33 Cdo 1792/2025 — Nejvyšší soud

33 Cdo 1792/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 8. 2025 Spisová značka:33 Cdo 1792/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.1792.2025.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vady Smlouva o dílo Spotřebitel Dotčené předpisy:§ 2615 o. z. § 2100 o. z. § 2617 o. z. § 2606 o. z. § 2608 o. z. § 1811 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:20. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1792/2025-234 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce P. Ch., zastoupeného Mgr. et Mgr. Pavlem Střelcem, advokátem ve Vyškově, Masarykovo náměstí 47/33, proti žalovanému Romanu Chládkovi, identifikační číslo osoby 03583741, se sídlem Moravské Málkovice 15, zastoupenému JUDr. Adamem Valíčkem, advokátem v Brně, náměstí Svobody 87/18, o 439 875 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 6 C 181/2023-163, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2025, č. j. 37 Co 86/2024-212, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2025, č. j. 37 Co 86/2024-212, a rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 19. 1. 2024, č. j. 6 C 181/2023-163, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vyškově k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobce se domáhá zaplacení peněžité částky (s příslušenstvím) představující slevu z ceny díla a náklady na vyhotovení znaleckého posudku. 2. Okresní soud ve Vyškově (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 1. 2024, č. j. 6 C 181/2023-163, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. 3. Krajský soud v Brně (odvolací soud) v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. 4. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že v červnu 2021 účastníci uzavřeli smlouvu, podle níž se žalovaný (zhotovitel) zavázal pro žalobce (objednatele) zhotovit dílo spočívající v provedení tesařských, pokrývačských a klempířských prací (prvků) na novostavbě rodinného domu žalobce v Podomí za dohodnutou cenu; strany se dohodly, že svislé odtokové svody budou instalovány po dokončení prací na fasádě a zateplení domu. Dílo nebylo dokončeno, nesporné mezi stranami však bylo, že v červenci či srpnu 2021 žalovaný dokončil stavbu střechy včetně položení krytiny a instaloval podokapní žlaby, okapové svody však instalovány nebyly, neboť tomu mělo předcházet zateplení domu a dokončení fasády. Žalobce uplatnil vady dokončené části střechy. Po právní stránce odvolací soud aproboval závěr soudu prvního stupně, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo nejen dodání střechy domu (zhotovení konstrukce a pokládka střešní krytiny), ale též dodání klempířských prvků, jejichž část (svislé svody) dodána nebyla. Dílo tak nebylo objektivně způsobilé k předání. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se účastníci dohodli na tom, že se dílo bude provádět postupně a že bude postupně v jednotlivých fázích žalovaným předáváno žalobci. Účastnící se naopak dohodli, že dílo bude dokončeno jako funkční celek, tj. včetně dodání (instalace) všech klempířských prvků, takže není důvod pro použití režimu § 2606 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Právní následek postupného předání díla nemůže nastat v důsledku faktického dílčího předání (např. tak, že se určitá část díla dokončí – např. střecha, pak nastane určitá prodleva, technologická přestávka, aby následně mohla být zbývající část díla dokončena), nýbrž může nastat tehdy, pokud se na takovém způsobu předání díla účastníci dohodnou; jinak řečeno jestliže se účastníci v relevantní formě na postupném předání díla dohodnou, platí, že dílo může být zhotovitelem předáno objednateli po jeho dokončení a předvedení jako celek. Z toho plyne závěr, že nebylo-li dílo dokončeno v části svislých svodů, a to z důvodu objednatelem neprovedeného zateplení a fasády domu, nemohlo být ani žalovaným předáno, neboť nedokončené dílo po právu nelze objednateli předat, ledaže by se tak smluvní strany dohodly, k čemuž v projednávané věci nedošlo. Nebylo-li dílo dosud předáno, nelze uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. S odkazem na § 1925 o. z. odvolací soud odmítl požadavek žalobce věc posoudit jako náhradu škody, a to i s ohledem na jeho skutková tvrzení v žalobě. Z uvedených důvodů odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který požadavku žalobce na zaplacení slevy z díla nevyhověl. II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí závisí na otázkách hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a je dovolacím soudem rozhodována rozdílně a má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzen jinak. Dovolatel má za to, že pokud odvolací soud vyloučil možnost uplatnění práv z vadného plnění jako předčasné, „lze uplatnit škodu“. Rovněž vytýká odvolacímu soudu, že „zaměnil tvrzení za právní kvalifikaci skutku, když uplatnění práv z vadného plnění je pouze právní hodnocení, nikoliv popis skutku samého“, že „vnutil účastníkům svůj náhled na právní stav, který nedokázal dále rozvinout“ a že nesplnil svou poučovací povinnost. Je přesvědčen, že dostatečně jasně vylíčil a prokázal vady díla takovým způsobem, aby mohlo být uvažováno i o náhradě „škody, která vadným provedením střechy vznikla na domě“. Jako výmysl označil „tvrzení soudu“, že účastníci byli domluveni, že dílo bude pokračovat po zateplení a provedení fasády. Namítá, že je jako spotřebitel ohledně možnosti uplatnit „svá práva“ odkázán až na výsledek práce, který musí převzít, aby mohl vytknout jeho vady. Podle něj odvolací soud rovněž nesprávně posoudil zhotovování díla, které bylo prováděno postupně, kdy nejprve byla dohodnuta jedna jeho část (střecha) a následně došlo k dohodě o zhotovení další části díla. Sám žalovaný přitom sdělil, že dílo bylo dokončené a další jiné dílo provádět nebude. Závěr odvolacího soudu znamená, že nedokončení díla neznamená porušení smlouvy a že nikdy nevznikne zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla a objednateli právo z vadného plnění. Dovolatel klade otázku, zda „nedošlo k zániku závazku nemožným plněním, které soud neodhalil“. Za nesprávnou označil tezi, že postupné zhotovení díla musí být dohodnuto písemně či v jiné právně relevantní formě a že nelze dílo předat „konkludentním ujednáním“, např. tím, že zhotovitel písemně sdělí, že dílo je hotové a nechť je objednatel užívá, a že se nehodlá „nijak jinak“ na díle podílet. Jako absurdní označil závěr, že musí být nutně provedena fasáda (která dle znaleckého posudku bude následně poškozena), aby mohl být dokončen svod v ceně 1 794 Kč a poté bude moci být dílo předáno jako údajně nedělitelný celek s tím, že zničená fasáda bude opravena, dojde k demontáži střechy, k vybourání části štítové zdi a k dalším pracem „majícím charakter škody“, zvlášť za situace, kdy zhotovitel odmítne dílo dokončit s tím, že je hotové. Z uvedených důvodů, jež se vztahují i ke správnosti rozsudku soudu prvního stupně, navrhl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 6. Žalovaný se k dovolání nevyjádřil. III. Přípustnost a důvodnost dovolání 7. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 8. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). 9. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). 10. Výtky žalobce směřují vůči správnosti závěru odvolacího soudu, který neshledal právo z vadného plnění pro jeho předčasnost a nárok žalobce neposoudil jako právo na náhradu škody. Kritice nesprávného právního posouzení podrobuje