33 Cdo 1152/2023 – Nejvyšší soud

33 Cdo 1152/2023-441 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně J. H., zastoupené Mgr. Patricií Cabalkovou, advokátkou se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, proti žalované E. H., zastoupené JUDr. Pavlem Šímou, advokátem se sídlem v Plzni, Poděbradova 2995/17, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 39 C 144/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 11. 2022, č. j. 18 Co 206/2022-386, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 5. 2022, č. j. 39 C 144/2019-354, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení jejího vlastnického práva k bytové jednotce č. XY v prvním nadzemním podlaží budovy č. p. XY a ke spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy č. p. XY a k pozemkům parc. č. XY, XY a XY vše zapsáno v katastrálním území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště XY (dále jen „bytová jednotka“, „sporná bytová jednotka“ či „předmětná bytová jednotka“), a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 13. 9. 2016 (dále jen „darovací smlouva“) bylo vlastnické právo k předmětné bytové jednotce převedeno na tehdy nezletilou žalovanou s tím, že ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno bezúplatně věcné břemeno – služebnost bytu odpovídající právu doživotního bydlení žalobkyně ve sporném bytu. Smlouvu za nezletilou žalovanou podepsali jako zákonní zástupci její rodiče R. a E. H. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever (dále jen „opatrovnický soud“) ze dne 13. 10. 2016, č. j. 6 Nc 26042/2016-12, který nabyl právní moci dne 26. 11. 2016, bylo shora uvedené právní jednání zákonných zástupců žalované soudem schváleno. Spolu s darovací smlouvou byla dne 13. 9. 2016 podepsána žalobkyní a za žalovanou jejími rodiči také dohoda o výkonu vlastnického práva, která obsahuje závazek žalované (majitelky), že v případě zániku věcného břemene žalobkyně (uživatelky) mohou bytovou jednotku příležitostně užívat i ostatní vnoučata a pravnoučata uživatelky a že po dobu potřeby příležitostného využívání bytové jednotky ostatními vnoučaty a pravnoučaty nesmí žalovaná bytovou jednotku prodat. Tato dohoda nebyla schválena opatrovnickým soudem. O zdravotním stavu žalobkyně byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyní MUDr. Ludmilou Chaloupkovou, která dospěla k závěru, že ačkoli žalobkyně trpí dlouhodobým onemocněním, její vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti není zásadní. Vzhledem k tomu, že celý spor je zjevně poznamenán neshodami v rodině, soud prvního stupně při hodnocení důkazů kladl větší váhu na výpovědi nezúčastněných svědků, zejména JUDr. Zsemlera – advokáta, který vypracoval smlouvu a dohodu a byl přítomen i jejich podpisu. Podle soudu prvního stupně nejsou dány důvody neplatnosti smlouvy pro jednání v duševní poruše žalobkyně. Taktéž se nepodařilo prokázat, že smlouvu uzavřela v omylu o tom, že podepisuje jen dohodu o užívání bytu jejími vnoučaty a pravnoučaty. Bylo evidentní, že při schůzce v advokátní kanceláři nebyl podepisován jeden dokument, ale jednalo se o dva různé dokumenty. Soud také nepřisvědčil argumentaci žalobkyně, že darovací smlouva je nicotná pro absenci předchozího souhlasu opatrovnického soudu, když z dikce zákona takový požadavek nevyplývá. Ačkoli dohoda o výkonu vlastnického práva nebyla předložena opatrovnickému soudu, nejedná se o takové právní jednání, pro jehož platnost je nutné schválení opatrovnickým soudem. Žalobkyni se taktéž nepodařilo prokázat hrubé porušení dobrých mravů žalovanou, které by mohlo být důvodem pro vrácení daru. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 7. 11. 2022, č. j. 18 Co 206/2022-386, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav věci, který správně právně posoudil. Odvolací soud proto pro stručnost na přesvědčivé odůvodnění jeho rozhodnutí odkázal. Zdůraznil, že darovací smlouvu nelze považovat za nicotnou, neboť ze znění § 898 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nevyplývá, že by měl být opatrovnickým soudem schválen návrh smlouvy, ale naopak právní jednání musí být nejprve učiněno a až poté příslušným soudem schváleno. