4 Tdo 1160/2020 – Nejvyšší soud

4 Tdo 1160/2020-1382 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2020 o dovoláních obviněných R. R., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, a V. R., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Opava, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 4 To 20/2020, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 2/2019, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. R. odmítá. Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné V. R. odmítá Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 33 T 2/2019, byli obviněný R. R. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) a obviněná V. R. (dále jen obviněná, popř. dovolatelka), uznáni vinnými ze spáchání pokusu zločinu vraždy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 140 odst. 1, odst. 3 písm. c), písm. i) tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustili tím, že: v době od 18. října 2017 do 14. listopadu 2017 v XY, okres Karviná, na ul. XY, ve společně obývaném bytě, přesto, že měli jako rodiče společného nezletilého novorozeného syna AAAAA (pseudonym), narozeného XY, podle ustanovení § 855 a následujících, zejména podle § 858 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinnost spočívající v péči o tohoto syna, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v jeho ochraně, v udržování osobního styku, srozuměni s tím, že jej mohou usmrtit, poškozenému od jeho propuštění z novorozeneckého oddělení dne 18. října 2017 neposkytovali základní péči spočívající v podávání odpovídajících dávek kojenecké stravy a tekutin, a to i přes upozornění dětské lékařky dne 26. října 2017 na nedostatečnost jeho výživy, náležitě nedbali o jeho zdravotní stav a hygienu, celkově nepečovali o jeho prospěch způsobem odpovídajícím jeho věku a potřebám, čímž poškozeného vystavili intenzivním pocitům žízně, hladu i fyzické bolesti při vznikajících defektech kůže, přičemž si byli vědomi skutečnosti, že je s ohledem na svůj věk zcela odkázán na jejich péči a že jakožto novorozenec musí dostávat pravidelně odpovídající příjem živin a tekutin, kdy v přímém důsledku s jejich nečinností a naprosté lhostejnosti došlo postupně k poklesu hmotnosti poškozeného a k postupnému závažnému zhoršování jeho zdravotního stavu, a to zejména v období po 2. listopadu 2017, a vyvolání zjevných následků spojených se zanedbáním hygieny, zejména opruzenin v oblasti konečníku, zánětu kůže horních končetin a kvasinkové infekce dutiny ústní, a dále k závažným zdravotním následkům v podobě šokového stavu při těžké dehydrataci, těžké malnutrici s metabolickým rozvratem organismu, k rozvoji hypotonického syndromu s prvky apatie v kombinaci s metabolickou encefalopatií jako následku proběhlého metabolického rozvratu a rhabdomyolýze organismu, která se projevovala slabostí svalů, apatií, záškuby svalovými a selháváním center životních funkcí jako je dýchání a srdeční činnost, k selhávání ledvin a k hypoxickému insultu srdeční svaloviny v oblasti mezikomorové přepážky v rámci těžké dehydratace, jež jsou ze soudně lékařského hlediska kvalifikována jako poškození důležitých orgánů, přičemž tyto závažné zdravotní následky, které byly ke dni 14. listopadu 2017 již mocně rozvinuty, se u poškozeného projevovaly příznaky zejména v podobě okoralých rtů, halonovaných očí, vpadlé velké fontanely na hlavě, vpadlého bříška, nízkého napětí kůže, mramorované kůže na trupu, chladných koncových částí končetin bez patrného kapilárního návratu, poškození kůže, zápachu stolice a změny psychického stavu v podobě apatie, která se projevovala tím, že nereagoval na běžné podněty, kdy tyto příznaky byly laicky poznatelné, a to i pro oba obžalované, kteří měli navíc již opakované zkušenosti s výchovou a výživou novorozeneckých dětí a malých kojenců, přičemž tyto závažné zdravotní následky poškozeného bezprostředně ohrožovaly na životě, protože k jeho úmrtí by bez poskytnutí odpovídající lékařské péče došlo pravděpodobně v horizontu jednoho až dvou dnů, přičemž k tomuto fatálnímu následku nedošlo pouze díky předem neohlášenému zásahu sociální pracovnice v bytě dne 14. listopadu 2017 a následně poskytnuté vysoce odborné a intenzivní lékařské péče v Nemocnici s poliklinikou v XY a poté ve Fakultní nemocnici v XY na oddělení pediatrické resuscitace a intenzivní péče Dětské kliniky, kam byl poškozený převezen v kritickém stavu a kde byl hospitalizován do 4. prosince 2017, tedy zcela mimo vůli a aktivní přičinění obžalovaných. 