4 Tdo 1316/2014 — Nejvyšší soud

4 Tdo 1316/2014 citace  Název judikátu:Ublížení na zdraví z nedbalosti Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. l) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 10. 2014 Spisová značka:4 Tdo 1316/2014 ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:4.TDO.1316.2014.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Ublížení na zdraví z nedbalosti Dotčené předpisy:§ 147 odst. 1,2 tr. zákoník Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 11. 2014 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 11.2.2015I.ÚS 441/15JUDr. Ludvík Davidodmítnuto25.10.2016 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 1316/2014-31 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. října 2014 o dovolání obviněného R. Č., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. 55 To 14/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 6 T 151/2012, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 6 T 151/2012, byl obviněný R. Č. uznán vinným ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že „v přesně nezjištěné době na přelomu roku 2002 a 2003 na ul. g. S. v U. jako jediný vlastník a současně jediný odpovědný pracovník firmy s názvem S. č.-R. Č. prováděl opravu střešního pláště na výtahové šachtě výše uvedeného domu, která spočívala v ukotvení atiky z kašmírovaného plechu, položení geotextílie a nakonec dlaždic na zatížení tohoto souvrství, když při této činnosti porušil důležitou povinnost uloženou mu podle zákona tím, že nedostatečně zatížil toto střešní souvrství a nesplnil tím požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu dle požadavků v této době platného a účinného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve verzi zákona č. 83/1998 Sb. § 47 odst. 1 a dále vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/1998 Sb. § 16 odst. 1 písm. a), následkem čehož dne 7. 4. 2011 v 17.25 hod. za velmi silného nárazového větru, jehož rychlost byla stanovena Českým hydrometeorologickým ústavem na nejblíže položené meteorologické stanici Luká na 24,4 m.s.-1, který by ale při správném zatížení neměl vliv na odtržení střešního souvrství, došlo k podfouknutí střešního souvrství na výtahové šachtě na ul. gen. Svobody č. 1219, odtržení souvrství a následnému vymrštění betonové dlaždice o velikosti 30x30x4,5 cm, která po odmrštění přeletěla hranu střechy hlavního střešního pláště, kde ve vzdálenosti 13,5 m kolmo od domu zasáhla do hlavy na lavičce sedící poškozenou A. K., která v důsledku zásahu utrpěla zranění spočívající v zhmožděné ráně v temennětýlní krajině hlavy vpravo, těžkém otřesu mozku s déletrvajícím bezvědomím, zhmoždění mozku na přechodu levého spánkového a týlního laloku, otoku mozku, krvácení pod tvrdou plenu mozkovou v oblasti levého spánkového a týlního laloku mozku, krvácení pod měkké pleny mozkové v téže lokalizaci, zlomenině výběžků 7. krčního až 5 hrudního obratle páteře, podkožním krevním výronu na zadní ploše krku a horní partii zad, zlomenině 6 pravého žebra v průběhu na zádech, zhmoždění dolních laloků obou plic s průnikem vzduchu do podkoží a později vyvinutým reaktivním výpotkem v pravé pohrudniční dutině, částečném kolapsu pravé plíce, kdy se rozvinula akutní dechová nedostatečnost, a v důsledku poranění mozku se u poškozené rozvinul tzv. psychoorganický syndrom, když v důsledku těchto zranění byla poškozená výrazně omezena v běžném způsobu života po dobu tří měsíců, tato zranění budou mít trvalé následky na zdravotním stavu poškozené spočívající v trvalém zhoršení zraku, v poruchách paměti, orientace, k omezení pohyblivosti a k bolestem krční páteře, hlavy, zátylku a porušení nervového zásobení levé dolní končetiny od kolena k chodidlu“. Za uvedené jednání byl obviněný R. Č. odsouzen podle § 147 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl výkon uloženého trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku a 6 měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozeným A. K., částku ve výši 272.430,- Kč a České průmyslové zdravotní pojišťovně se sídlem Ostrava-Vítkovice, Jeremenkova 11, IČ: 47672234, částku 184.113,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená A. K. odkázána se zbytkem svého nároku na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 6 T 151/2012, podal obviněný R. Č. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. 55 To 14/2014, tak, že ho podle § 256 tr. ř. zamítl. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 6. 3. 2014, sp. zn. 55 To 14/2014, podal následně obviněný R. Č. prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný v dovolání uvedl, že napadá výrok o vině napadeného rozsudku Okresního soudu v Olomouci, když vytknul zejména neúplnost skutkových zjištění co do okolností, za kterých byly na střeše panelového domu rozmístěny betonové dlaždice. Dále uvedl, že si je vědom restriktivního výkladu uplatňovaného dovolacího důvodu, avšak k tomu předestírá skutečnosti zjištěné v rámci řízení před soudy prvního i druhého stupně a dovozuje neprokázání způsobu, jakým byly na předmětné střeše umístěny zatěžující dlaždice. V této souvislosti obviněný namítl, že z provedeného dokazování nelze určit, kdo dlaždice nacházející se v době skutku na střeše budovy rozmístil a v době předcházející s nimi manipuloval. Obviněný je toho názoru, že soudy v rámci dokazování omezily zjištění souvislosti mezi jeho činností a rozmístěním dlaždic pouze na předpoklad, že dlaždice na střechu někdo umístit musel a že z dostupných dokladů poslední dohledatelnou osobou mající oprávnění ke stavební činnosti na této střeše byl právě obviněný. Soudy však v rámci svých úvah zcela bez jakéhokoliv reálného podkladu nepřipustily pohyb dalších osob na uvedené střeše. Z tohoto důvodu obviněný nemá závěry o příčinné souvislosti a porušení důležité povinnosti při jím vykonávané činnosti za prokázané mimo jakékoliv rozumné pochybnosti. Obviněný rovněž namítl zásadní nedostatky ve vztahu k výroku o náhradě škody, a to vzhledem k nezjištěné příčinné souvislosti mezi jeho jednáním a následkem, přičemž se domnívá, že v této věci není možné uplatnit koncept přímé odpovědnosti jeho jednání, neboť nelze konstatovat, že za situace, kdy by byl skutečně původcem nedostatečně provedeného zatížení střechy na domě, avšak nenastaly by zcela extrémní povětrnostní podmínky blíže popsané například ve znaleckém posudku, by tento škodlivý následek skutečně vznikl, tedy namítl, že by i v případě, kdy by předmětné dlaždice skutečně na střeše umisťoval, a to podle platné normy, nebylo by možno bez dalšího škodlivému následku zabránit. K námitce nesprávného právního posouzení vyslovenému ve výroku o náhradě škody obviněný uvedl, že existovala zákonná překážka k přiznání nároku k náhradě, a to v podobě spoluzavinění majitele domu, který nebyl na uvedené střeše 10 let a dílo si po opravě ani nepřevzal. Dále uvedl, že ani pojišťovna Kooperativa, a.s., neshledala důvody plnit, když při filozofii, kterou v dané věci zastává, by byl promlčen i trestný čin. Námitka dovolatele ohledně promlčení je dle jeho názoru důvodná a soudy se s ní dostatečně nevypořádaly. Z uvedených důvodů obviněný závěrem svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil, aby zrušil i rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 6 T 151/2012, a věc přikázal Okresnímu soudu v Olomouci k novému projednání a rozhodnutí. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že při posuzování oprávněnosti tvrzení dovolatele o tom, zda existuje dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je proto dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Dále dodal, že zásah do skutkových zjištění je možné připustit v určitém rozsahu i v rámci řízení o dovolání, avšak zejména tehdy, existuje-li extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. Taková situace však