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že uzavření darovací smlouvy bylo podmíněno uzavřením dohody o výkonu vlastnického práva. Odvolací soud zdůraznil, že dohoda byla součástí celého předsmluvního procesu, který vyústil v uzavření darovací smlouvy, přičemž rozhodně nešlo o odkládací podmínku ve smyslu § 548 o. z., na jejímž splnění by záviselo, zda právní následky jednání (uzavření darovací smlouvy) nastanou. Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud uzavřel, že v době sjednání darovací smlouvy žalobkyně netrpěla takovou duševní poruchou, která by ji k tomuto právnímu jednání činila nezpůsobilou (§ 581 o. z.). Odvolací soud nesouhlasil s námitkami žalobkyně o nevěrohodnosti svědka JUDr. Michala Zsemlera, neboť jeho nevěrohodnost nelze dovozovat pouze z toho, že v předchozím období zastupoval rodiče žalované při jiném právním jednání. K námitce neplatnosti darovací smlouvy pro omyl vyvolaný lstí odvolací soud zdůraznil, že žalobkyně provedenými důkazy, kdy ji tížilo břemeno tvrzení i důkazní, nic takového neprokázala, přestože ve věci byla vyslechnuta celá řada jí navržených svědků. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně (dále jen „dovolatelka“). Jeho přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), spojuje s právními otázkami, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále otázkami, které nebyly doposud dovolacím soudem vyřešeny. Za dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu nevyřešené považuje otázky hmotného práva: A. zda absence předchozího rozhodnutí opatrovnického soudu ve věci právního jednání nezletilého obdarovaného podle § 898 odst. 2 o. z. ve spojení s § 466 písm. k) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), má za následek nicotnost nebo neplatnost darovací smlouvy ze dne 13. 9. 2016 [dovolací otázka ad 1)]? - zda se na rozhodování soudu o souhlasu s právním jednáním nezletilého podle § 898 o. z. použije ustanovení § 47a z. ř. s. [dovolací otázka ad 2)]? - zda je splněna hmotněprávní podmínka schválení právního jednání soudem v situaci, kdy je vydáno rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení právního jednání – darovací smlouvy, která byla ovšem podle § 1727 o. z. vázaným právním jednáním ve vztahu k dohodě o výkonu vlastnického práva ze dne 13. 9. 2016, zakládající nezletilému obdarovanému povinnosti omezující jeho vlastnické právo, která nebyla předložena opatrovnickému soudu ke schválení [dovolací otázka ad 3)]? Dovolatelka má dovolání za přípustné pro rozpor rozsudku odvolacího soudu s rozhodovací praxí dovolacího soudu představovanou jeho rozsudkem ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4118/2010, neboť se odvolací soud nezabýval jejími námitkami neplatnosti darovací smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, veřejným pořádkem, zásadou slušnosti a poctivosti pro záměrné nepředložení závisející dohody o výkonu vlastnického práva ze dne 13. 9. 2016 ke schválení opatrovnickému soudu [dovolací otázka ad 4)]. B. zda darovací smlouva ze dne 13. 9. 2016 a dohoda o výkonu vlastnického práva z téhož dne jsou podmíněnými smlouvami podle § 1727 o. z., s tím, že bez existence platné dohody o výkonu vlastnických práv je neplatná i vlastní darovací smlouva, touto otázkou se odvolací soud vůbec nezabýval (nevyjádřil se k ní) a věc posuzoval pouze podle § 548 o. z. [dovolací otázka ad 5]? - zda podmíněnost smluv musí být ve smlouvě uvedena výslovně, tak jak je tomu u podmínek podle § 548 o. z. [dovolací otázka ad 6)]? - zda vyšla-li v řízení najevo podmíněnost smluv, může soud v takové situaci vycházet jen z textu darovací smlouvy [dovolací otázka ad 7)]? - zda právní jednání obsažené v dohodě o výkonu vlastnického práva ze dne 13. 9. 2016, kterým se nezletilá žalovaná zastoupená rodiči zavázala po neurčitou dobu k omezenení svého vlastnického práva k darované bytové jednotce, a to při zániku věcného břemene žalobkyně, ve prospěch ostatních vnoučat a pravnoučat uživatelky, není běžnou záležitostí, a proto takové právní jednání vyžaduje předchozí schválení opatrovnickým soudem; zda je taková dohoda při neschválení opatrovnickým soudem nicotným právním jednáním nebo je pouze neúčinná [dovolací otázka ad 8)]? - zda nebude-li opatrovnickým soudem schválena dohoda o výkonu vlastnického práva ze dne 13. 9. 2016 má to za následek její nicotnost, kterou nelze ani dodatečně zhojit, a musela by