2. Za uvedený pokus trestného činu vraždy a za sbíhající se přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 9. l1. 2018, č. j. 10 T 51/2018-112, který nabyl právní moci dne 25. 1. 2019, uložil Krajský soud v Ostravě obviněnému R. R. podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 (šestnáct) let. Pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně soud zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 9. 11. 2018, č. j. 10 T 51/2018-112, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. 3. Obviněné V. R. uložil Krajský soud v Ostravě podle § 140 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody na 16 (šestnáct) let. Pro výkon uloženého trestu byla tato obviněná rovněž podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazena do věznice se zvýšenou ostrahou. 4. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla oběma obviněným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradě škody poškozené Revírní bratrské pokladně, zdravotní pojišťovně, se sídlem Michálkovická 967/108, Slezská Ostrava, 710 00 Ostrava, IČO: 47673036, částku ve výši 266 519 Kč, a na náhradě nemajetkové újmy poškozenému AAAAA, nar. XY, toho času v pěstounské péči J. B., nar. XY, bytem XY, zastoupenému zmocněncem Mgr. Pavlem Stařičným, advokátem se sídlem Dělnická 829/54, Havířov – Prostřední Suchá, částku ve výši 419 076,91 Kč. 5. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 3. 2020, sp. zn. 33 T 2/2019, podali oba obvinění odvolání, která směřovala do všech výroků napadeného rozsudku. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 4 To 20/2020 tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítnul. II. Dovolání a vyjádření k nim 6. Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 4 To 20/2020, podali oba obvinění prostřednictvím svých obhájců dovolání. Obviněný R. R. podal dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněná V. R. uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 7. Obviněný R. R. dovozuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. z toho, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávném hmotněprávním posouzení, když nebyla naplněna objektivní ani subjektivní stránka zločinu vraždy ve stadiu pokusu, a to ani ve formě eventuálního úmyslu. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pak obviněný dovozuje z toho, že byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek, ačkoliv v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 8. Dovolatel předně akcentuje svůj nezájem o nezletilého poškozeného do dne 14. 11. 2017 do 15:40 hod., když zdůrazňuje, že o nezletilého poškozeného celodenně pečovala spoluobviněná V. R. Namítá, že u něho nemůže být dána subjektivní stránka daného trestného činu, neboť přestože byl informován dětskou sestrou o nedostavení se manželky na lékařské prohlídky s nezletilým poškozeným a že spoluobviněná péči o nezletilého poškozeného nezvládá, tak neměl žádné konkrétní informace, jak přesně spoluobviněná péči nezvládá a v jakém stavu se nezletilý nachází. Nevěděl, jak je nezletilý poškozený krmen, přebalován a že nejsou zajišťovány jeho základní životní potřeby. Zdůrazňuje i skutečnost, že sociální pracovnice při kontrole dne 2. 11. 2017 nezpozorovala žádné náznaky svědčící o tom, že by péče o nezletilého poškozeného byla nedostatečná. Jeho povědomí o vážnosti zdravotního stavu nezletilého poškozeného nelze dovozovat ze skutečnosti, že mu spoluobviněná volala, neboť spoluobviněná se ho snažila přimět k návratu od milenky domů za situace, kdy podal návrh na rozvod. 9. Vyjadřuje přesvědčení, že závěry soudů týkající se naplnění skutkové podstaty zločinu vraždy, jakožto i míry zavinění, nelze považovat za správné. Podle obviněného u něj nebyl naplněn ani úmysl nepřímý, a proto nesouhlasí se závěry soudu v bodě 55. Protože nevěděl, v jakém stavu je nezletilý poškozený a jaká konkrétní péče ze strany spoluobviněné je či není nezletilému poškozenému poskytována, nemohl činit potřebné kroky k nápravě. Pro jeho odpovědnost je potřebné, aby své rodičovské povinnosti opomenul alespoň v