33 Cdo 1589/2022 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1589/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 11. 2022 Spisová značka:33 Cdo 1589/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1589.2022.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Doručování Odstoupení od smlouvy Smlouva o zájezdu (o. z.) Dotčené předpisy:§ 570 o. z. § 1812 o. z. § 1818 o. z. § 2528 o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:21. 2. 2023 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1589/2022-132 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Z. P., bytem XY, zastoupeného Mgr. Vlastimilem Šiplem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 690/15, proti žalované Invia International, a. s., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Českobratrská 3321/46, zastoupené Mgr. Karlem Budkou, advokátem se sídlem v Praze 13 - Stodůlkách, Volutová 2519/8, o 114 970 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 123 C 10/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, t a k t o: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-60, ve spojení s usnesením ze dne 27. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-80, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í: Žalobce se domáhal zaplacení 114 970 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení ceny zájezdu. Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-60, ve spojení s usnesením ze dne 27. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-80, žalobu zamítl. Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil, jen pokud jde o jejich vyčíslení. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce s žalovanou jako cestovní kanceláří, která byla zastoupena cestovní agenturou Invia.cz, a.s., uzavřel dne 13. 1. 2020 smlouvu o zájezdu do Spojených arabských emirátů, Ras Al Khaimah do hotelu The Cove Rotana Resort **** v termínu 12. 3. až 21. 3. 2020 na 8 nocí pro 3 osoby za cenu 110 970 Kč; ze záhlaví smlouvy je zřejmé, že pořadatelem zájezdu je Invia International, a.s., ve smlouvě je srozumitelně uvedeno, že její nedílnou součástí jsou mimo jiné „Obchodní podmínky společnosti Invia International a. s.“, že zákazník podpisem této smlouvy se zněním podmínek souhlasí a výslovně přijímá mimo jiné podmínky pro odstoupení od smlouvy o zájezdu a výši odstupného dle čl. 6, že smlouva o zájezdu nabývá účinnosti dnem potvrzení ze strany Invia International, a. s., a odstoupení od smlouvy musí být provedeno výhradně písemnou formou s podpisem zákazníka a zasláno buď na e-mailovou adresu odstoupeni@inviainternational.com v pracovní době od pondělí do pátku 9:00 – 17:30 hod. nebo během otevírací doby na některou z poboček Invia International. Pro stanovení výše odstupného je rozhodující čas doručení odstoupení od smlouvy společnosti Invia International. Dne 12. 3. 2020 žalobce od smlouvy odstoupil e-mailem zaslaným na e-mailovou adresu odstoupení@invia.cz; odstoupení odůvodnil tím, že byl vyhlášen nouzový stav a při mimořádné tiskové konferenci dne 12. 3. 2020 předseda Vlády ČR Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček se vyjadřovali k celosvětové pandemii a riziku nákazy coronavirem při cestování a doporučili necestovat do zahraničí. Protože mu je 68 let a léčí se na vysoký krevní tlak a cukrovku, což jsou hlavní rizikové faktory při onemocnění způsobeném nákazou coronavirem Covid-19, rozhodl se nepodstoupit riziko nákazy a nevycestovat, aby pohybem na letištích, v letadle, autobusech a hotelu a při návratu zpět neohrozil své zdraví a zdraví spolucestujících. Mimořádná konference vlády byla dne 12. 3. 2020 vysílána v čase od 14:00 do 15:00 hodin, v 16:00 hodin se žalobce rozhodl odstoupit od smlouvy a v 17:00 – 17:30 hodin komunikoval s pojišťovnou D. A. S., v 18:00 hodin zaslal e-mailem odstoupení od smlouvy na adresu odstoupeni@invia.cz, v 18:03 hodin telefonoval do Invia na číslo 533 111 570 ohledně potvrzení přijetí odstoupení od smlouvy a v 18:23 hodin odstoupení odeslal na email katerina.machalkova@invia.cz - na jediný emailový kontakt uvedený ve smlouvě. Dne 13. 1. 2020 si žalobce sjednal prostřednictvím cestovní agentury Invia.cz, a.s., cestovní pojištění včetně pojištění storna u INTER PARTNER ASSISTANCE S. A., člena skupiny AXA, prostřednictvím INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složky, pojistnou smlouvou č. 101027/86089, č. pojistky 6920141, za které uhradil pojistné 4.000 Kč. Na podkladě těchto zjištění přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že k úhradě částky 4.000 Kč zaplacené žalobcem za cestovní pojištění, není žalovaná pasivně legitimována. Důvodným neshledal ani nárok na vrácení ceny zájezdu při odstoupení od smlouvy o zájezdu. Dovodil, že nebyla naplněna kritéria pro odstoupení od smlouvy před zahájením zájezdu bez placení odstupného ve smyslu § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tj. že v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, a důvodem pro aplikaci § 2535 o. z. nebo snížení stornopoplatku není ani zdravotní stav žalobce; žalobce kupoval zájezd v době, kdy zdravotními problémy již trpěl (nejednalo se u něho o akutní zdravotní problém) a v rozhodné době nebyl bezprostředně vystaven riziku nákazy coronavirem. Dále uzavřel, že žalobce odstoupení od smlouvy nedoručil žalované před zahájením zájezdu, resp. odstoupení od smlouvy se nedostalo do dispozice žalované včas, jestliže ho žalobce zaslal dne 12. 3. 2020 v 18 hodin na e-mailovou adresu společnosti Invia.cz, a.s., tj. agentury, která zastupovala cestovní kancelář (žalovanou) při uzavírání smlouvy; žalovaná byla s projevem vůle žalobce seznámena až následující den 13. 3. 2020, tedy po zahájení zájezdu. Obě společnosti mají ve svých podmínkách uvedeno, že pokud zákazník odstoupí 15 dní a méně před realizací zájezdu činí odstupné 100% z celkové ceny zájezdu. Odvolací soud nepřisvědčil názoru žalobce, že obchodní podmínky žalované i obchodní podmínky cestovní agentury Invia.cz, a.s. jsou v části týkající se formy odstoupení od smlouvy neplatné, neboť omezují způsoby odstoupení tím, že stanoví jednu konkrétní emailovou adresu, na níž lze odstoupení od smlouvy zaslat. Ze smlouvy totiž jednoznačně plyne, které obchodní podmínky odstoupení od smlouvy upravují; odkaz na Obchodní podmínky cestovní kanceláře Invia International, a.s. nebyl z pohledu spotřebitele jakýmkoliv způsobem zavádějící či nesrozumitelný, neboť z nich plyne, že klient zasílá odstoupení od smlouvy na e-mailovou adresu odstoupeni@inviainternational.com. Nevýznamnou shledal odvolací soud skutečnost, že pokyny žalobci zaslala společnost Invia.cz, a.s. a že na smlouvě byl kontakt na XY, která s ním za tuto společnost jednala. I tak měl žalobce podle obchodních podmínek Invia.cz, a.s. současně zaslat odstoupení od smlouvy rovněž žalované a pokud tak neučinil, nelze dospět k závěru, že došlo k účinnému odstoupení od smlouvy. Jen jako obiter dictum odvolací soud uvedl, že sice není důvod se zabývat tím, zda žalobce doručil odstoupení od smlouvy v pracovní době či mimo pracovní dobu, ale pokud by zaslal odstoupení od smlouvy z důvodu uvedeném v § 2535 o. z. na správnou e-mailovou adresu, bylo by odstoupení účinné, neboť „by bylo zřejmě v rozporu s ochranou spotřebitele omezovat účinnost odstoupení pracovní dobou pořádající cestovní kanceláře“. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, na jehož přípustnost usuzuje jednak z toho, že při řešení jím označených otázek se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále v tom, že některé z nich nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny. Prvně zmíněné otázky žalobce v dovolání neformuluje a na žádnou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu v tomto směru neodkazuje. Za dosud neřešené považuje otázky, A) „zda je cestovní kancelář oprávněna závazně určit spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, B) zda je spotřebitel oprávněn odstoupit od smlouvy o zájezdu jakýmkoli způsobem (jakoukoli formou), či zda je povinen řídit se a postupovat přesně podle obchodních podmínek cestovní kanceláře; C) zda je část obchod