32 Cdo 4921/2010 — Nejvyšší soud

32 Cdo 4921/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:20. 6. 2012 Spisová značka:32 Cdo 4921/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.4921.2010.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Právní úkony Přípustnost dovolání Smlouva kupní Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 237 odst. 3 o. s. ř. § 409 odst. 1 obch. zák. § 420 obch. zák. § 266 obch. zák. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:31. 7. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 4921/2010 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně Pozemstav Brno, akciová společnost, se sídlem v Brně, Masarykova č. o. 31, č. p. 427, okres Brno – město, PSČ 656 22, identifikační číslo osoby 00530832, proti žalované TBG BETONMIX a. s., se sídlem v Brně, Jihlavská 51/709, PSČ 642 00, identifikační číslo osoby 48530794, zastoupené JUDr. Radkem Machem, advokátem, se sídlem v Brně, Mendlovo nám. 470/2a, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované České pojišťovny a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45272956, o zaplacení částky 1.512.068,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 22 Cm 151/2002, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2010, č. j. 7 Cmo 28/2009-405, takto: Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. února 2010, č. j. 7 Cmo 28/2009-405, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2008, č. j. 22 Cm 151/2002-369, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se po žalované domáhala vrácení zálohy na kupní cenu zaplacenou ve výši 120.000,- Kč na základě kupní smlouvy, od níž odstoupila pro vady plnění, a zaplacení částky 1.392.068,- Kč z titulu náhrady škody, která jí vznikla v souvislosti s vadným plněním. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil v pořadí druhý rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. listopadu 2008, č. j. 22 Cm 151/2002-369, ve výroku o věci samé, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 1.512.068,- Kč s úrokem z prodlení, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalobkyně „poptávkou“ ze dne 23. listopadu 2001 požádala žalovanou o předložení cenové nabídky na dodávku betonu, případně ukládání čerstvého betonu čerpadlem, pro stavbu „Vila Pisárky“, beton B 30, konzistence měkká nebo čerpatelná, ohřívané kamenivo a voda, s údajem, že stavba bude prováděna v zimním období. Žalovaná učinila žalobkyni dne 23. listopadu 2001 cenovou nabídku pro tuto stavbu, a to pro směs B 30 S2 Dmax=22mm čerpatelná ve výši 1.895,- Kč za l m3 a pro směs B 30 S3 Dmax=22 mm čerpatelná ve výši 1.915,- Kč za l m3. Objednávkou ze dne 3. prosince 2001 žalobkyně objednala betonovou směs B 30 S2 Dmax=22mm čerpatelná v rozsahu 60 m3, s termínem dodávky 6. a 7. prosince 2001 za cenu 1.895,- Kč za 1m3, a zaplatila žalované zálohu ve výši 120.000,- Kč. Žalovaná návrh přijala a na základě této objednávky žalobkyni dne 7. prosince 2001 plnila. Betonová směs, jež byla použita k vybetonování stropní desky nad prvním přízemním podlažím stavby, po 28 dnech vykazovala pevnost odpovídající maximálně třídě betonu TŘB 20, neměla tedy pevnostní charakteristiky odpovídající třídě betonu B 30, a za delší dobu beton nedosáhl požadované pevnosti v tlaku. Vlivem nepříznivých klimatických podmínek bylo zpomaleno, respektive zastaveno tvrdnutí betonu. Složení betonové směsi při uložení a ošetřování za nižších teplot způsobily pomalý nárůst pevnosti betonu v tlaku, kdy cca po 60 dnech zrání bylo dosaženo přibližně 67 % deklarovaných a požadovaných hodnot krychelných pevností. Žalobkyně reklamovala vady dodávky spočívající v tom, že betonová směs nedosahovala požadovaných parametrů, odstoupila z tohoto důvodu od kupní smlouvy a uplatnila požadavek na vrácení zaplacené zálohy ve výši 120.000,- Kč a na odstranění dodané betonové směsi. Ze znaleckého posudku zpracovaného Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s. p. soud zjistil, že beton byl v době dodávky na stavbu certifikován podle nařízení vlády č. 178/1997 Sb. Výrobce před zahájením výroby betonové směsi provedl průkazní zkoušku a prováděl kontrolní zkoušky