33 Cdo 2675/2007 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2675/2007 citace  Právní věta:Podle § 31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů nelze zrušit rozhodčí nález proto, že zavazuje k plnění, které je v rozporu s dobrými mravy. Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 10. 2009 Spisová značka:33 Cdo 2675/2007 ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:33.CDO.2675.2007.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Rozhodčí řízení Dotčené předpisy:§ 31 předpisu č. 216/1994Sb. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:31. 12. 2009 Publikováno ve sbírce pod číslem:46 / 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2675/2007 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. V., proti žalované N. b., s. r. o., zastoupené advokátem, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 C 36/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. února 2007, č. j. 19 Co 141/2007-61, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. února 2007, č. j. 19 Co 141/2007-61, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. listopadu 2006, č. j. 17 C 36/2006-37, zamítl žalobu o zrušení rozhodčího nálezu rozhodce P. P. ze dne 12. 4. 2006, č. j. 3/05, dále o určení, že rozhodčí doložka ve zprostředkovatelské smlouvě ze dne 20. 6. 2005 (dále jen „zprostředkovatelská smlouva“) je neplatná a o „zamítnutí“ žaloby o uložení povinnosti žalobci zaplatit žalované částku 440.000,- Kč spolu s 8,75% úrokem z prodlení ročně od 1. 10. 2005 do zaplacení; rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že účastníci řízení uzavřeli dne 20. 6. 2005 zprostředkovatelskou smlouvu, kterou se žalovaná zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby měl žalobce příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o prodeji (event. smlouvu o smlouvě budoucí) blíže specifikovaného rodinného domu. Žalobce se zavázal uzavřít takovou smlouvu s osobou, která bude získána žalovanou bez zbytečného odkladu po vyzvání žalované [čl. V. bod i) zprostředkovatelské smlouvy]. Smluvní strany si dohodly, že případné spory vzniklé ze zprostředkovatelské smlouvy, jakož i z právních vztahů touto smlouvou založených anebo s ní souvisejících s výjimkou těch, pro které nelze platně sjednat rozhodčí doložku, budou rozhodovány v rozhodčím řízení podle českého práva. Rozhodce v takovém případě určí generální sekretář A. r. k. Č., M. a S. Rozhodce P. P. rozhodčím nálezem ze dne 12. 4. 2006 č. j. 3/05 uložil žalobci zaplatit žalované částku 440.000,- Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že sjednaná rozhodčí doložka je platná, a že není dán žádný ze zákonných důvodů, pro které by mohl být rozhodčí nález zrušen. Žalobcem namítanou „nedovolenost plnění“ spočívající v nemravné výši smluvní pokuty, převyšující minimálně dvojnásobně obecnou praxi ostatních realitních kanceláří, posuzoval ve vztahu k okolnostem, za nichž byla dohodnuta; smluvní pokutu ve výši 10% z kupní ceny nepovažoval za plnění nedovolené, neboť jeho výše neodporuje dobrým mravům. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 22. února 2007, č. j. 19 Co 141/2007-61, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že rozhodčí nález rozhodce  P. P. ze dne 12. 4. 2006, č. j. 3/05, zrušil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Na základě týchž skutkových zjištění se ztotožnil se závěrem, že zprostředkovatelská smlouva, včetně sjednané rozhodčí doložky, je platná. Na rozdíl od soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta ve výši 10% z požadované kupní ceny je s ohledem na okolnosti této věci nepřiměřeně vysoká a odporuje dobrým mravům ve smyslu § 3 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť rozhodčí nález žalobce odsuzuje k plnění podle tuzemského práva nedovolenému. Takový závěr přijal na základě zjištění, že výše provize žalované – dojde-li k uzavření zamýšlené smlouvy – bude činit 5% ze skutečné kupní ceny, že v případě porušení smluvních povinností žalobce vyjmenovaných v čl. V. písm. g) zprostředkovatelské smlouvy vznikne žalované právo na smluvní pokutu ve výši sjednané provize, a že se žalobce zavázal po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy neuzavřít s jiným zprostředkovatelem smlouvu týkající se předmětu závazku žalované, ani že nebude dotčenou nemovitost (její část) nabízet sám nebo prostřednictvím třetí osoby. Smluvní pokuta ve výši 10% z ceny předmětu koupě podle čl. V. písm. i) zprostředkovatelské smlouvy v situaci, kdy jej žalobce nemohl sám nabízet, a zavázal se uzavřít kupní smlouvu s osobou získanou žalovanou, je nepřiměřeně vysoká, přičemž podle § 3 odst. 1 obč. zák. odporuje dobrým mravům, tzn. je plněním podle tuzemského práva nedovoleným. Shledal, že důvod pro zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zák. o r. ř. “), je dán. V dovolání žalovaná odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávné aplikaci § 3 odst. 1 a § 544 odst. 2 obč. zák., tedy uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Souhlasí s tím, že „soudy by měly zjišťovat, zda se příslušné smluvní ujednání (resp. jeho výkon) příčí dobrým mravům (…) podle objektivního kritéria, nezávisle na vůli a vědomí toho, kdo právo nebo povinnost vykonává (…). Kritériem může být jistě také nepřiměřená výše sjednané smluvní pokuty vzhledem k výši a povaze závazku takto zajištěného.“ Z pohledu ustanovení čl. V. písm. i) zprostředkovatelské smlouvy, jímž se žalobce zavázal uzavřít zprostředkovávanou smlouvu s třetí osobou, která byla získána činností zprostředkovatele, a to bez zbytečného odkladu po vyzvání zprostředkovatelem (žalovanou), a v případě, že zájemce (žalobce) odmítne splnit závazek uvedený v tomto odstavci (…), je povinen zaplatit zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši deseti procent z požadované ceny, má zato, že v tomto konkrétním případu se její výše nepříčí dobrým mravům a je přiměřená předmětu její zprostředkovatelské činnosti. S tímto odůvodněním žalovaná navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu projednání. Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Žalovaná nenamítá, že by řízení bylo postiženo některou z vad uvedených v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., případně jinou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlédne, i kdyby nebyly v dovolání uplatněny. Jelikož nic takového neplyne ani z obsahu spisu, zabýval se dovolací soud pouze výslovně uplatněným dovolacím důvodem, jak jej žalovaná obsahově vymezila. Podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. lze dovolání podat z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo sice aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Podle § 2 odst. 1 zák. o r. ř., strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Podle § 31 zák. o r. ř., soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže: a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu