4 Tdo 1006/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1006/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. f) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:10. 12. 2025 Spisová značka:4 Tdo 1006/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.1006.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Souhlas poškozeného s trestním stíháním Zastavení trestního stíhání Dotčené předpisy:§ 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku § 274 odst. 1 tr. zákoníku § 43 odst. 1 tr. zákoníku § 163 odst. 1, 2 tr. ř. § 206 odst. 1 tr. zákoníku § 228 odst. 1 tr. zákoníku § 120 odst. 3 tr. ř. § 163a odst. 2 písm. a) tr. ř. § 11 odst. 1 písm. l) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 1. 2026 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1006/2025-975 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 12. 2025 o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném ve prospěch i v neprospěch obviněného A. J., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. 8 To 88/2025, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 9 T 115/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 9. 12. 2024, sp. zn. 9 T 115/2024, byl obviněný uznán vinným pod body 1 a 2 pokračujícím přečinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, pod body 3 až 5 pokračujícím přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, pod body 4 a 5 pokračujícím přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a pod bodem 6 přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy mu byl podle § 178 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody na 18 měsíců. Podle § 56 odst. 2 tr. písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dva roky. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán zaplatit poškozeným B. S. a L. S. na náhradě škody 118 343 Kč spolu s úrokem z prodlení. Se zbytkem nároku na náhradu škody byli poškození podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Soud prvního stupně převzal do výroku o vině popis všech skutků z obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. ZT 48/2024, bez jakýchkoli změn skutkových tvrzení. Shodně se státní zástupkyní z hmotněprávního pohledu vymezil první skutek útoky popsanými pod body 1 a 2 obžaloby, druhý skutek útoky popsanými pod body 3 až 5 obžaloby a třetí skutek útokem popsaným pod bodem 6 obžaloby. V písemném vyhotovení rozsudku došlo ovšem ke zřejmé nesprávnosti v číslování útoků pod body 3 až 5 obžaloby (vypadlo číselné označení třetího útoku z doby od 13. 3. do 19. 3. 2024), v důsledku čehož byl poslední skutek označen bodem 5 namísto bodu 6. 3. Pokud jde o konkrétní skutková zjištění odkazuje Nejvyšší soud na výrokovou část rozsudku soudu prvního stupně. Pro přehlednost pouze stručně uvádí, že přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku (útoky pod body 1 a 2 výroku o vině) se obviněný podle soudu prvního stupně dopustil tím, že ve dnech 25. 5. 2023 a 19. 7. 2023 z rekreační chaty nacházející se v XY, okres XY, kterou měl společně s přilehlými pozemky svěřenou k užívání od svého nevlastního otce B. S., a své matky L. S., bez souhlasu poškozených prodal část vybavení v celkové hodnotě 58 500 Kč T. W. a J. V., kterým předstíral, že je jejich vlastníkem. Ti mu za to zaplatili celkem 26 355 Kč. Přečinů poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku (útoky pod body 3 až 5, pokud pomineme chybné číselné označení) se obviněný dopustil na stejném místě a ke škodě stejných poškozených v době od března 2023 do 30. 1. 2024, v době od 13. 2. 2024 do 22. 2. 2024 a v době od 13. 3. 2024 do 19. 3. 2024 tím, že záměrně rozbil či jinak zničil zařízení chaty v celkové hodnotě 132 224 Kč, přičemž ode dne 30. 1. 2024, kdy byl poškozenými vyzván k vystěhování z chaty a neměl už od ní klíče, do vnitřních prostor chaty opakovaně bez souhlasu poškozených a proti jejich vůli vnikal tak, že rozbil skleněnou výplň uzamčených vstupních dveří. Přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku (bod 6 výroku o vině) podle soudu prvního stupně spáchal dne 19. 3. 2024 tím, že nejméně v době od 15:24 do 15:31 hodin řídil od chaty č. XY v XY, okres XY, po pozemní komunikaci č. XY ve směru na XY do úseku 47,5 km osobní motorové vozidlo ačkoliv věděl, že před jízdou požíval psychotropní látku pervitin, přičemž v době řízení vozidla měl v krvi metamfetamin v toxické koncentraci 380 ng/ml a jeho metabolit amfetamin, v důsledku čehož nebyl schopen bezpečně a s jistotou ovládat motorové vozidlo. 4. Rozsudek soudu prvního stupně napadli v zákonné lhůtě odvoláním státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Tachově a obviněný. V průběhu veřejného zasedání o odvolání před Krajským soudem v Plzni poškozený B. S. (nevlastní otec obviněného) a poškozená L. S. (matka obviněného) podle § 163 odst. 2 tr. ř. výslovně vzali zpět souhlas s trestním stíháním obviněného. Na to reagoval odvolací soud usnesením ze dne 24. 4. 2025, č. j. 8 To 88/2025-915, kterým podle § 257 odst. 2 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. l) tr. ř. zastavil trestní stíhání obviněného pro skutky pod body 1 až 5 obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Tachově ze dne 16. 7. 2024, sp. zn. ZT 48/2024, které byly kvalifikovány jako pokračující přečiny zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. V usnesení o zastavení trestního stíhání odvolací soud současně konstatoval, že výroky dotčené zastavením jsou obsolentní (správně obsoletní z lat. obsoletus), tj. neúčinné a bez reálného uplatnění, a pohlíží se na ně tak, jako by neexistovaly, přestože nebyly zrušeny formálním obvyklým způsobem. Následně pak odvolací soud, vzhledem k tomu, že obviněný výslovně prohlásil, že netrvá na projednání věci v části týkající se skutků, pro které bylo trestní stíhání zastaveno, rozhodl rozsudkem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 8 To 88/2025-923, o odoláních obviněného i státní zástupkyně tak, že podle § 259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině obviněného přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku popsaným pod bodem 6 výrokové části rozsudku soudu prvního stupně obviněného podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců. Pro výkon tohoto trestu ho podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Současně mu znovu podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 let. II. Dovolání nejvyšší státní zástupkyně 5. Proti usnesení odvolacího soudu o zastavení trestního stíhání podala nejvyšší státní zástupkyně dovolání, které opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. f) a l) tr. ř. se slovní citací, že bylo rozhodnuto o zastavení trestního stíhání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí a že v rozhodnutí je výrok napadeného usnesení neúplný. 6. S odkazem na § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. státní zástupkyně konkrétně namítla, že odvolací soud namísto toho, aby ve výroku svého rozhodnutí popisem konkretizoval skutky, kterých se zastavení trestního stíhání týká, se spokojil s jejich číselným označením a odkázal na jejich znění ve výrokové části obžaloby. Vytýkanou vadu nejvyšší státní zástupkyně označila za formální, ale za zásadní. Připomněla, že rozhodnutí o zastavení trestního stíhání je meritorním vyřízením věci a po nabytí právní moci tvoří překážku věci rozhodnuté ve smyslu § 11 odst. 1 písm. h) tr. ř., takže je nezbytné, aby byl skutek ve výroku takového rozhodnutí popsán tak, aby nemohl být zaměněn s jiným a nevzbuzoval pochybnosti o vůli orgánu, který rozhodnutí vydal. V této části nejvyšší státní zástupkyně označila dovolání za podané ve prospěch obviněného. 7. V neprospěch obviněného nejvyšší státní zástupkyně dovoláním brojila proti tomu, že odvolací soud ve veřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2025 akceptoval zpětvzetí souhlasu poškozených s trestním stíháním jejich syna, aniž by předtím odpovídajícím způsobem prověřil, zda poškození, především poškozená L. S., která oproti poškozenému B. S., který vzal svůj souhlas zpět ús