění ze smlouvy o operativním pronájmu stavebního zařízení. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 5. května 2011, č. j. 39 Cm 14/2011-43, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 153.720,- Kč se 7,75% úrokem z prodlení od 18. července 2010 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela se žalovanou jako nájemkyní dne 27. března 2010 smlouvu o operativním pronájmu stavebního zařízení č. ZLI10000152 (dále též jen „smlouva“), jejímž předmětem byl nájem elektrocentrály Olympian typ GEP 88 za dohodnuté nájemné včetně daně z přidané hodnoty ve výši 153.720,- Kč za dobu nájmu od 27. března do 4. června 2010. Smlouva byla podepsána žalobkyní i žalovanou. Podle předávacího protokolu ze dne 27. března 2010 stroj od žalobkyně převzal P. Z. a předal jej zpět žalobkyni dne 4. června 2010. V předávacím protokolu je jako nájemkyně označena společnost VODOTECHNA CZ s.r.o. (dále též jen „společnost“). Fakturou č. 2233100563 ze dne 17. června 2010, splatnou dne 17. července 2010, žalobkyně vyúčtovala žalované za nájem zařízení podle smlouvy částku 153.720,- Kč. Je-li v předávacím protokole jako nájemkyně uvedena VODOTECHNA CZ s.r.o., tedy subjekt odlišný od žalobkyně, jde - podle názoru soudu prvního stupně - o chybu v psaní, která nemá vliv na platnost smlouvy. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, která se řídí obecnou úpravou nájemní smlouvy podle ustanovení § 663 až § 684 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), i když jde o vztah mezi podnikateli, a to za použití zvláštních ustanovení o podnikatelském nájmu věcí movitých v § 721 a § 723 obč. zák. Zařízení bylo žalovanou převzato a užíváno po dobu dohodnutou ve smlouvě. Za toto užívání vznikla žalované povinnost zaplatit dohodnuté nájemné. Žalovaná nájemné ve lhůtě splatnosti faktury nezaplatila, byla proto zavázána k úhradě žalované částky spolu s úroky z prodlení. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok). Odvolací soud opakoval a částečně doplnil dokazování, a zjistil, že v předávacím protokole ke smlouvě je jako nájemce označena společnost VODOTECHNA CZ s.r.o. a za ni protokol podepsal P. Z., jenž byl k datu převzetí zařízení jednatelem společnosti. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně předala zařízení do nájmu nikoli žalované, ale společnosti. Nepřisvědčil názoru soudu prvního stupně, že v údaji o nájemci v předávacím protokole došlo k chybě v psaní, neboť P. Z. není ani nebyl osobou oprávněnou za žalovanou jednat, tím byl předseda představenstva žalované M. Z. O smluvním vztahu mezi žalovanou a žalobkyní nesvědčí ani smlouva o operativním pronájmu stavebního zařízení č. ZLI10000152, neboť ačkoli jsou tyto označeny jako účastníce smlouvy, za žalovanou ji podepsal P. Z., který ani v tomto případě nebyl za žalovanou oprávněn jednat. Z listiny označené jako smlouva o operativním pronájmu stavebního zařízení č. ZLI10000152 (dále jen „další smlouva“), předložené v kopii žalovanou odvolacímu soudu, dále zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a společností ohledně předmětu nájmu elektrocentrála Olympian, typem a výrobním číslem shodným se zařízením předaným žalobkyní do užívání společnosti předávacím protokolem ke smlouvě předložené žalobkyní. Z této další smlouvy hodnocené ve vzájemné souvislosti s předávacím protokolem učinil odvolací soud závěr, že plnění, za něž se domáhá zaplacení nájemného, bylo poskytnuto společnosti na základě další smlouvy uzavřené se společností. Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti oběma výrokům, podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. Dovolatelka nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že P. Z., který podepsal předávací protokol i obě smlouvy o operativním pronájmu stavebního zařízení č. ZLI10000152, nebyl osobou oprávněnou jednat za žalovanou. Uvádí, že z úplného výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že žalovaná byla společníkem společnosti VODOTECHNA CZ s.r.o. a dne 6. dubna 2011 byla uzavřena smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti mezi žalovanou jako převodkyní a nabyvatelem J. V., kterou za žalovanou podepsal nikoli M. Z., ale P. Z., a to na základě plné moci udělené mu dne 3. dubna 2008 předsedou představenstva žalované M. Z. Touto plnou mocí zmocnil předseda představenstva žalované P. Z. ke všem úkonům jménem společnosti. Za situace, kdy žalovaná předložila soudu kopii další smlouvy, měl odvolací soud vyzvat žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně zmocnění P. Z. uzavřít smlouvu za žalovanou a poučit žalobkyni podle ustanovení § 118a o. s. ř. Při existenci dvou smluv se stejným plněním, podepsaných stejnou osobou, avšak s odlišným datem nájmu a odlišným platebním kalendářem, přičemž doba nájmu odpovídá podle předávacího protokolu době nájmu sjednané ve smlouvě uzavřené se žalovanou, nelze učinit bezpečný závěr o tom, že plnění bylo poskytnuto společnosti. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje dovolání zamítnout. Se zřetelem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012. Dovolatelka výslovně napadá rozsudek odvolacího soudu i ve druhém výroku, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů. V této části není dovolání přípustné, když z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. jeho přípustnost dovodit nelze (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Dovolání proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.; není však důvodné. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je nepochybné, že odvolací soud založil své rozhodnutí na dvou závěrech, podle nichž a) o smluvním vztahu mezi žalobkyní a žalovanou nesvědčí smlouva o operativním pronájmu stavebního zařízení č. ZLI10000152, neboť i když je žalovaná označena jako nájemce, za žalovanou tuto smlouvu podepsal P. Z., který nebyl oprávněn jednat za žalovanou a b) podle předávacího protokolu ze dne 27. března 2010 žalo