33 Cdo 901/2024 — Nejvyšší soud

33 Cdo 901/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 11. 2024 Spisová značka:33 Cdo 901/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.901.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Vady Smlouva kupní Prodlení věřitele Dotčené předpisy:§ 1922 odst. 1 o. z. § 1975 o. z. § 2079 a násl. o. z. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:9. 1. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 901/2024-115 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně I. V., zastoupené Mgr. Ing. Robertem Bochníčkem, advokátem se sídlem v Plzni, Americká 489/33, proti žalované Benycargo s. r. o., se sídlem v Praze 1, Rybná 716/24 (identifikační číslo 044 21 795), zastoupené Mgr. Evou Decroix, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 2195/25, o 55 318 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 91/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. 11 Co 276/2023-88, t a k t o: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2023, č. j. 11 Co 276/2023-88, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 24. 5. 2023, č.j. 23 C 91/2022-59, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala – proti vydání elektro-tříkolky Benycargo 11 S Aquablue – po žalované zaplacení 55 318 Kč s příslušenstvím, a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 26 232,80 Kč. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 11. 2023, č. j. 11 Co 276/2023-88, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 11 709,96 Kč. Bez ohledu na to, zda žalobkyně kupní smlouvu uzavřela jako spotřebitelka či podnikatelka, a zda byla seznámena s obchodními podmínkami a s reklamačním řádem prodávající, uzavřel, že její povinností poté, co zjistila vadu předmětu převodu, bylo předat věc za účelem přezkoumání vady žalované - zcizitelce (§ 1922 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 5. 1. 2023, dále jen „o. z.“). Další možnosti – uschování či jiné vhodné naložení – nejsou ponechány na úvaze žalobkyně. Žalovaná je oprávněna (ne povinna) vydat pokyny nebo se s žalobkyní dohodnout na jiném postupu, pokud k tomu nedojde, splní žalobkyně povinnost jen předáním věci žalované k přezkoumání oznámené závady. Nepředala-li předmět převodu žalované, „ocitla se v prodlení“ (§ 1975 o. z.) a „právo od kupní smlouvy odstoupit tudíž neměla“. Dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, shledává žalobkyně přípustným proto, že otázka hmotného práva týkající se výkladu § 1922 odst. 1 věty první o. z. dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena. Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že po zjištění vady nabyvatel může s věcí naložit dvěma způsoby: předá věc zciziteli nebo podle jeho pokynů věc uschová, anebo s věcí naloží tak, aby vada mohla být zcizitelem přezkoumána, pokud se nedohodnou jinak. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila. Dovolání je podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přípustné, protože napadené rozhodnutí, kterým se odvolací řízení končí, závisí na otázce týkající se postupu kupujícího po zjištění vady předmětu plnění podle § 1922 odst. 1 o. z., při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici). Podle § 1922 odst. 1 věty první o. z. jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Odvolací soud vyšel z toho, že předmětem kupní smlouvy, kterou uzavřely žalobkyně (kupující) a žalovaná (prodávající) v únoru 2020 prostřednictvím internetu, byla elektro-tříkolka Benycargo 11S Aquablue, jíž za 55 318 Kč žalovaná 18. 2. 2020 dodala žalobkyni. Dne 4. 8. 2021 žalobkyně objednala u žalované novou zadní nápravu, kterou po dodání na elektro-tříkolce sama vyměnila. Dopisem z 17. 12. 2021 – doručeným žalované 21. 12. 2021 – žalobkyně oznámila vadu zadní nápravy elektro-tříkolky, která ji činí neupotřebitelnou; požádala o „vyřízení věci podle ust. odst. 1) písm. a/ nebo b/ § 2106 o. z.“ Žalovaná nesdělila žalobkyni žádné pokyny stran uschování předmětu převodu a účastnice se nedohodly na jiném než ze zákona vyplývajícím postupu. Dopisem z 24. 1. 2022 – doručeným žalované – žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy (§ 2106 odst. 1 písm. d/ o. z.). Žalovaná v dopisu z 21. 2. 2022 neuznala zrušení závazku odstoupením od smlouvy, neboť žalobkyně nepostupovala podle § 1922 odst. 1 o. z., tj. neumožnila přezkoumání vytčené vady elektro-tříkolky. V rozsudku ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1958/2020, Nejvyšší soud zdůraznil, že z ustanovení § 1922 odst. 1 věty první o. z. vyplývají pro nabyvatele dvě povinnosti: 1) bez zbytečného odkladu oznámit zciziteli, že zjistil vadu, a 2) předmět plnění předat zciziteli, nebo jej podle jeho pokynů uschovat nebo s ním jinak naložit tak, aby vada mohla být přezkoumána. Smyslem oznámení je zajistit odborné posouzení vytčené závady předmětu převodu, a to podle pokynů zcizitele. Nedojde-li k jiné dohodě nebo nevydá-li zcizitel žádné pokyny, je povinností nabyvatele postupovat tak, aby vada mohla být přezkoumána. V opačném případě (neumožnění přezkoumání vady) nabyvatel neposkytne součinnost a „dostává se bez dalšího … do prodlení (§ 1975 o. z.).“ Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1561/2021: „Právní vztah ze smlouvy o prodeji zboží v obchodě (§ 2158 a násl. o. z.) předpokládá ve fázi po oznámení zjištěné závady předmětu koupě aktivní či pasivní součinnost kupujícího (spotřebitele), který jako věřitel ve vztahu k „plnění“ prodávajícího (podnikatele) musí umožnit splnění jeho povinnosti rozhodnout o reklamaci a odstranit vady ve lhůtách podle § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. Taková součinnost představuje povinnost postupovat v intencích § 1922 odst. 1 o. z., případně podle sjednaného způsobu reklamace. Jsou-li splněny zákonné (sjednané) předpoklady neposkytnutí součinnosti, dostává se bez dalšího věřitel do prodlení (§ 1975 o. z.).“ V materiálně chápaném právním státě je předpokladem takový výklad právních předpisů, který odpovídá myšlence spravedlnosti a převažujícím hodnotám ve svobodné společnosti. Základní povinností soudů je vzít v úvahu a odpovědně zvážit veškeré okolnosti a zvláštnosti individuálního případu, aby jejich rozhodnutí nebylo pouze formálně správné, ale zejména spravedlivé (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. II. ÚS 1460/23). Smyslem ustanovení § 1922 odst. 1 o. z. je usnadnit důkazní situaci v případě zjištění vady předmětu plnění. Včasné splnění oznamovací povinnosti předpokládá, že zcizitel nabyvateli sdělí, jak naložit s předmětem plnění, který musí být zachován ve stavu umožňujícím vytčenou vadu prozkoumat. Předání předmětu plnění ve smyslu výše citovaného ustanovení představuje – bez zřetele k součinnosti ze strany zhotovitele – takové nabyvatelovo (aktivní nebo pasivní) jednání, jehož výsledkem je zachování věci ve stavu umožňujícím vady zcizitelem přezkoumat. Vyšel-li v projednávaném případě odvolací soud z toho, že se účastnice neodklonily od dispozitivního ustanovení § 1922 odst. 1 o. z. (neujednaly jiný postup po oznámení vady) a že žalovaná nevydala stran úschovy nebo jiného naložení s věcí žádné pokyny, byla nepojízdná elektro-tříkolka připravena k přezkoumání vytčené vady na tom místě, kde se v době splnění oznamovací povinnosti nalézala. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozsudku ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 90/2018, podle něhož „z občanského zákoníku ani ze zákona č. 634/1992 Sb. nevyplývá