v rozsahu požadovaném ČSN 73 2400, podle jejichž výsledků byly požadavky této normy pro charakteristickou a kontrolní pevnost splněny. Požadavkům této normy vyhověly i všechny použité vstupní materiály. Dodaná betonová směs byla standardní kvality a odpovídala požadavkům uvedeným v objednávce. Použití popílku v kombinaci se struskoportlandským cementem sice není zejména v zimním období optimální, a to z důvodu oddáleného počátku tuhnutí, avšak žádný předpis použití této kombinace a typu přísad nezakazuje. Žalobkyně nevyužila plně možností ustanovení článku 9.1.2 uznávané ČSN 73/2400, který stanoví, co musí objednávka betonové směsi obsahovat a který pod číslem 6 uvádí: „další zvláštní požadavky, např. teplota betonové směsi, druh a třída cementu, druh přísady a příměsi, horní směs frakce kameniva“. Definovala pouze horní směs frakce kameniva, další možnosti, které podle obecných dlouhodobých zkušeností mají vliv na počáteční i konečnou pevnost betonu (zejména druh použitého cementu), však nevyužila a v objednávce není ani blíže specifikován účel použití betonu z hlediska prostředí, kde bude beton uložen, aby výrobce betonové směsi mohl podle toho její vlastnosti upravit. Dodaná betonová směs se používá pro běžné realizace, tj. i vnitřní, lze ji označit jako konstrukční beton a bylo možné ji použít i do základů. Tato skutková zjištění odvolací soud upřesnil a doplnil v tom ohledu, že použitá skladba betonové směsi nebyla příliš vhodná pro betonáže za nízkých nebo záporných teplot a použité přísady měly vliv na zpomalení tuhnutí a tvrdnutí betonu stropní desky, žalovaná však dodala žalobkyni betonovou směs podle jejích požadavků, a že beton byl uložen a ošetřován v rozporu s ČSN 732400. Na základě těchto skutkových zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně s odkazem na ustanovení § 420 odst. 1, 2 a § 422 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) dovodil, že žalobkyně neprokázala vadu plnění poskytnutého žalovanou, nýbrž bylo naopak prokázáno, že žalovaná dodala betonovou směs obvyklé kvality, splňující požadavky ČSN na beton třídy B 30, tedy betonovou směs podle požadavků žalobkyně uvedených v objednávce. Z ní, třebaže byla učiněna v zimním období, žalovaná nemohla zjistit, v jakém prostředí hodlala žalobkyně betonovou směs použít, neboť ji bylo možno použít jak pro běžné konstrukce, tedy i vnitřní, tak i do základů. Proto také neměla žalovaná povinnost upozorňovat žalobkyni na způsob ošetření betonové směsi. Odvolací soud uzavřel, že nebylo prokázáno porušení kupní smlouvy žalovanou a nebyl tudíž – v intencích ustanovení § 436 odst. 1 písm. d) obch. zák. - zákonný důvod pro odstoupení od smlouvy. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, dovozujíc jeho přípustnost z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.) a spatřujíc jeho důvodnost v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Za otázky zásadního právního významu dovolatelka označila mimo jiné otázky výkladu ustanovení § 420 odst. 1 a 2 obch. zák., především výkladu kritérií pro určení jakosti zboží a výkladu obratů „jakost hodící se pro účel stanovený ve smlouvě“ a „jakost hodící se pro účel, k němuž se zboží zpravidla užívá“. Zásadní význam napadeného rozhodnutí shledávala též v tom, že odvolací soud při výkladu kupní smlouvy nepostupoval v souladu s judikaturou dovolacího soudu. Dovolatelka vytkla odvolacímu soudu, že projev vůle obsažený v její objednávce neposoudil v souladu s ustanovením § 266 obch. zák. Argumentovala, že pokud nepožadovala žádné příměsi a přísady, které podle článku 9.1.2. ČSN 73 2400 patří mezi zvláštní požadavky objednávky betonové směsi, pak požadovala pouze směs základního složení a takto požadovaná směs představovala jakost určenou ve smlouvě podle ustanovení § 420 obch. zák. Odvolací soud tak dle jejího mínění nesprávně uzavřel, že jakost zboží nebyla dohodnuta, resp. posuzoval jakost pouze podle ustanovení § 420 odst. 3 obch. zák., aniž se zabýval otázkou, zda tato jakost není dána již ustanovením § 420 odst. 1 a 2 obch. zák. Z toho pak dovolatelka dovozuje, že žalovaná nebyla oprávněna dodat jí betonovou směs s příměsí a přísadami