33 Cdo 281/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 281/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:24. 9. 2024 Spisová značka:33 Cdo 281/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.281.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Jistota Procesní nástupnictví Dotčené předpisy:§ 11 předpisu č. 91/2012 Sb. § 107a o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:4. 10. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 281/2024-346 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. D., zastoupeného Mgr. Ondřejem Hálou, advokátem se sídlem v Kolíně, Plynárenská 671, a nabyvatele pohledávky CZECH RESEARCH CORPORATION LIMITED, se sídlem 61 Bridge Street, England, HR5 3DJ, Velká Británie (identifikační číslo v britském rejstříku společností 078 95 780), zastoupeného Mgr. Ondřejem Hálou, advokátem se sídlem v Kolíně, Plynárenská 671, proti žalované UNIDEBT Czech, SE, se sídlem v Praze 7, Dělnická 213/12 (identifikační číslo 247 97 880), zastoupené JUDr. Ing. Stanislavem Polenou, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, o vydání bezdůvodného obohacení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 483/2020, o dovolání nabyvatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 8. 2023, č. j. 55 Co 247/2023-118, t a k t o: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 30. 5. 2023, č. j. 8 C 483/2020-106, nabyvateli pohledávky uložil složit na označený účet soudu do deseti dnů od právní moci usnesení jistotu na náklady řízení. Usnesením ze dne 22. 8. 2023, č. j. 55 Co 247/2023-118, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Soudy obou stupňů shodně dovodily, že úspěšnost návrhu na složení jistoty na náklady řízení podle § 11 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 91/2012 Sb.“), a článku 3 Dodatkové úmluvy o civilním řízení soudním mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, vyhlášené pod č. 178/1935 Sb., předpokládá vyloučení podmínky materiální vzájemnosti. Protože v obdobném případě by britský soud mohl české právnické osobě složení jistoty uložit (články 25.12 a 25.13 Pravidel civilního procesu /Civil Procedure Rules/), je uvedený předpoklad splněn. Účelem jistoty je zabezpečení vymahatelnosti nákladů řízení ve sporu úspěšného žalovaného v situaci, kdy žalobcem je zahraniční právnická osoba a vymožení náhrady nákladů řízení může být pro žalovanou spojeno s nemalými obtížemi. V projednávané věci bylo zjištěno, že nabyvatel pohledávky nedisponuje na území České republiky žádným hodnotným majetkem, nevlastní zde nemovité věci, podle účetních uzávěrek za roky 2021 a 2022 je ve ztrátě a podle účetních výkazů je výrazně zadlužen. Dovolání, kterým nabyvatel pohledávky (postupník) napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Žalovaná se s napadeným rozhodnutím ztotožnila a navrhla dovolání odmítnout nebo zamítnout. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o. s. ř.). Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. se zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“), a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Podle § 11 zákona č. 91/2012 Sb. cizinci, který má obvyklý pobyt v cizině, a zahraniční právnické osobě, kteří se domáhají rozhodnutí o majetkovém právu, může soud uložit na návrh žalovaného, aby složili jistotu určenou soudem na náklady řízení. Nesloží-li jistotu do stanovené lhůty, nebude soud proti vůli žalovaného v řízení pokračovat a řízení zastaví. O tom je třeba žalobce poučit (odstavec 1). Složení jistoty nelze uložit, jestliže a) návrh na její složení byl podán teprve, když žalovaný ve věci již jednal nebo vykonal procesní úkon, ačkoliv již věděl, že žalobce není státním občanem České republiky nebo českou právnickou osobou nebo že pozbyl státního občanství České republiky nebo přestal být českou právnickou osobou nebo