33 Cdo 104/2009 — Nejvyšší soud

33 Cdo 104/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 8. 2010 Spisová značka:33 Cdo 104/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.104.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odpovědnost za vady Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 619 obč. zák. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:10. 9. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 33 Cdo 104/2009-561 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Ing. I. P., zastoupené JUDr. Zdeňkem Karfíkem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 7, proti žalované České nemovitosti, a. s. se sídlem v Praze 1, Revoluční 3, o opravu věci a o zaplacení 120.761,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 212/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. října 2007, č. j. 20 Co 225/2007-495, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobkyně se po žalované domáhala provedení v žalobě specifikovaných oprav bytové jednotky č. 1108/32 ve třetím nadzemním podlaží domu čp. 1108 v P. – K. (dále jen „předmětný byt“, popř. „byt“) a společných částí uvedeného domu. Uváděla, že předmětný byt, který koupila od žalované dne 23. 10. 1998, vykazoval vady, jež žalované postupně vytkla. Dále požadovala zaplacení částky 1.468,- Kč (s příslušenstvím) představující její podíl na úhradě faktury za opravy společných částí domu a částky 120.761,- Kč (s příslušenstvím), kterou vynaložila na nutnou úpravu bytu. Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 31. ledna 2007, č. j. 24 C 212/2000-411, zamítl žalobu se žádostí, aby žalovaná provedla zde specifikované opravy společných částí domu čp. 1108 v P. (výrok I.), žalované uložil povinnost provést v předmětném bytě zde vyjmenované opravy (výrok II.), zamítl žalobu o provedení dalších vyjmenovaných oprav bytu (výrok III.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.542,- Kč s 10 % úrokem od 1. 3. 2000 do zaplacení (výrok IV.), zamítl žalobu o zaplacení 114.219,- Kč se zde specifikovaným úrokem (výrok V.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky VI. a VII.). Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 29. října 2007, č. j. 20 Co 225/2007-495, - výrokem I. odmítl odvolání žalobkyně do výroků rozsudku soudu prvního stupně, jimiž bylo žalobě vyhověno, - výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalované provést v předmětném bytě zde vyjmenované opravy a o zaplacení 114.219,- Kč s příslušenstvím, potvrdil, - výrokem III. rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž byla žalované uložena povinnost provést opravy spočívající v narovnání přepážky dělící lodžie, v repasi dveří v koupelně, ve vybudování uzavíratelného průduchu a nahrazení odvětrávání z WC a koupelny ventilátorky větrnou hlavicí osazenou na střeše nad větracím průduchem, změnil tak, že se tyto povinnosti žalované neukládají, a potvrdil jej v části, jíž byla žalované uložena povinnost vyměnit prasklé sklo v lodžii, vyměnit dvě vodovodní baterie v koupelně, provést repasi dveří na WC, opravit stoupačky TU a SV v instalační šachtě a opravit izolace větracího potrubí a ochranný nátěr ocelového potrubí, - výrokem IV. rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 6.542,- Kč s 10 % úrokem od 1. 3. 2000 do zaplacení, změnil tak, že se žaloba o zaplacení této částky s příslušenstvím zamítá, a - výrokem V. rozsudek soudu prvního stupně v části, jíž byla zamítnuta žaloba o provedení zde vyjmenovaných oprav společných částí domu, jakož i v nákladových výrocích, zrušil a v tomto rozsahu mu věc vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ a c/ o. s. ř. