33 Cdo 2840/2023 — Nejvyšší soud

33 Cdo 2840/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:19. 6. 2024 Spisová značka:33 Cdo 2840/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.2840.2023.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Přípustnost dovolání Splnění dluhu Lhůta promlčecí [ Lhůty ] Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. § 1958 o. z. § 619 odst. 2 o. z. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 7. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 2840/2023-271 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka asoudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně DIAMANT & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Praha 2, Nové Město, Karlovo náměstí 288/17, identifikační číslo osoby 06917283, zastoupené Mgr. et Mgr. Annou Marií Čížkovskou, advokátkou se sídlem Praha 2, Moravská 1603/29, proti žalované Hotely Horáková s.r.o., se sídlem Praha 3, Žižkov, Škroupovo náměstí 1276/10, identifikační číslo osoby 03119254, zastoupené JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Strži 2102/61a, o zaplacení 87 146,75 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 221/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 12 Co 37/2023-223, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 5 953,20 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta JUDr. Tomáše Sokola. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 22. 11. 2022, č. j. 19 C 221/2022-196, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 87 146,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 3. 12. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 12 Co 37/2023-223, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že účastníci dne 8. 10. 2018 uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, v níž bylo sjednáno, že odměna bude splatná na požádání na základě faktury, přičemž dohodnutá splatnost činila 7 dní. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, poslední úkon právní služby žalobkyně poskytla dne 20. 12. 2018, odměnu za poskytnuté právní služby vyúčtovala dne 25. 11. 2021 fakturou č. 2111018 splatnou 2. 12. 2021, kterou žalované odeslala dne 25. 11. 2021 elektronicky a dne 21. 12. 2021 poštovní zásilkou, která jí po neúspěšném pokusu o doručení byla vrácena. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě (výzvou k plnění ze dne 21. 12. 2021 doručenou 7. 1. 2022). Dne 18. 5. 2022 byla soudu prvního stupně doručena žaloba. Odvolací soud po právní stránce věc posoudil podle § 2430 a § 2438 odst. 1, § 619 odst. 1, § 629 odst. 1, § 1958, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Aproboval závěr soudu prvního stupně, že účastníci uzavřeli příkazní smlouvu (§ 2430 a násl. o. z.), která zanikla provedením posledního úkonu (splněním) dne 20. 12. 2018. V souvislosti s klíčovou otázkou počátku promlčecí lhůty vycházel z toho, že (slovy odvolacího soudu) „nebylo ujednáno datum splatnosti ve smyslu § 1958 odst. 1 o. z.“, proto je třeba vycházet z § 1958 odst. 2 o. z. S poukazem na § 619 odst. 1 o. z. a dřívější judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1475/2008 a sp. zn. 33 Cdo 3037/2019) dovodil, že i v poměrech současného občanského zákoníku je počátek běhu promlčecí lhůty (podle § 629 odst. 1 o. z.) vázán na okamžik, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Vzhledem k tomu, že žalobkyně mohla poprvé požádat o splnění dluhu dne 21. 12. 2018, pak vzhledem ke sjednané „sedmidenní lhůtě k plnění“ počátek běhu promlčecí lhůty stanovil na 29. 12. 2018, tudíž uzavřel, že nárok byl ke dni podání žaloby již promlčen, neboť promlčecí lhůta marně uplynula dne 29. 12. 2021. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z toho, že rozsudek odvolacího soudu závisí na otázce (hmotného práva) „posouzení promlčení ve vztahu k promlčení práva na vystavení faktury a dále počátku běhu promlčecí lhůty od takto vystavené faktury, a to ve vztahu k ustanovení § 619, 629 a 1958 o. z., která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Prosazuje, že teprve výzvou k plnění nastává splatnost, u které plyne samostatná promlčecí lhůta. Je třeba rozlišovat mezi promlčením „práva učinit výzvu“ a promlčením „práva na vymáhání zesplatněného dluhu“. V obou případech běží samostatná promlčecí lhůta. Právo vystavit fakturu se promlčí nejdříve za 3 roky od poskytnutí služby s tím, že od data splatnosti uvedeného na faktuře se počítá nová tříletá promlčecí lhůta, není-li mezi smluvními stranami ujednáno jinak. Právo na vystavení faktury se nemůže promlčet dříve než 3 roky od poskytnutí poslední právní služby, případně od ukončení smluvního vztahu. Pokud strany ve smlouvě sjednaly splatnost 7 dnů od požádání, pak teprve okamžikem splatnosti počíná běžet promlčecí lhůta ve vztahu k právu vymáhat pohledávku u soudu. Na podporu své argumentace poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 5241/2007, na § 392 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a důvodovou zprávu k § 619 o. z. a odbornou (komentářovou) literaturu. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl, popř. zamítl. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Podle § 241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti. Dovolatelka prostřednictvím předestřené otázky (určení počátku běhu promlčecí lhůty v případě, kdy podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost byla sjednána v délce 7 dnů od jejího doručení dlužníkovi), která – dle jejího přesvědčení – v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, zpochybňuje správnost právního závěru odvolacího soudu, že její nárok byl ke dni podání žaloby již promlčený. Dovolání není přípustné. Podle § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odstavec 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odstavec 2). Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odstavec 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odstavec 2). Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022, v němž posuzoval příkazní smlouvu (jako v projednávané věci), vyložil, že vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, j