32 Cdo 4189/2014 — Nejvyšší soud

32 Cdo 4189/2014 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 12. 2015 Spisová značka:32 Cdo 4189/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2015:32.CDO.4189.2014.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Bezdůvodné obohacení Daň z přidané hodnoty Dotčené předpisy:§ 458 odst. 1 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:12. 2. 2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 4189/2014 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Tele-Fonika Kabely CZ s.r.o., se sídlem v Zábřehu, Oborník 2131/31a, PSČ 789 01, identifikační číslo osoby 62304372, zastoupené JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem Praha 2, V tůních 3, proti žalované RITTER Elektro CZ, spol. s r. o., se sídlem v Zábřehu, Oborník 2131/31a, PSČ 789 01, identifikační číslo osoby 25862839, zastoupené JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 62, o zaplacení 275 508 Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o zaplacení 211 046 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 9 C 215/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, č. j. 75 Co 428/2013-708, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. dubna 2014, č. j. 75 Co 428/2013-708, ve výroku II. pod písm. a) ve věci samé a ve výrocích III. až VIII., se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 393 584,70 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné, resp. náhradu za bezdůvodné obohacení žalované spočívající v užívání nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně v období od 1. června 2007 do 30. října 2010, ve výši 275 508 Kč a úhradu za žalobkyní spotřebovaný plyn za období leden až březen 2007 ve výši 118 076,70 Kč. Ve vyjádření k žalobě doručeném soudu prvního stupně dne 10. září 2008 vznesla žalovaná vzájemný návrh, jímž se domáhala na žalobkyni zaplacení částky 295 058,44 Kč rovněž z titulu bezdůvodného obohacení. Podáním ze dne 20. října 2010 vzala tento svůj návrh co do částky 155 786,20 Kč zpět. Usnesením ze dne 29. července 2011, č. j. 9 C 215/2008-504, Okresní soud v Šumperku zastavil řízení o žalobě co do částky 118 076,70 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně vzala žalobu co do této částky zpět svým podáním doručeným soudu prvního stupně dne 2. června 2011. Usnesením ze dne 26. září 2012, č. j. 9 C 215/2008-614, Okresní soud v Šumperku zastavil řízení o vzájemné žalobě žalované co do částky 46 304 Kč, neboť žalovaná vzala svou vzájemnou žalobu co do této částky zpět svým podáním doručeným soudu prvního stupně dne 1. srpna 2012. V závěrečném návrhu žalovaná rozšířila vzájemný žalobní nárok a domáhala se na žalobkyni zaplacení částky 211 046 Kč. Žalobkyně v závěrečném návrhu navrhla, aby soud prvního stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 275 508 Kč s příslušenstvím a úroky z prodlení z částky 188 076,70 Kč za období od 2. srpna 2007 do 16. května 2011, které činí 40 349,80 Kč, a vzájemnou žalobu žalované zamítl. Okresní soud v Šumperku rozsudkem (v pořadí druhým ve věci) ze dne 22. srpna 2012, č. j. 9 C 215/2008-664, zamítl žalobu na zaplacení částky 275 508 Kč s běžícím zákonným úrokem z prodlení a úroků z prodlení ve výši 40 349,08 Kč (výrok I.), zavázal žalobkyni zaplatit žalované částku 211 045 Kč (výrok II.), zamítl vzájemnou žalobu co do částky 1 Kč (výrok III.), zavázal žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení částku 318 339 Kč (výrok IV.) a žalobkyni zaplatit na nákladech řízení státu částku 12 873 Kč (výrok V.) a uložil žalované zaplatit na nákladech řízení státu částku 1 755 Kč (výrok VI.). Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že mezi účastníky vznikl platný nájemní vztah, jehož předmětem byly prostory specifikované v žalobě, až na základě nájemní smlouvy ze dne 30. října 2007 s účinností od 1. listopadu 2007. Existenci nájemního vztahu na předmětné prostory za období od 1. června 2007 do 30. října 2007 nevzal za prokázanou s tím, že žádná ze žalobkyní předložených listin nenaplňuje podmínky ustanovení § 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a nelze je podřadit ani pod ustanovení § 663 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Soud prvního stupně se zabýval otázkou, zda žalobkyni svědčí vůči žalovanému nárok z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných nebytových prostor v období od 1. června 2007 do 30. října 2007, přičemž vyšel ze závěru revizního znaleckého posudku, dle něhož činila výše obvyklého nájemného za užívání předmětných nebytových prostor v roce 2007 částku 430 Kč/m² (za celé žalobou uplatněné období tedy částku 457 280 Kč) a ze skutečnosti, že žalovaná v rozhodném období od 1. června 2007 do 30. října 2007 za užívání předmětných prostor uhradila žalobkyni částku celkem 668 325 Kč. Soud prvního stupně proto uzavřel, že žaloba je v části požadující nájemné eventuálně bezdůvodné obohacení za předmětné období včetně uplatněného příslušenství nedůvodná, neboť žalovaná za toto užívání uhradila žalobkyni částku převyšující žalovanou částku. Dále soud prvního stupně žalobu zamítl co do kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ze žalobkyní zpětvzaté částky 118 077,60 Kč (uplatněné z titulu dlužné kupní ceny za dodávku plynu) za dobu od 2. srpna 2007 do 16. května 2011 ve výši 40 349,08 Kč s odůvodněním, že pohledávka z titulu ceny odebraného plynu se stala splatnou až v průběhu řízení, když žalobce splnil svou smluvní povinnost dle čl. V kupní smlouvy účastníků na dodávku plynu z 14. září 2009, tj. povinnost předložit žalované podkladovou fakturu SMP Ostrava a.s., až v průběhu řízení. Pokud se týká vzájemnou žalobou uplatněné částky 211 046 Kč (po částečném zpětvzetí vzájemné žaloby a jejím následném rozšíření), shledal ji soud prvního stupně důvodnou co do částky 211 045 Kč, neboť v řízení bylo nesporným, že žalovaná uhradila žalobci za užívání předmětných nebytových prostor v rozhodném období celkem částku 668 325 Kč. Dle znaleckého posudku náleží žalobkyni za toto užívání částka 457 280 Kč, takže s ohledem na zaplacení částky 118 076,70 Kč žalovanou v průběhu řízení je nesporné, že žalobkyně přijala od žalované v rozhodném období částku 211 045 Kč bez právního důvodu. Žalobkyně podala proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v záhlaví označeným rozsudkem tak, že rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 22. srpna 2012, č. j. 9 C 215/2008-664, v zamítavém výroku I. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 344,38 Kč a ve zbylém rozsahu jej potvrdil (výrok I.), ve výroku II. O vzájemné žalobě jej změnil tak, že vzájemnou žalobu co do částky 86 883,20 Kč zamítl [výrok II. a)] a ve zbytku jej potvrdil [výrok II. b)], výroky III. až VIII. rozhodl o náhradě nákladu řízení mezi účastníky za řízení před soudy obou stupňů a náhradě nákladů řízení státu. Odvolací soud převzal skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně a ztotožnil se s nimi. Odvolací soud shledal zčásti důvodnou námitku žalobkyně týkající se kapitalizovaných úroků z prodlení z částky 118.076,60 Kč za dobu od 2. srpna 2007 do 16. května 2011 ve výši 40 349,08 Kč. Výkladem ujednání čl. V předmětné kupní smlouvy na dodávku plynu odvolací soud dospěl k závěru, že účastníky byla ujednána frekvence fakturování a placení dodaného plynu (1x ročně), nikoli však, že by doložení faktury SMP Ostrava a.s. bylo podmínkou splatnosti roční faktury. S ohledem na to, že žalobkyně v rozporu s tímto ujednáním vyúčtovala žalované předmětnou fakturou dodávku plynu jen za období leden až duben 2007, nelze podle odvolacího soudu dovodit, že by v důsledku porušení smluvního ujednání žalobkyní, nastala splatnost faktury již dnem 1. srpna 2007, uvedeným ve faktuře, či jejím doručením žalované. Za výzvu k úhradě ceny plynu odvolací soud považoval žalobu, která byla žalované doručena dne 1. září 2008. Splatnost této pohledávky tedy nastala dne 2. září 2008 a počátek prodlení žalované s její úhradou dne 3. září 2008. Částečný zápočet pohledávky žalované uplatněné vzájemnou žalobou proti pohledávce žalobkyně z titulu neuhrazené ceny plynu (provedený podáním žalované ze dne 20. října 2009) považoval odvolací soud za neplatný pro neurčitost, neboť z něj nebylo zřejmé, která z více pohledávek uplatněných vzájemnou žalobou měla tímto zápočtem zaniknout. Odvolací soud proto učinil závěr, že k zániku pohledávky žalobkyně z titulu dlužné ceny plynu došlo až faktickou úhradou této čá