4 Tdo 1123/2017 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1123/2017 citace  Název judikátu:Pokus trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 8 odst. 1 a § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákona č. 140/1961 Sb. Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:18. 12. 2017 Spisová značka:4 Tdo 1123/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:4.TDO.1123.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pokus trestného činu Zneužívání pravomoci veřejného činitele Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 3. 2018 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 2.4.2018I.ÚS 1155/18JUDr. Vladimír Sládečekodmítnuto29.5.2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1123/2017-70 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 12. 2017 dovolání obviněného A. P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2017, sp. zn. 5 To 128/2017, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 25 T 28/2015, a rozhodl takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 25 T 28/2015, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 5. 2017, sp. zn. 25 T 28/2015, byl obviněný A. P. uznán vinným pokusem trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 8 odst. 1 k § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zákon“), kterého se podle skutkové věty výroku o vině uvedeného rozsudku dopustil tím, že poté, co byl jako náměstek ministra zdravotnictví ČR pro zdravotní péči jmenován v souvislosti s Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 10. 11. 2005 č. j. MZDR 38736/2005 o zavedení nucené správy ve Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, jejím nuceným správcem, jehož úkoly tak bylo, aby v souladu se zákonem č. 551/1991 Sb., o VZP a se zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, dohlížel a svou aktivní činností přispíval na odstraňování nedostatků v hospodaření VZP ČR, které k zavedení nucené správy vedly, záměrně zneužil tohoto svého postavení k tomu, aby pomohl bratrům V. a P. L. v jejich snaze realizovat vybudování a provozování protonového centra v ČR, a to tak, že na jejich žádost dne 26. 4. 2006 jen o své vůli a bez vědomí standardních orgánů VZP ČR uzavřel v jejím sídle jejím jménem se společností Proton Therapy Center Czech s. r. o. vedenou bratry L. Smlouvu o budoucí smlouvě o poskytování a úhradě zdravotní péče, které by se bratrům L. jinak nedostalo a která zavazovala VZP ČR uzavřít v budoucnu se společností Proton Therapy Center Czech s. r. o., se sídlem Praha 6, Křenova 11, resp. se zdravotnickým zařízením poskytujícím léčbu protonovou terapií, smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, podle které by VZP ČR za určitých splnitelných podmínek hradila tomuto zdravotnickému zařízení léčbu poskytovanou pojištěncům VZP ČR ve výši mnoha milionů korun ročně, a tuto Smlouvu uzavřel nejen s vědomím, že Smlouva bude sloužit bratrům L. pro účely jejich jednání s budoucím investorem o profinancování jimi zamýšleného projektu jako doklad toho, že po vybudování a zprovoznění protonového centra bude mít jejich zdravotnické zařízení dostatečný zdroj příjmů na jeho provoz a úhradu závazků vzniklých z investic z cizích zdrojů, přičemž k využití předmětné Smlouvy k tomuto účelu bratry L. při uzavírání leasingových smluv s firmou Immorent PTCC také došlo, ale Smlouvu uzavřel i se srozuměním, že na základě této Smlouvy se bude moci PTCC v budoucnu domáhat na VZP ČR uzavření takové budoucí smlouvy a následně případně i finančního plnění z ní vyplývajícího, přičemž PTCC se uzavření budoucí smlouvy na základě Smlouvy na VZP od roku 2013 domáhala, avšak bezúspěšně, a finančního plnění se jí tak nedostalo. Za to byl odsouzen podle § 158 odst. 2 tr. zákona za použití § 40 odst. 2 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána podle § 229 odst. 1 tr. řádu na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 15. 2. 2017, sp. zn. 25 T 28/2015, podali obviněný a poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 5. 2017, sp. zn. 5 To 128/2017. Podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným pokusem trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 8 odst. 1 k § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákona na tom skutkovém základě, že jako náměstek ministra zdravotnictví České republiky pro zdravotní péči, a současně jako nucený správce Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020 (dále VZP), který by jmenován Rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví ČR (dále MZ), č. j. MZDR 38736/2005, ze dne 10. 11. 2005, jímž byla ve VZP podle § 7a odst. 1 písm. b), odst. 3, zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR zavedena nucená správa na dobu jednoho roku, v jejímž rámci měl obžalovaný v souladu se zákonem č. 551/1991 Sb., o VZP a se zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, dohlížet a svou aktivní činností přispívat na odstraňování nedostatků v hospodaření VZP, které k zavedení nucené správy vedly, veden záměrem, aby pomohl bratrům V. a P. L. jako statutárním orgánům společnosti Proton Therapy Center Czech s.r.o., se sídlem Křenova 11, Praha 6, (dále PTCC či „budoucí provozovatel“) vybudovat a posléze provozovat protonové centrum, zároveň veden záměrem, aby VZP uzavřela v budoucnu se společností PTCC Smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče, v níž se budoucímu provozovateli zaváže k zadání léčebných úkonů, za něž po řadu let bude nucena hradit stovky milionů korun ročně, jak blíže specifikováno níže, zároveň s vědomím, že Smlouva o smlouvě budoucí bude sloužit bratrům L. pro účely jejich jednání s budoucím investorem o profinancování jimi zamýšleného projektu protonového centra jako doklad toho, že po jeho vybudování a zprovoznění bude mít jejich zdravotnické zařízení od VZP dostatečný zdroj příjmů na jeho provoz a také na úhradu závazků vzniklých z investic z cizích zdrojů, obviněný dne 26. 4. 2006 v sídle VZP v Praze 3, Orlické ulici 4/2020, na žádost činitelů společnosti PTCC stvrdil za VZP svým podpisem a razítkem MZ Smlouvu o budoucí smlouvě o poskytování a úhradě zdravotní péče (dále Smlouva o budoucí smlouvě), na jejímž základě tak v hrubém rozporu s účelem nucené správy zavázal VZP k tomu, aby za splnění budoucím provozovatelem reálně splnitelných podmínek uzavřela následně Smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče (dále také Budoucí smlouva) ve prospěch společnosti PTCC s dobou trvání 15 let od jejího uzavření, kde kromě úhrad ambulantní diagnostické péče obviněný za VZP z pozice jejího nuceného správce smluvně garantoval cenu hrazených léčebných výkonů, provedených technologií protonové terapie, založených na ceně za jednu frakci (ozařovací den) jednoho pacienta v minimální výši 26.000 Kč, a uhrazení léčby protonovou terapií pro 1.650 pacientů za každý kalendářní rok provozovateli zdravotnického zařízení, kde smluvní strany vycházejí z celkového počtu 22 – 25 frakcí pro léčbu jednoho pacienta, čímž zavázal VZP ČR k úhradě zdravotní péče, kdy úhrady za poskytovanou protonovou terapii bez diagnostické péče dosahují výše 943.800.000 Kč ročně, tedy – pro případ plného naplnění nasmlouvané kapacity 1.650 pacientů ročně – celkově za patnáct let k úhradě nejméně 12.441.000.000 Kč; obviněný podepsal Smlouvu o budoucí smlouvě s vůlí ji platně uzavřít, přičemž byl srozuměn s tím, že I. v připomínkovém řízení k Podkladovému materiálu pro poradu vedení MZ typu B, konanou dne 27. 9. 2005, č. j. MZDR 31911/2005, ze dne 21. 9. 2005, nebyl v bodě 4.3 podkladového materiálu předložen požadovaný výslovný souhlas Vědecké rady MZ, že se jedná o postup „lege artis“ a nikoliv o klinický experiment, II. Vědecká rada MZ na svém zasedání dne 15. 12. 2003 projednala problematiku protonového centra se závěrem, že „Protonová terapie je moderní léčebnou metodou, používanou v klinické praxi. Počet nádorů vhodných pro tuto léčbu je limitovaný a v ČR se její potřeba odhaduje asi pro 200 pacientů za rok. Nevýhodou protonové terapie jsou vysoké pořizovací i provozní nákla