33 Cdo 1498/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1498/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 8. 2025 Spisová značka:33 Cdo 1498/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.1498.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Zastoupení Opatrovník Podmínky řízení Změna návrhu na zahájení řízení Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 79 odst. 1 o. s. ř. § 103 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:24. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 24.11.2025IV.ÚS 3462/25 Lucie Dolanská Bányaiová odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost17. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1498/2025-249 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně M. K., zastoupené Mgr. Ing. Radovanem Kavkou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích 6, Lannova tř. 238/2, proti žalovaným 1) L. K., zastoupené Mgr. Vladimírem Náprstkem, advokátem se sídlem v Berouně, Seydlovo nám. 25/4, a 2) Z. K., zastoupenému JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, o určení vlastnického práva a určení neexistence věcného práva k nemovitým věcem, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 62/2023, o dovolání první žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 2. 2025, č. j. 8 Co 2087/2024-186, takto: I. Dovolání se odmítá. II. První žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 39 143,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Ing. Radovana Kavky, advokáta. III. Mezi žalobkyní a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 19. 8. 2024, č. j. 9 C 62/2023-119, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 31. 1. 2025, č. j. 9 C 62/2023-159, určil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí ve výroku specifikovaných nemovitých věcí, „když tyto nemovité věci jsou prosty věcného břemene užívání“ pro žalobkyni a druhého žalovaného, které bylo zřízeno darovací smlouvou ze dne 5. 10. 2021 (výrok pod bodem I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky pod body II-V). Soud prvního stupně zjistil, že zdravotní stav žalobkyně se koncem roku 2020 zhoršil natolik, že již nemohla bydlet sama (pletla si léky, nevyznala se v kalendáři, postavila vařit vodu v rychlovarné konvici na plynový vařič). V péči I. M. (psychiatričky) byla od února 2021. Po poradě rodiny (synů R. K., druhého žalovaného a jeho manželky – první žalované) jí zařídili žalovaní od dubna 2021 pobyt v Domově důchodců v XY. V srpnu 2021 byla žalobkyni diagnostikována demence středního typu. Žalovaní seznámili žalobkyni s možností darovat nemovité věci – pozemek parc. č. XY, jehož součástí je budova č. p. XY rodinný dům v obci XY, pozemek parc. č. XY, pozemek parc. č. XY a pozemek parc. č. XY – první žalované s tím, že by v domě mohla dále bydlet, a toto právo by měl i druhý žalovaný. S tím podle tvrzení žalovaných souhlasila. Dne 5. 10. 2021 předložili žalovaní žalobkyni darovací smlouvu a smlouvu o zřízení služebnosti užívacího práva, žalobkyně na poště smlouvy podepsala a podpisy tam byly úředně ověřeny. Žalovaní nejméně od února 2021 věděli, že u žalobkyně se projevuje nikoli přechodná duševní porucha, laicky označovaná jako stařecká demence. Smlouva podepsaná všemi účastníky byla 6. 10. 2021 doručena s návrhem na vklad Katastrálnímu úřadu pro Jihočeský kraj, který zápisem z 16. 11. 2021 s právními účinky zápisu k 6. 10. 2021 provedl do katastru nemovitostí ve prospěch první žalované vklad vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem a ve prospěch druhého žalovaného a žalobkyně vklad věcného břemene užívání k tíži předmětných nemovitostí. V okamžiku podepsání smlouvy žalobkyně trpěla nikoli přechodnou duševní poruchou, ale středně těžkým stupněm demence zapříčiněné Alzheimerovou chorobou, v důsledku čehož nebyla schopna plně posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout. Rozpoznávací a ovládací schopnosti vztažené k předmětu jednání byly 5. 10. 2021 vymizelé. