4 Tdo 140/2025 — Nejvyšší soud

4 Tdo 140/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 8. 2025 Spisová značka:4 Tdo 140/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:4.TDO.140.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Agrese Dotčené předpisy:§ 405 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:29. 9. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 140/2025-332 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 8. 2025 o dovolání, které podal obviněný J. N., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 4 To 84/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 6 T 51/2022, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. N. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. K Okresnímu soudu v Litoměřicích byly ve dnech 21. 4. 2022 a 31. 5. 2022 podány týmž státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích dvě obžaloby na obviněného J. N.. První pro přečin šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku a druhá pro přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku. Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 15. 6. 2023, sp. zn. 6 T 51/2022, podle § 23 odst. 3 tr. ř. spojil obě věci ke společnému projednání a rozhodnutí. Rozsudkem ze dne 24. 10. 2022, č. j. 6 T 51/2022-177, pak obviněného podle § 226 písm. b) tr. ř. obou obžalob zprostil, protože dospěl k závěru, že v žalobních návrzích označené skutky nejsou trestnými činy. K odvolání státního zástupce Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 4 To 390/2022, zrušil zprošťující výrok týkající se skutku pod bodem II právně v obžalobě posouzenému jako přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku a soudu prvního stupně uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl. 2. Okresní soud v Litoměřicích rozsudkem ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 6 T 51/2022, uznal obviněného J. N. vinným přečinem popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku a podle § 405 tr. zákoníku ho odsoudil k trestu odnětí svobody na 15 měsíců, jehož výkon podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 3 let. 3. Popis skutku z výroku o vině lze shrnout tak, že obviněný celkem osmi útoky v době od 25. 2. do 15. 3. 2022 prostřednictvím mobilního telefonu živě vysílal na veřejně dostupné části jeho profilu na sociální síti Facebook videa, ve kterých se opakovaně zastával rozhodnutí prezidenta Ruské federace Putina podniknout ozbrojenou invazi na území Ukrajiny, která byla zahájena dne 24. 2. 2022, a vyjadřoval lítost nad tím, že tato invaze nepokračovala až na území Slovenska a České republiky, přičemž tvrdil, že média jsou zmanipulovaná a poskytují lživé informace o útocích ruských vojáků na školky nebo nemocnice, čímž vyvolávají paniku u civilního obyvatelstva, zatímco ruská vojska fakticky jen osvobozují Ukrajinu, která je prosáklá ultrapravicovou fašistickou ideologií, od teroristů a fašistů, kteří zabíjejí vlastní lidi. Útoky na civilní obyvatelstvo vysvětloval tím, že nebyly v plánu agresorů a jsou jen důsledkem toho, že fašistické vedení Ukrajiny své občany postavilo jako štít proti ruským vojákům. Současně nabádal ostatní, aby se semkli a přiměli naši vládu k odmítnutí podpory Ukrajině v tomto konfliktu, protože jinak Putin proti nám tvrdě zakročí. Podle něj ten čas už nastal a není namístě čekat, až tady „vletí nějací čmoudi a začnou znásilňovat naše ženy, matky, dcery“. Tato prohlášení učinil, přestože byl vzhledem k široké mediální publicitě věnované této invazi obeznámen s tím, že o použití síly nerozhodla Rada bezpečnosti, že Ruská federace nebyla předtím vojensky Ukrajinou napadena a ani jí takové napadení nehrozilo a že jde o vojenskou agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem a kterou odsoudili čelní představitelé České republiky i většiny členských států Evropské unie, Spojeného království Velké Británie a Spojených států amerických. 4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 4 To 84/2024, podle § 256 tr. ř. zamítl. 5. Pro úplnost je vhodné uvést, že v mezičase byl výrok o trestu z rozsudku soudu prvního stupně podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 9. 2024, sp. zn. 3 T 2/2024, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze 9. 1. 2025, sp. zn. 61 To 785/2024, a obviněnému J. N. byl i za sbíhající se přečiny vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci podle § 324 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1 tr. zákoníku a hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterými byl uznán vinným výše uvedeným rozsudkem, uložen podle § 405 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. souhrnný trest odnětí svobody v trvání 27 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku na zkušební dobu 48 měsíců. II. Dovolání obviněného 6. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně napadl v zákonné lhůtě obviněný J. N. prostřednictvím obhájce JUDr. Jindřicha Rajchla dovoláním, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 7. Úvodem své argumentace obviněný vyslovil přesvědčení, že odvolací soud nesprávně zhodnotil judikaturu Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Poukázal zejména na rozsudek ESLP ze dne 15. 10. 2015 ve věci sp. zn. 27510/08 – Perinçek proti Švýcarsku, který odvolací soud nedůvodně označil za nepřiléhavý skutkovým okolnostem. Podle obviněného šlo i v jeho věci o politický projev, který v judikatuře ESLP konzistentně požívá nejvyššího stupně ochrany, protože jakékoli jeho omezení vede k ohrožení principu názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. Argumentace odvolacího soudu, že výše uvedené rozhodnutí ESPL se vztahuje k historické události, zatímco obviněný komentoval současné dění, pomíjí skutečnost, že ve skutkové podstatě § 405 tr. zákoníku není obsažen znak aktuálnosti a je zcela irelevantní, zda se pachatel vyjadřuje k aktuální nebo historické události. 8. Konkrétně pak obviněný namítl absenci objektu skutkové podstaty trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 tr. zákoníku, kterým je společenský zájem na předcházení jednání, jež by mohlo podněcovat nenávist či násilí vůči určité skupině osob, která je definována rasou, náboženským přesvědčením, sexuální orientací nebo příslušností k určitému národu či etniku. 9. Dále brojil proti tomu, že soudy neuplatnily zásadu materiálního korektivu, resp. že odvolací soud odbyl zhodnocení společenské nebezpečnosti jednání obviněného poukazem na to, že se jednalo o několik výroků a že videa obviněného shlédlo na 4000 osob. V této souvislosti obviněný připomněl usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 8 Tdo 1171/2020, a ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 11 Tdo 1026/2022, ve kterých Nejvyšší soud ve věcech, v nichž bylo dokonce veřejně vyzýváno k násilí vůči prezidentu republiky, konstatoval, že za obdobné projevy na sociálních sítích není potřeba vyvozovat odpovědnost trestněprávní a postačí odpovědnost za přestupek podle § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Ostatně soud prvního stupně v této věci poprvé meritorně rozhodl právě takto, ovšem soud druhého stupně jeho rozhodnutí zrušil a zavázal ho právním názorem, že jednání obviněného je z pohledu společenské škodlivosti přečinem. 10. Obviněný uzavřel dovolání konstatováním, že trestní právo by nemělo vstupovat do společenské diskuse a zasahovat tak do svobody názorového projevu ohledně současných vojenských konfliktů, pokud tyto projevy nepřesáhnou míru vyvolávání nenávisti či podněcování násilí. Je potřeba chránit menšinové názory, jakkoli je většinová společnost má za nemravné, odpudivé a zavrženíhodné. Poukázal na probíhající konflikt v oblasti Gazy, který jednoznačně ilustruje, jak složité mohou být příčiny vojenských střetů. Ve věci izraelsko-palestinského konfliktu lze mít za stejně legitimní názor, že Izrael oprávněně uplatňuje svá práva proti teroristickému hnutí Hamás, jako názor, že se jedná o vojenskou agresi a nepřípustné genocidium vůči civilnímu obyvatelstvu Palestiny. Fakticky to samé pl