nemá obvyklý pobyt v České republice, b) ve státě, jehož je žalobce občanem, se v podobných případech od státního občana České republiky nebo české právnické osoby jistota nežádá, c) žalobce má v České republice nemovitou věc v ceně dostačující k úhradě nákladů, které žalovanému v řízení vzniknou, d) návrh na zahájení řízení je vyřizován platebním rozkazem, nebo e) žalobce je osvobozen od soudních poplatků a záloh (odstavec 2). Povinnost složit jistotu nelze uložit občanům členských států Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor (odstavec 3). Podle § 13 zákona č. 91/2012 Sb. poskytne Ministerstvo spravedlnosti soudu na jeho žádost sdělení o vzájemnosti ze strany cizího státu. Z obsahu spisu se podává, že žalobce navrhnul, aby na jeho místo vstoupil do řízení nabyvatel pohledávky 458 404 Kč s příslušenstvím (postupník), který ji nabyl smlouvou ze 7. 7. 2022 (§ 107a o. s. ř.). Podáním z 19. 9. 2022 žalovaný požádal soud prvního stupně, aby nabyvateli pohledávky uložil povinnost složit jistotu na náklady řízení (§ 11 odst. 1 věta první zákona č. 91/2012 Sb.). Ministerstvo spravedlnosti dne 23. 2. 2023 soudu prvního stupně sdělilo, že Česká republika a Velká Británie jsou vázány Dodatkovou úmluvou o civilním řízení soudním mezi republikou Československou a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, vyhlášenou pod č. 178/1935 Sb. Článek 3 úmluvy stanoví: „Poddaní nebo státní občané jedné vysoké smluvní strany, kteří bydlí na území druhé, nebudou povinni skládat jistotu za soudní útraty a výlohy v případech, kdy poddaní nebo státní občané druhé vysoké smluvní strany nejsou k tomu povinni za stejných okolností.“ Podle Pravidel civilního procesu může žalovaný „v řízení o jakémkoli nároku … požádat o složení jistoty na úhradu svých nákladů řízení“ (článek 25.12 odst. 1). „Soud může nařídit složení jistoty na náklady řízení podle pravidla 25.12, jestliže a/ je s ohledem na všechny okolnosti případu přesvědčen, že vydání takového příkazu je spravedlivé, a b/ je splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 2 (I), nebo právní předpis umožňuje soudu požadovat jistotu na náklady řízení (II)“ (článek 25.13 odst. 1). Podmínky vymezuje článek 25.13 odst. 2. Jsou jimi: „a/ žalobce má bydliště/sídlo mimo jurisdikci (I), ale nemá bydliště/sídlo ve státě vázaném Haagskou úmluvou z roku 2005, jak je definován v čl. 1 odst. 3 zákona o občanskoprávní příslušnosti a soudních rozhodnutích z roku 1982 (II), c/ žalobce je společností nebo jiným subjektem (ať už je založen ve Velké Británii nebo mimo ni) a existuje důvod se domnívat, že nebude schopen uhradit náklady žalovaného, pokud mu to bude nařízeno, d/ žalobce změnil od zahájení řízení svou adresu s cílem vyhnout se důsledkům soudního řízení, e/ žalobce neuvedl svou adresu ve formuláři žaloby nebo v něm uvedl nesprávnou adresu, f/ žalobce vystupuje jako nominální žalobce, nikoli jako zástupce žalobce podle části 19, a existuje důvod se domnívat, že nebude schopen uhradit náklady žalovaného, pokud mu to bude nařízeno, g/ žalobce učinil ve vztahu ke svému majetku kroky, které by ztížily výkon rozhodnutí o nákladech řízení proti němu.“ Z procesního práva Velké Británie tedy vyplývá, že britský soud by mohl požadovat složení jistoty po české fyzické nebo právnické osobě, existuje-li důvod domnívat se, že nebude schopna uhradit náklady řízení žalovaného, bude-li jí to nařízeno. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. b/ zákona č. 91/2012 Sb. vyložil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3681/2014, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2017. Jistotu nelze uložit žalobcům vypočteným v § 11 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb. a dále při naplnění některého z důvodu uvedeného v § 11 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. Podmínka tzv. materiální v