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, smlouva je proto podle § 581 věty druhé zákona č. 89/1992 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neplatná. Žalobkyně je tudíž vlastnicí nemovitých věcí prostých věcného břemene ve smlouvě sjednaného. K odvolání žalovaných Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. 2. 2025, č. j. 8 Co 2087/2024-186, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, změnil je ve výrocích o nákladech řízení účastníků a státu a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud v první řadě posuzoval, zda byla splněna podmínka zastoupení žalobkyně. Zjistil, že soud prvního stupně vyčkal jednak rozhodnutí o omezení svéprávnosti žalobkyně (rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 23. 8. 2023, č. j. 8 Nc 100/2022-96, který nabyl právní moci 16. 9. 2023 a omezil žalobkyni – mimo jiné – v oprávnění jednat v záležitostech, jejichž předmětem je jakákoliv nemovitost a nakládat s jměním, jehož hodnota přesahuje částku 1 000 Kč). Vyčkal dále rozsudku ve věci sp. zn. 8 P 133/2023, kterým Okresní soud v Českém Krumlově udělil za žalobkyni souhlas s právním jednáním, a to podáním žaloby o určení vlastnického práva a o určení neexistence věcného práva k nemovitým věcem, jež je projednávána u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 9 C 62/2023, včetně udělení plné moci k zastupování v tomto řízení Mgr. Ing. Radovanu Kavkovi ze 17. 2. 2023 a 13. 12. 2023. Tento rozsudek ze dne 7. 2. 2024 nabyl právní moci 13. 3. 2024; z opatrovnického spisu odvolací soud rovněž zjistil, že jeho součástí byla i plná moc, kterou opatrovník R. K. udělil 13. 12. 2023 Mgr. Ing. Radovanu Kavkovi pro zastupování žalobkyně v předmětném řízení. Navíc (zjevně z opatrnosti) byla odvolacímu soudu v rámci odvolacího řízení předložena plná moc z 29. 1. 2025 (č. l. 162), ve které opět opatrovník žalobkyně udělil pro předmětné řízení za žalobkyni plnou moc Mgr. Ing. Radovanu Kavkovi, přičemž výslovně prohlásil, že dodatečně schvaluje a akceptuje všechny úkony, které dosud advokát za žalobkyni v řízení vykonal. Odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky řízení jsou splněny. K námitce první žalované ohledně dispozice s předmětem řízení odvolací soud dovodil, že žalobkyně na počátku řízení formulovala žalobu ve vztahu k věcným břemenům určením, že specifikované nemovitosti jsou „prosty práv odpovídajících věcnému břemeni zapisovaných do katastru nemovitostí“. Podáním z 25. 7. 2023, které nazvala „závěrečné vyjádření žalobkyně“, upravila žalobní petit ve vztahu k věcným břemenům tak, že „nemovité věci jsou prosty věcného břemene užívání oprávnění pro K. M., čp. XY, r. č. XY, a pro K. Z., čp. XY, r. č. XY, která byla zřízena dle smlouvy darovací o zřízení věcného břemene - úplatné ze dne 5. 10. 2021; právní účinky zápisu v okamžiku 6. 10. 2021, 08:31,50, vkladové řízení V - 5779/2021-302“. Vzhledem k výše uvedené definici změny žaloby je zřejmé, že žalující strana nikterak neposunula předmět řízení, nerozšířila jej, ani nezměnila popis skutkových okolností, na jejichž základě nárok uplatňuje, ale pouze precizovala definici věcných břemen, která mají být „vymazána“ z katastru nemovitostí. Na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně odvolací soud uzavřel, že žalobkyně trpěla v době podpisu darovací smlouvy nikoliv přechodnou duševní poruchou, nýbrž středně těžkou demencí zapříčiněnou Alzheimerovou chorobou, v důsledku čehož nebyla schopna plně posoudit následky svého jednání a své jednání ovládnout. Pokud tedy takto žalobkyně za daného zdravotního stavu projevila vůli navenek, byť třeba v souladu se svými dřívějšími plány a motivacemi, nelze považovat její jednání za platné, pokud rozpoznávací a ovládací schopnosti vztažené k předmětu jednání byly 5. 10. 2021 vymizelé (§ 581 věta druhá o. z.). Přípustnost dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, spatřuje první žalovaná v tom, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva a otázky hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny. Pokud jde o procesní otázku, odchýlil se odvolací soud podle dovolatelky od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 1679/2018. V průběhu řízení před soudem prvního stupně nebyla po dodatečném schválení úkonu opatrovnickým soudem udělena opatrovníkem, který byl ž