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že - až na výjimky uvedené v potvrzujícím výroku rozsudku - nemá právo na opravy reklamovaných vad, neboť stav zakoupené bytové jednotky byl standardní, tzn. odpovídal stáří a běžnému opotřebení objektu kolaudovaného v roce 1972, což jako kupující vzala při uzavření kupní smlouvy na vědomí spolu s výčtem prací, které žalovaná provedla při rekonstrukci a opravách domu, za které převzala záruku. Je přesvědčena, že „v rekonstruovaném bytě a domě se v žalobě popsané vady nemohou vyskytovat“ a pokud bytová jednotka i dům vady vykazovaly, je žalovaná jako prodávající povinna je v přiměřené lhůtě odstranit nebo poskytnout slevu z kupní ceny. V této souvislosti odvolacímu soudu vytýká, že při rozhodování „opomenul existenci standardů, které má mít byt po rekonstrukci“, resp. že nesprávně zjistil sjednaný standard bytu, neboť vycházel z nekvalitního znaleckého posudku obsahujícího nesprávné údaje o vadách, jejich rozsahu, a „potřebnosti oprav“, že se nezabýval „okolnostmi, které doprovázely prodej bytu, a že ignoroval skutečnost, že žalovaná nedostála svému závazku podle kupní smlouvy, kterou před prohlášením a prodejem bytových jednotek uzavřela s městem P. (tj. rekonstruovat dům nákladem 44,614.500,- Kč). Dále vytýká soudům obou stupňů, že náležitě nezjišťovaly, zda prodaný byt mohl plnit svůj účel, že pominuly skutečnost, že žalovaná v inzerátech popsala předmět prodeje jako levné nové byty a vyvolala tak v kupujících představu, že „byty budou po rekonstrukci jako nové, tedy že funkce bytů a domu a jeho zařízení je plně obnovena“. Má zato, že soudy měly dovodit, že „reklama nebyla poctivá a neodpovídala zásadám čestného konkurenčního soupeření a soutěžní slušnosti“ a že žalovaná „jednala klamavě a v rozporu s dobrými mravy“. Žalobkyně je sice nadále přesvědčena, že jí vznikl nárok na provedení požadovaných oprav bytu i na výměnu stavebních prvků, protože však byt sama opravila a jeho vady odstranila, prosazuje názor, že jí soudy měly namísto provedení oprav přiznat finanční plnění odpovídající ceně oprav. Soud prvního stupně však takový její alternativní žalobní návrh nesprávně zamítl a odvolací soud toto pochybení nikterak nenapravil. Nastala proto situace, kdy jí vyhovující výroky soudů „vlastně poškozují“, jsou nevykonatelné a neproveditelné a nereflektují, kdo uhradí náklady na vystěhování bytu (po dobu provádění oprav), na uskladnění nábytku a věcí, na její náhradní ubytování, event. škody s tím spojené. Z těchto důvodů žalobkyně brojí rovněž proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu a proti části výroku III., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ukládající žalované povinnost provést zde specifikované opravy bytu; požaduje, aby oba tyto výroky byly nahrazeny výrokem přiznávajícím jí finanční plnění odpovídající ceně oprav. Žalobkyně nesouhlasí se zamítnutím žaloby o zaplacení 6.542,- Kč. Je přesvědčena, že sjednaným standardem bytu nemohl být pouze elektrický vývod pro digestoř, jak uzavřel odvolací soud. Nesouhlas s výrokem, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části zamítající žalobu o zaplacení 114.219,- Kč s příslušenstvím, odůvodnila tím, že částku 120.761,- Kč (tj. 114.219,- Kč a 6.542,- Kč) skutečně vynaložila na nutné úpravy a opravy bytu, a soudům obou stupňů vytýká, že nevzaly dostatečně v úvahu stav bytu v době předání a že „neporovnaly běžný společenský standard bytu se stavem předmětného bytu“. Zdůrazňuje, že byt jí byl předán „v nepoužitelném stavu a v naprostém rozporu s obvyklou praxí a předpisy, které stanoví vlastnosti bytu a domu“. Pokud jde o výrok V., spatřuje pochybení odvolacího soudu v tom, že „nevzal v úvahu, že vady společných prostor domu byly prokázány znaleckým posudkem Ing. Š. a osvědčeny byly notářem V. i listinnými důkazy“ a prosazuje názor, že spor o tyto vady měl být vyřešen slevou z kupní ceny. V rámci dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. žalobkyně odvolacímu soudu vytýká, že se „nezabýval procesními vadami soudu prvního stupně“, zejména pominul, že soud prvního stupně „jmenoval znalce, aniž by jeho potřebnost vyplynula z ústního jednání“, že neprovedl jí navržené důkazy (konkrétně revizní znalecký posudek a výslech svědků), a že naopak provedl důkazy, které navrhla žalovaná, přestože nebyly pro právní posouzení věci významné. Žalobkyně požaduje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vyslovil právní názor, „aby se naturální plnění z důvodu nemožnosti provedení oprav změnilo na finanční plnění“. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudn