33 Cdo 2394/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2394/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:33 Cdo 2394/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.2394.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolací důvody Nepřípustnost dovolání Dotčené předpisy:§ 241a odst. 1 o. s. ř. § 237 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:12. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2394/2024-321 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobkyně IDEAL-Trade Service, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Slatině, Řípská 1549/11a, identifikační číslo osoby 48908126, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 10, Korunní 1302/88, proti žalované JETEX Holding a. s., se sídlem v Jesenici, Osnici, Ibišková 545, identifikační číslo osoby 08569762, zastoupené JUDr. Janem Stančíkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Hemy 855, o 39 784,80 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 36 C 20/2023, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2024, č. j. 22 Co 16/2024-299, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 15 246 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Ing. Tomáše Němce. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha – západ („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 6. 2023, č. j. 36 C 20/2023-245, zamítl žalobu o 39 784,80 EUR s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). 2. Podle soudu prvního stupně si žalovaná 4. 11. 2020 objednala u žalobkyně šroubový blok zn. Ingersoll CD42D1 za 95 200 EUR, jenž jí měl sloužit k provozu specializovaného hasičského zařízení, které pro ni stavěly společnosti KOBIT - THZ CZ s. r. o. a INDUSTRIAL MOTORS s. r. o. Žalobkyně se dostala do prodlení s dodávkou věci, proto umožnila žalované užívat provizorní šroubový blok s jinou převodovkou a 9. a 10. 8. 2021 provedla technickou výměnu jeho součástek (převodovky). Žalované poskytla slevu a nabídla jí technickou součinnost ke zprovoznění hasičského zařízení. Žalovaná zaplatila pouze zálohu kupní ceny, odmítla doplatit žalovanou částku, protože šroubový blok i po přeměně ze srpna 2021 neplnil účel, pro nějž ho zakoupila, působil extrémní hluk a vibrace při spuštění, a byl náchylný na náklon, ačkoli měl sloužit v rámci mobilního hasičského zařízení. I přes jednání a snahu účastníků (vyvíjenou od léta 2021 až do jara 2022) ke zprovoznění hasičského zařízení nedošlo a žalovaná dopisem z 9. 9. 2022 od smlouvy odstoupila. 3. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že se jednalo o prodej specializované věci za účelem uspokojení specializované potřeby žalované, která byla žalobkyni dobře známa, protože se účastnila jednání, při němž jí byla integrace šroubového bloku do hasičského zařízení prezentována. Žalobkyně měla technické schopnosti k poznání potřeb šroubového bloku. Agregát hasícího zařízení, jehož součástí šroubový blok měl být, je komplexním zařízením, které pro svou funkčnost mělo být dobře navrženo. Soud nezjistil, že by se žalovaná při zkoušení agregátu dopustila svévole. Podle soudu prvního stupně součástí smluvního ujednání kupní smlouvy nebyla jen původní ujednání z listopadu 2020, nýbrž i ujednání, která vznikla při prodlení žalobkyně s dodáním správné převodovky v srpnu 2021, jejichž cílem bylo zprovoznění hasičského zařízení s integrovaným šroubovým blokem. Vada dodané věci spočívala především v tom, že nebyl naplněn účel, pro který žalovaná blok zakoupila. Splatnost doplatku kupní ceny byla vázána na úspěšné zaškolení obsluhy, uvedení do provozu a vystavení předávacího protokolu, a nikdy nenastala. Žalovaná po opakovaných výzvách k odstranění problémů kompresoru důvodně odstoupila od smlouvy, neboť kupní smlouva pro ni ztratila zamýšlený účel. Žalobkyně neposkytla žalované upozornění, že agregát hasičského zařízení nebude moci být zprovozněn, nebudou-li ke šroubovému bloku dodány „periferie“, tedy pomocná zařízení na odhlučnění. 4. Krajský soud v Praze („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 19. 3. 2024, č. j. 22 Co 16/2024-299, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I zčásti změnil tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni 39 784,80 EUR s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 19. 9. 2022 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 39 784,80 EUR od 6. 1. 2022 do 18. 9. 2022 ho potvrdil (výrok I), a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok II) a před soudem odvolacím (výrok III). 5. Odvolací soud považoval skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně za úplný, závěry učiněné z jednotlivých důkazů za správné, se zhodnocením zjištěných skutečností soudem prvního stupně se však neztotožnil. Za podstatné pro závěr o předmětu smlouvy považoval zjištění úmyslu jednajících stran v okamžiku projevu jejich vůle, byl-li nebo musel-li být adresátovi znám. Účastníkům byl obecně znám účel objednávky žalované, která vyvíjela nový typ hasícího zařízení, do kterého potřebovala zabudovat jiné komponenty (včetně kompresoru), což měla učinit (včetně výkresové dokumentace) společnost KOBIT - THZ CZ s. r. o. Žalobkyně se zavázala pouze dodat jednu součástku. Po obdržení poptávky žalované ji odkázala při výběru součástky na výrobce, když sama nemá odborné předpoklady pro výběr vhodného kompresoru z hlediska specifických potřeb žalované; na výběru konkrétního šroubového bloku se aktivně nepodílela. Předmětem objednávky byl jen šroubový blok jako součást kompresoru bez doprovodných částí jako ochlazování nebo odhlučnění, jednalo se o koupi konkrétní součástky hasícího zařízení s odkazem na konkrétní katalogový výrobek s konkretizovanými vlastnostmi. Z povahy věci vyplývá, že součást kompresoru nemůže disponovat stejnými vlastnostmi jako celý kompresor, a požadavky na celý kompresor (např. hlukové limity celého zařízení) na něj nelze bez dalšího vztáhnout, zejména pokud je součástí funkčního kompresoru i protihluková skříň. Dodaný šroubový blok byl sám o sobě funkční a odpovídal objednávce ze 4. 11. 2020, avšak nebyl s ohledem na jeho předem nedořešené fungování v rámci hasícího zařízení a potřebu kompatibility s dalšími komponenty a jejich správného technického řešení a dimenzování použitelný, když další komponenty se do kontejneru nevešly. Žalobkyně se však nezavázala i k technickému řešení celého hasícího zařízení a žalovanou upozornila, že není schopna vhodnou součástku vybrat. Žalobkyně tak svůj závazek splnila, k jiné činnosti se v kupní smlouvě nezavázala. Vytýkané vady (hluk, vibrace) nemohou být vadami šroubového bloku, který musí být umístěn v odhlučňovací skříni. Vadou není ani nedostatek mobility potřebné pro konkrétní účel provozu hasícího zařízení, neboť šroubový blok je použitelný i pro mobilní zařízení. Navázání další placené spolupráce mezi účastnicemi v roce 2021 směřující ke zprovoznění hasícího zařízení samo o sobě nedokládá změnu původního závazku, ale svědčí o dalším samostatném závazkovém vztahu. Odstoupení žalované od smlouvy nebylo účinné, neboť pro něj nebyly naplněny zákonné předpoklady. Splatnost závazku žalované byla pozdější dohodou účastnic vázána na provedení funkčního testu (jako předpokladu pro vznik smluvního nároku, nikoli však podmínky ve smyslu § 548 o. z.). Zařízení se nepodařilo zprovoznit, splnění předpokladu se tak stalo nemožným v srpnu 2022. Splatnost závazku se proto řídila obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, o době plnění a nastala na základě výzvy žalobkyně z 6. 9. 2022 dne 18. 9. 2022 uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu. 6. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, kterým napadla výrok I v části o změně rozsudku soudu prvního stupně. Na jeho přípustnost usuzuje z toho, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 61/2017 (o výkladu právního jednání) a sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, při řešení otázky, zda bylo nebo nebylo předmětem závazku žalobkyně, jakožto prodávající, dodat žalované, jakožto kupující, takové zboží (komponent hasícího zařízení), které mělo splňovat jak technické parametry uvedené v písemné objednávce žalované, tak mobilní provedení odsouhlasené stranami ústně v rámci předsmluvního vyjednávání, tak i jakost předepsanou obecně závaznými právními předpisy. 7. Žalovaná vytýká odvolacímu soudu nesprávný výklad § 556 o. z. a § 2095 o. z. Dovozuje, že podstata věci spočívala v tom, že nechala do České republiky dovézt ze země mimo EU hasící zařízení s mnohem vyšší účinností, v něm