33 Cdo 3170/2020 — Nejvyšší soud

33 Cdo 3170/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:29. 6. 2021 Spisová značka:33 Cdo 3170/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3170.2020.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Veřejné zakázky Smlouva o dílo Změna závazku Poučovací povinnost soudu Dotčené předpisy:§ 23 odst. 7 písm. a) předpisu č. 137/2006Sb. § 12 odst. 1 předpisu č. 219/2000Sb. § 118a odst. 2 o. s. ř. § 213b odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 9. 2021 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 2701/21 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 3170/2020-455 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně VAPES CE s. r. o., se sídlem v Horní Suché, Stonavská 51/6 (identifikační číslo 258 88 595), zastoupené JUDr. Tomášem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, proti žalované České republice - Vězeňské službě České republiky, se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 235/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 72 Co 70/2020-407, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 6. 2020, č. j. 72 Co 70/2020-410, t a k t o: I. Dovolání se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 12. 12. 2019, č. j. 21 C 235/2017-355, nahradil projev vůle žalované, kterým s žalobkyní uzavírá dodatky č. 2 a 7, jimiž se mění smlouva o dílo č. 022/1/13 z 11. 9. 2013, a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení 868.408 Kč. Práva a povinnosti ze smlouvy o dílo se podle soudu prvního stupně řídí zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 137/2006 Sb.“). Předpoklady pro zadání veřejné zakázky na stavební práce nebo služby v případě – v původních zadávacích podmínkách neobsažených – dodatečných stavebních prací nebo služeb nezbytných pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, jejichž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, stanoví § 23 odst. 7 písm. a/, body 1, 2 a 3 zákona č. 137/2006 Sb. Vedle procentního vymezení ceny dodatečných stavebních prací nebo služeb v poměru k ceně původní veřejné zakázky (bod 3/) a požadavku, aby dodatečné stavební práce nebo služby nemohly být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, „pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky“ (bod 2/), vyžaduje se i to, aby dodatečné stavební práce nebo služby byly zadány témuž dodavateli (bod 1/). Dodatky č. 2 a 7 vymezily rozsah víceprací, které žalobkyně skutečně provedla, spolu s jejich rozpočtovým oceněním podle její nabídky. I když dodatky představující změnu smlouvy o dílo nebyly stranami uzavřeny, vyhověl soud prvního stupně žalobě proto, že „tím budou napraveny zřejmé vady kontraktačního procesu.“ Rozsudkem ze dne 10. 6. 2020, č. j. 72 Co 70/2020-407, ve znění opravného usnesení ze dne 10. 6. 2020, č. j. 72 Co 70/2020-410, Městský soud v Praze změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 6.900 Kč. Odvolací soud uzavřel, že „nahrazení projevu vůle k uzavření dodatku ke smlouvě o dílo je … pojmově vyloučeno, neboť nemá oporu v hmotném právu.“ Smlouva o dílo předpokládala – před dokončením – dohodu o rozsahu a finančním ohodnocení víceprací, tedy sjednání dodatků v písemné formě. Povinnost – vynutitelnou žalobou na nahrazení projevu vůle – uzavřít dodatek smlouva o dílo žádné ze smluvních stran neukládala a tato povinnost nevyplývá ani ze zákona. V dovolání, jímž napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně – vedle námitek, které přípustnost dovolání nejsou s to založit – předložila k přezkumu otázku hmotného práva, kterou podle jejího názoru dovolací soud dosud neřešil. Má za to, že povinnost uzavřít dodatky vymezující rozsah víceprací a jejich cenu vyplývá pro žalovanou ze zákonů č. 137/2006 Sb. a č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 219/2000 Sb.“). Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, anebo aby je změnil tak, že se rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzuje. Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení výše formulované otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena [§ 237, § 239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“)]. Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti. Podle § 23 odst. 7 písm. a/ zákona č. 137/2006 Sb. může zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že 1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli, 2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a 3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 30 % ceny původní veřejné zakázky, nebo b) nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající v obdobných stavebních pracích nebo službách, jako v původní veřejné zakázce a odpovídajících původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že 1. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli, 2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, užším řízení, nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním; v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti byla původní veřejná zakázka zadána v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním, soutěžním dialogu nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení, 3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění, 4. předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a 5. jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let a v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti do 5 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti lze zahájit jednací řízení bez uveřejnění i později, pokud je to odůvodněno okolnostmi hodnými zvláštního zřetele. Podle § 12 odst. 1, věty první, zákona č. 219/2000 Sb. je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a s projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem p